Vlastimil Vondruška

Tak ohledně těch detektivek souhlasím, že nemusí být historicky tak věrné (kdyby si na věrnosti autor sám nezakládal) ... Ale Světlana z Landštejna jako dcera Viléma z Landštejna cca v roce 1250 je na mě přece jen trochu moc. A co rozhodně nelze opomenout ani u historického analfabeta, že SPOILER! komorník Pešík byl dvakrát vrahem... (a jako vědomostní kvíz, zkuste odhalit, kde). KONEC SPOILERU! Co se týče Přemyslovské epopeje, není z hlediska historického doba Přemysla Otakara II. dobře zvládnuta a Václava II. jsem si už raději nekoupila; přes všechny výtky k historické věrnosti románů Ludmily Vaňkové, jsou ty její cca 100*lepší... A to se mně ty Vondruškovy detektivky (především ty poslední, když si asi přečetl naše, teda Zanyho zvlášť, výtky ;-)) líbí...

Dovolím si trochu polemizovat s kritiky pana Vondrušky. Detektivka je oddechová četba a historická detektivka také, poučení o historii hledám jinde. Je to čtivé a zábavné a to stačí. Ani snad až příliš dokonalý vyšetřovatel mi nevadí.

Přemyslovská epopej se mi jeví historicky poměrně věrná. Pokud tedy jako laik, kterého historie zajímá, mohu posoudit. Jistě, je to "jen" beletrie. O tom, nakolik charaktery a motivace postav odpovídají realitě můžeme debatovat, ale to je tak všechno. Tak je to ale s historickými romány vždycky. Konec konců i některá fakta se dají interpretovat různě, o charakteru lidí to platí ještě víc.

Byl jsem na jeho přednášce. Neměla chybu. Vlastimil Vondruška na úrovni líčil historická fakta a skutečnosti, které vkládá do svých knih s detektivní zápletkou. Jednu knihu ze série Hříšní lidé Království českého dokáže napsat za jediný měsíc. Co napíše, už většinou neopravuje. To smekám. Zkrátka je to kultivovaný autor, který psaní knih zvládá s přehledem.

V tomto komentáři nechci hodnotit historická fakta v historických detektivkách, jak jsem již četl v předcházejících komentářích.
Ale Přemyslovská epopej mě přesvědčila, že zachytit poutavě život čtyř panovníků je jasná vizitka kvality. Podle mého názoru popisování vztahů mezi Přemyslovci, kteří byli neomezení vládci naší země a jejich chování ke svým blízkým přesně ukazuje obraz českého člověka. Vždy až na sklonku života chtěli pomoc svým dětem. Tak pěkně popsaný úsek dějin jsem nikde jinde nečetl.
Detektivní příběhy jsou také poutavě psané. Je nutné si udělat čas a dočíst do konce. Neřeším rolované pergameny nebo určení vraha dle vlasu dívky, ale jestli to má poutavý děj. I když pan Vondruška píše více jak dvě knihy ročně, tak podle mého názoru to není na závadu kvality. Doporučuji všem, co chtějí na chvíli zapomenout na stres dnešní doby a pobavit se dobrou knihou. Závěrem kritik je člověk , který ví jak, kdyby to uměl.

Komentář uživatele Zanyho mi mluvi z duše. Do tramvaje o půl sedmé ráno si knihy p. Vondrušky beru, nicméně je to jistý druh masochismu. Dílem absurdní detektivní zápletky a v prvních dílech hodně nevypsaný styl se odpustit dají, ale spousta rušivých omylů a anachronismů (od větších nesmyslů, jako je obecná gramotnost a neustálé písemné vzkazy ve 13. století, ignorování tehdejšího pojetí cti apod., až po detaily, jako je "stočený útržek pergamenu", "večerní mše" apod., dresy podle rodů jako v příšerném pseudohistorickém filmu Hra o královnu...) bohužel srážejí požitek ze čtení hodně hluboko. Občas člověk nestačí zírat.

Když se zkříží inteligence, odbornost a vypravěčský talent, vznikne Vondruška.

Sdílím stejné pocity z knih pana Vondrušky jako uživatel zany. Napsat historickou knihu není jen tak, chce to provést nějaké rešerše, projít si dostupné prameny, aby člověk neplácal nesmysly, a u psaní se hlídat, aby ve středověku nebaštili rajčata a brambory a neopírali se čelem o okenní sklo, protože ani jedno z toho tehdy neměli. Nevěřím, že je možné napsat dvě až čtyři historické knihy ročně, aniž by utrpěla kvalita a aniž by nebyly povrchní a nedotažené. Pan Vondruška je takový Viewegh historické literatury, což nemyslím nijak zvlášť jako pochvalu. Navíc literárně to občas také trochu skřípe, ale to už by bylo na delší rozbor.

Včera jsem byla na přednášce s ním v naší knihovně... Moc příjemný a také zábavný pán. (^^)

to nightlybird - diki, každé interview s p. Vondruškom uvítam.
Veľkým fandom stredoveku je aj Tom Hodgkinson, napr. v knihe Jak být volný. (Hlavne sa mu páči, ako mali v stredoveku kopec sviatkov - ani sa mu Angličanovi nedivím.)

Narazil jsem na celkem zajímavý rozhovor s Vondruškou = http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095690193-pred-pulnoci/412231100252085/

Na rozdíl od ostatních nesdílím bezmezné nadšení nad knihami pana Vondrušky. Nevadí mi, když se odborník pustí do psaní beletrie ze svého oboru. Docela mi vadí, když jsou v beletrii faktické chyby, anachronismy atd. Když se jich dopustí laik, ještě to pochopím. Když ale odborník historik píše beletrii ze svého oboru a opakovaně a zcela vědomě se v ní dopouští historických chyb a anachronismů, pro to nemám jediné slovo omluvy.

První knihu, kterou jsem od pana Vondrušky četl, byla Mezi tiárou a orlicí. A čtu ji pravidelně alespoň jednou ročně. V knihovně jsem si ji půjčil víceméně náhodou a po přečtení jsem hledal další. Dostal se mi do rukou Olomoucký bestiář a pak už to jelo. Detektivky jsou super, ale jeho historické romány, to je extraliga. Už se těším, až bude kompletní Přemyslovská epopej a tak nějak doufám, že se autor pustí do knihy ( nebo více knih ) o Karlu IV.

Můj oblíbený autor, protože barvitě a napínavě a hlavně erudovaně zpracovává historická témata

Můj nejmilejší autor. A nemusí se jednat jen o detektivky, úžasné jsou i jeho historické romány. Jak v dnešní době knihy nekupuji, tak od pana Vondrušky mám všechny. A ráda se k nim i vracím. Byla jsem i na besedě s panem Vondruškou a dodnes na to vzpomínám, jak dokáže poutavě vyprávět o historii i o svých hrdinech.

Pan Vlastimil Vondruška je také mým oblíbeným autorem. Poutavé i poučné potěšení.

Pan Vondruška je mým nejoblíbenějším spisovatelem.Pro oddech a relaxaci čtu jak jeho skvělé středověké detektivky,ty si půjčuji z knihovny.Ale jeho Životy ve staletích si kupuji,ty musím mít doma a vlastnit je :-),protože jsou to dokonalé a vyčerpávajícím způsobem napsané knihy o životě ve středověku u nás,což mě fascinuje a je mým největším koníčkem.Stejně tak skvěle hodnotím jeho Přemyslovskou epopej.Díky za to,že se tomuto tématu u nás ,tak odborným a zároveň poutavým stylem,někdo začal věnovat.Pane Vonduško moc a moc děkuji,jste skvělý a jen tak dál!!!

Ze současných autorů mám pana Vondrušku nejraději a moc si cením společné fotografie a vlastnoručně podepsané knihy i s věnováním.S netrpělivostí vždy očekávám každou další knihu a to jen proto, abych ji doslova zhltla!!!!!!!!!

Patří k mým oblíbeným autorům, jeho knihy se čtou jedním dechem

Pan Vondruška je dnes pojem.
Když jsem četl asi před 30 lety jeho povídky, které psal pod pseudonymen Jan Alenský, už tehdy mě zaujaly.
Přečetl jsem všechny jeho knihy, drtivou většinu mám doma. Čte ji celá rodina.
Několikrát jsem se sešel na podpisových akcích v Brně - naposled u nové knihy Prokletí brněnských řeholníků -
rád jsem s ním prohodil několik vět. Pro upřesnění - poslední 3 roky se věnuje pouze psaní - a je to opravdu poznat.
Už se celá rodina těšíme až v duibnu vyjde jeho nová kniha : Podivná svatba na Lichnici.
Ať mu nadšení pro psaní vydrží.
Je vidět, že historii, zvyky, život v 12. až 16. století vystudoval a vynikajícně ho zná, jako málo lidí u nás.