Vlastimil Vondruška

Fillipa, to je jistě zajímavá připomínka. Já jsem četla první díl epopeje a mezi tiarou a orlicí. Obě knihy se mi nesmírně líbili a to proto, že i když se považujui za milovníka české historie a přemyslovců zvlášť(díky Vankové), O přemyslovi Otakarovi I jsem toho věděla velmi málo, a o Vratislavovi II téměř nic. Knihy se mi líbili i z toho důvodu, že jsem nadšená z přístupu V. Vondrušky k české historii a národu. On teď moc A MOC PÍŠE DO NOVIN, až se zdá , že chce někam kandidovat, ale člověk co přečetl mnou zmiňované knížky prostě ví, že to co pan Vondruška nacpal do svých knih, nyní pouze sděluje polopatě i svým nečtenářům.
K jeho detektivkám jsem skeptičtější: naprosto kladný Oldřich, kladná ludmila, a kladný Ota. A oproti tomu krvaví vrazi. Co se mi naopak líbí , je oldřichúv vztah k panovníkovi. Panovník nevyrovnaný, namyšlený a bezohledný. A oldřich trpitelsky si vědomý , že i chybující panovník je hráz. Záhada boleslavského mystéria hovoří jasně. V knihách Oldřich nechybuje a v každé je mrtvola, i když by snad ani nemusela být. Knihy do vlaku s poselstvím: buď dobrý, a kdyby ti nad tebou nebyli, buď o to víc dobrý. Vrátí se ti to- budeš mít věrné přátele, na tebe hrdou a krásnou ženu, a tvoje ka bude spokojené.
život ve staletí je taky dobý počin, mám přečten první díl.

Vážení čtenáři, prezentující se zde jako odborníci na historii, proč mám dojem, že by vás uspokojil pouze román citující vysokoškolská skripta? Od beletrie očekávám, že mne pobaví, že pozvedne úroveň mého vyjadřování v rodném jazyce, že mi nastíní životní styl té které doby a že neurazí čtenáře s přiměřenými všeobecnými znalostmi. Když si budu chtít rozšířit vědomosti, vyberu si literaturu naučnou.

Když jsem včera začala poslouchat román Dobrodružství Davida Balfoura a hned v první větě se dozvěděla, že začíná léta páně 1971, jen jsem mírně zvedla obočí a řekla si, že jsme všichni jenom nedokonalí lidé.

Co brání Vám všem, kteří z historických nepřesností dostáváte osypky, abyste ke každé knize pořídili jejich souhrn a přidali ho pro nás nedovzdělance do komentáře?

Není náhodou, že nejlepší kniha pana Vondrušky. Mezi tiárou a orlicí- byla vydaná už tááákhle dávno. Myslím jako jedna z prvních od něho. Ona totiž ta kvalita jde dooolu. Moc píše a málo studuje. A rajčata jsou z ameriky, z čeledi lilkovité, jak brambory.

Kdyby mě nezajímala historie mnohem dřív než jsem se potkala s knihami VV, pochybuji, že by právě jeho romány zažehly můj zájem o tento obor. Ale vypadá to, že u jiných čtenářů se mu to podařilo. Jest-li probuzený zájem se projevuje četbou naučných knih o historii nebo "jen" dalších historických románů, těžko posoudit. Stejně jako je složité zhodnotit, zda je takovým přínosem, když je člověk - čtenář maten historickými nepřesnostmi nebo přímo nesmysly, které se mu vryjí do paměti. Vzhledem k těmto historicky zavádějícím informacím, které se objevují v knihách VV, čím dál tím méně chápu autorovu motivaci a jeho důvody k psaní knih, přemýšlím o tom, jaký je jeho skutečný vztah k literatuře, jeho tvorbě, k historii (oboru, který vystudoval) a také ke čtenářům.
K tomu lepšímu z díla patří, aspoň dle mého názoru, série Život ve staletích. Jako velmi nenáročný relax se dá číst i sem tam některá detektivka, jen se čtenář musí povznést mj. nad schematicky vykreslenými postavami (obzvlášť ženské charaktery, mám pocit, jsou směsicí klišé a mužských šovinistických představ), i nad opakujícími se událostmi... Také není k zahození před otevřením románu si, pro jistotu, vypnout svou dlouhodobou paměť, aby v ní neuvízla chybná informace.

Svým názorem ale nechci odradit fanoušky. Respektuji, že mnozí mají VV v oblibě.

http://www.krajskelisty.cz/liberecky-kraj/okres-ceska-lipa/13242-podivejte-jaka-dila-jsou-ocenovana-v-podstate-deviantni-o-pedofilech-znasilnovani-transsexualech-vse-musi-byt-depresivni-a-dopadnout-spatne-to-popira-smysl-umeni-rika-spisovatel-vondruska.htm

Zatím jsem žádnou knihu z pera pana Vondrušky nečetla a číst asi ani nebudu. Myslím, že bych tam ty nesmysly viděla taky. Stačí mi, že občas narazím na nějaký jeho komentář nebo článek v novinách, časopisech apod. Nevím čím to je, ale ať píše o čem chce, nějak má vždycky jiný názor než já. Naposledy to byly články o Karlu IV v MF Dnes. Mám pocit, že má v oblibě Jana Lucemburského a proto Kájovi "nasazuje psí hlavu". A není to jen tohle. Připadá mi, že nemá dost empatie, aby pochopil jednání některých lidí. Ale třeba jsem divná já :-).

není špatný ale znám i lepší

V současnosti náš nejlepší autor románů s historickou tématikou. Líbí se mi hlavně jeho historické detektivky a knihy o Přemyslovcích.

Pro Zanyho. Uznávám svůj nekritický přístup, daný částečně mým dlouhodobým pobytem mimo Evropu, kdy mě Oldřich z Chlumu a spol. odvádějí od reality. Teď jsem se ale nechal ovlivnit pozitivním hodnocením knih Ludmily Vaňkové od kritiků VV a začínám se sérií Lev a růže. Tak jsem tedy zvědav na srovnání…

Pro Cizozemce: Pokud vím, tak je to spíše naopak, pan Vondruška těžko bude pracovat s obecně neznámými daty, když nepracuje ani s těmi obecně známými, viz mnou zmiňovaný Václav II. kontra Albrecht, kde jsem čerpal z běžně dostupné monografie o Václavu II. A není podstatné, kdy přesně Václav II. vyjel, ale to, že u toho vojska byl a na základě této skutečnosti Albrecht jednal.
Do Vondruškovy cílové skupiny myslím nepatříš, protože ta (na rozdíl od tebe) historická fakta nebere z literatury faktu ale právě a jen z Vondruškových knih a právě proto by v těch knihách chyby být neměly.
A i ten zmiňovaný popis doby a prostředí by v historické beletrii měl odpovídat realitě, aby se nestávalo to, že Jan Žižka bude dlabat krocana s opečenými brambory, jak se také v jedné knize jistého autora (už si to přesně nepamatuji, ale tuším to byl Štorkán) můžeme dočíst.

pro zany a elizabeth_ba a děkuji za vysvětlení
elizabeth_ba - příklad s Hitlerem beru, ale to je přece jen jiná úroveň chyby než u Vondrušky.

Lišíme se v tom, že mám asi na historickou beletrii menší nároky než vy. No já jsem vůbec docela vděčný čtenář, když mě knížka z nějakého důvodu baví nebo osloví, nevyžaduji "LITERATURU".

Musím ale uznat jednu věc. U knížek od vystudovaného historika můžeme mít na historickou věrnost vysoké nároky, a to i u beletrie.

Asi patřím do cílové skupiny čtenářů p. Vondrušky, jelikož za sebe výhrady kritiků v komentářích dole nesdílím. Historická fakta hledám v literatuře faktu a ne v historických detektivkách. Tam spíše ocením popis doby a prostředí. (možná ten Vilém z Landštejna by se mohl vytknout, ale mě to nikterak neruší). Pravda je, že za těch dvacet dílů Oldřicha z Chlumu, se mi použité a takřka neměnné schéma už docela okoukalo.
Jiná kapitola jsou historické romány ala Epopej. Ale i tam mě přijde trochu zbytečné srovnávat s fakty slovo od slova, datum od data. Možná je problémem p. Vondrušky, že má nastudováno víc než ostatní a pracuje s daty, která nejsou obecně známá. (alespoň někde tedy).
@Zany a kdy vyjel Václav II. vstříc Albrechtovi. Duší technik, mám trochu výhrady k určování přesných termínů u událostí starých 700let. Slovy klasika:
"...analýzou poločasu rozpadu radioaktivního izotopu uhlíku v blátě z podrážek Cimrmanových bot bylo zjištěno, že Cimrman pobýval v Liptákově v listopadu roku 1912 - plus, mínus dvěstě let. Pokud to tedy byly Cimrmanovy boty ..."

Mám ke knížkám spoustu výhrad - z hlediska stylu, logiky, naivity, častého opakování de facto stejných schemat jen v drobných obměnách atd - ale musím na druhou stranu přiznat, že se prostě před spaním příjemně čtou. Jsou to takový středověký (nebo spíš do středověkých kulis posazený) detektivní "rodokapsy". Nečekejte skutečnou historii, ani kvalitní literaturu. Jen oddechové čtení.

Vonduškovy knížky určitě popularizují historii, ale od historikla bych čekal mnohem víc ohledů na reálná fakta. Život v jeho knížkách jakoby se neodehrával ve středověku, ale tak někdy za první republiky - postavení a jednání žen nebo poddaných vůči vrchnosti je neuvěřitelně rovnostářské. I celé příběhy se tím často staví na úplně nesmyslných základech.
Jinak je to určitě čtivé, ale velmi hrubě nepřesné.

Já čtu teprve jeho první knížku - Přemyslovská epopej I. Od začátku trochu trpím - připadá mi, že je tam plno vaty, mám radši stručnější a živější povídání. No a dnes jsem se dočetla o Moravském markrabství v době, kdy ještě neexistovalo - to mi teda vadí. Historický román čtu i proto, abych se něco dozvěděla a pokud já laik si najdu jinou informaci než autor historik - to je pro mne zklamání.

Mě ani tak nevadí,že příběhy nejsou přesně podle historie,hlavně že jsou napínavé a čtivé.A to se autorovi povedlo.

Pro Gladyu, k těm chybným faktům:
Přečetl jsem jen začátek Přemyslovské epopeje I., dál jsem nepokračoval, a už je to taky déle, takže to možná nepopisuji úplně přesně (ale to je právě ten efekt, který by to mělo mít, co čtenáři v paměti utkví či neutkví i po delší době): Přemysl ve vyhnanství v Míšni sedává u stolu kdesi s čeledíny ze stájí a vůbec to Vondruška popisuje, jako by tam byl považován za totálního nýmanda. To si ovšem neumím představit, že by se takto chovali k členu vládnoucí dynastie ze sousední země, který se klidně v budoucnu může chopit vlády (jak se ostatně stalo). Přitom na jiném místě se tuším autor zmiňuje, že Přemysl může postavit do pole jen nějakých sto rytířů. To ovšem v té době naopak byla docela úctyhodná vojenská síla. Takže buď autor není konzistentní a jeho postava je tu v jiném postavení než o nějakou tu stránku dříve. Nebo prostě autor o středověkém vojenství ví tak málo, že se dopustí takovéhoto lapsu.
Další problém mám s Vondruškovým popisem moravské markraběcí hodnosti. Tuším že při svém pobytu v Olomouci se Přemysl vzteká, že mu byla odepřena a že na ní má odvěké právo. Tedy Vondruška považuje markraběcí hodnost za něco, co bylo již dávnou součástí dějin Moravy. Chyba lávky, právě v době, kdy se toto odehrává, byl markraběcí titul pro Moravu použit vůbec poprvé co víme, a to navíc ještě za poměrně nejasných okolností.

Když se objevil ebook IV. dílu Přemyslovské epopeje, nahlédl jsem do něj, jestli si to přece jen nepřečtu... Asi ne... Nalistoval jsem na konec, abych se ubezpečil, že VV opravdu promarnil jedinečnou šanci rehabilitovat Václava III a opravdu ukončil celou epopej smrtí Václava II. Promarnil.
I zalistoval jsem pár posledními stránkami a ejhle chybka tu i onde (přiznávám, že jsem srovnával s literaturou, tak dobrou palici nemám). Např.: Podle VV se Albrecht u Kutné Hory radoval, jak si snadno s českým vojskem poradí, když král leží marod v Praze. Podle monografie K. Charvátové ovšem Václav z Prahy odjel k vojsku. Může se to zdát jako marginálie, ale na základě údajné královy nepřítomnosti u vojska se Albrecht rozhodne jednat, což mi jako marginálie nepřipadá. A naopak, vzhledem k Václavově chatrnému zdraví a jeho obecně známé poměrně nevojácké nátuře je jeho stanutí v čele vojska docela zásadní skutečnost. Podle VV se Albrecht s vojskem vydal od KH vstříc českému vojsku dva dny před sv. Martinem, tedy 9.11., podle Charvátové se tak stalo 22.10.
Na necelých deseti stránkách dvě zcela zbytečné historické chyby, kolik jich je asi v celé knize? Já je rozhodně počítat nebudu, protože tohle já číst prostě nechci.

Pro kolegyňku gladyu: Tak poupravit si historii autor beletrie jistě mírně může, ale představte si, že by v nějaké knize Adolf Hitler vedl místo Druhé světové války už tu první... Takto už by si ji podle mě upravovat neměl a asi taková chyba je, když "dosadím" Viléma z Landštejna za purkrabího Pražského hradu v polovině 13. století.

Ohledně toho, že základní věci odpovídají učivu dějepisu, jak si je kdo pamatuje ze školy, lze vysvětlit tím, že i v učebnicích dějepisu jsou občas pěkné chyby... :-)) K těm chybám se třeba později rozepíšu více, buď v samostatném příspěvku nebo diskusi.

Pro uživatela zany a elizzabeth_ba. Zajímavé komentáře. Uznávám, že i když se nějaký ten anachronismus v detektivkách snese, neměly by tam být úplné historické nesmysly a pokud autor potřebuje v zájmu příběhu něco poupravit, má to čtenáři říct v nějaké poznámce. Fakt ovšem je, že já opravdu nepředpokládám, že by všechny reálné historické postavy a jejich vztahy odpovídaly skutečnosti. To je docela zajímavá otázka, jak moc si autor může dovolit historii upravit?

Komorník Pešík mě pobavil, já si ho pamatuji jen z jedné knížky, ale nečetla jsem zdaleka všechny.

A co se Přemyslovské epopeje týče, to mě zajímá. Domníváte se, že tam jsou chybná fakta? Jejich interpretace? Je samozřejmé, že základní věci, které snad každý slyšel v dějepise tam sedí. Ale historie nejsou jen data, jde o vysvětlení příčin a důsledků událostí. Jako beletristické zpracování mi Epopej přijde docela zdařilá. Není to odborná publikace.