Vlastimil Vondruška

Vlastní názor si umí udělat každý, po četbě Vondruškových epopejí si pak ovšem lidi budou myslet, že králové si své budoucí manželky ze sousedních královských rodů nejdřív pár let zkoušeli v posteli, než se uráčili je pojmout za manželku, nebo jak nedávno jedna paní zcela vážně tvrdila, že Přemysl II. měl problémy s jihočeskou šlechtou proto, že se šlechtě nelíbilo jak ošklivě zacházel s první manželkou a že se jí takto šlechta zastávala.

Kancelář na uvádění příběhů na pravou míru byla už v Saturninovi. Vypadá to že si myslíte že ostatní lidé jsou úplní blbci a nedovedou si utvořit vlastní názor, panebože bavíme se o Beletrii ne o literatuře faktu. Pro elizabeth_ba. Miluji ságu Dědictví otců, ale příběh o Petru Sioracovi zakomponovaný do francouzských dějin je vymyšlený, takže to není historicky věrné. A pokud jde o Gulikova soudce Ti, tak jeho příběhy jsou velmi upraveny pro evropského čtenáře. Jednou se mi dostal do ruky překlad originálu jednoho čínského příběhu o soudci Ti, a bylo to úplně něco jiného než od Gulika. A tak by se našlo něco u každého autora píšícího Beletrii.

Jen se snažím uvádět na pravou míru zdejší komentáře čtenářů nadšeně opěvujících jeho erudici a pochvalujících si, jak je hezky Vondruška učí o historii. Mám historii rád od dětství a prostě mi vadí, jak se proti ní Vondruška prohřešuje.

Je zajímavé že i když V.Vondrušku nemáte rád, tak se chováte jako jedna jeho postava z románu Prodavači ostatků, a to jistý Konrád z Wormsu. Ten nejdříve žil veselým studentským životem a pak takzvaně prohlédl, dal se k inkvizici a začal ostatním vnucovat své názory. Mně se například moc nelíbí Michal Viewegh, ale nikdy by mně nenapadlo chodit na jeho stránky a tam ho pomlouvat a shánět články o něm negativně psané. Prostě má svůj okruh čtenářů a to je v pořádku.

EmmaKrizova: určitě kromě paní Vaňkové (i když můj nedávný pokus o znovu přečtení Krále železného zlatého dopadl taky prabídně) třeba Oldřich Daněk či Václav Neužil či Jiří Mařánek nebo Zuzana Koubková. Z jiné doby bych potom doporučila ságu Roberta Merla Dědictví otců nebo van Gulikovy detektivky nebo detektivky Petera Tremayna. Nikdo z jmenovaných s historií žádné kotrmelce nedělá.

Co je na tom divného? Prostě jsem ho svého času četl a líbil se mi, jenže postupně se mi jeho knížky líbily čím dál méně a v určitém okamžiku jsem si řekl, že už ho číst nechci. To bylo ještě před epopejemi, těm jsem chtěl dát šanci, ale první díl té přemyslovské mi prostě vadil stejně jako předtím detektivky, takže jsem ho po pár stránkách odložil také. Navíc s tím, jak se postupem času zvyšovaly mé vědomosti o středověku čerpané ze seriozní odborné literatury, jsem začal být kritičtější i k beletrii.
K jeho knihám jsem se na knižních serverech začal kriticky vyjadřovat někdy v roce 2010, poslední dočtená kniha je z roku 2011.
Zcela jistě lepší než Přemyslovská epopej jsou namátkou třeba knihy Ludmily Vaňkové, pokud opravdu chceš, abychom ti něco doporučovali.

Ps_nero. To by mohl byt dobrý námět na téma do diskuze co si myslite o lidech , kteří přečtou 14 knih od autora, kterého nesnáší.

Náročnějším čtenářům doporučuji PRVNÍ MUŽ Říma, nebo Kámen a bolest, na tu se chystám. CO se týče Vondruškovy doby , prozraď te co je lepší, než přemyslovská Epopej . Nechci li hned literaturu faktu. AHA NEVÍTE.
DOVOLENKáŘŮM DOPORUČUJI COOL IV, i historické detektivky.
Zanymu doporučuji kýbl se studenou vodou a méně toho směšného alibizmu.
SEDLÁKŮM doporučuji studovat,kdykoliv mají čas, a rozšiřovat si obzory.

Ano, stydím se, trvalo mi 14 knih, než jsem přišel na to, jak przní historii. Od té doby ho nečtu

Tedy některým lidem leží pan Vondruška pěkně v žaludku, mně když se nějaký autor nelíbí tak ho prostě nečtu. Mrknul jsem na předchozího komentujícího a zjistil že od pana Vondrušky přečetl 14. knih. No přečíst 14. knih od autora kterého nemám rád, tak tomu říkám dobrej masochismus.

Dovolím si odkázat na čerstvý článek analyzující páně Vondruškovy manipulativní diletantské výplody v denním tisku:
http://manipulatori.cz/vlastimil-vondruska-znasilnovani-historie-pokracuje/

No, já bych vynechala to každý sedlák... Juri81, nezlobte se že si rýpnu, ale dle Vašeho zdejšího výpisu přečteného, jste, Vašimi slovy, přelouskal skoro všechny ty nevydařené, podprůměrné detektivky (?!?)...Myslím si, že ta jistá nadřazenost je zbytečná, že stačilo napsat, že se Vám nelíbí...

NO jo, já bych tam vynechala to slovo "historické" detektivky. Ono to se skutečnou historií moc společného opravdu nemá. Ale když ona je to taková prima oddechová četba. Jen tomu člověk nesmí věřit, že takhle to v té době opravdu všechno bylo. To je asi ten kámen úrazu. Ale proč se kvůli tomu zlobit? Takových knih je, dokonce jsou takové "nepravdy" v učebnicích dějepisu. A pan Vondruška netvrdí, že tohle jsou učebnice. Tak to čtěte tak, jak to bylo myšleno. Když se vám to nelíbí, nečtěte to a nenechte se tím vytáčet. Úžasný je styl a švih a jazyk a lehkost, se kterou se tyhle knížky čtou. Mě se líbí.

Fajn, řeklo se Vondruška je super, tak si každý sedlák, který přelouská jeho dvě tři knihy najednou myslí, jak je zdatný historik než jeho nesmyslné plácání ukončí kastelánka slovy, pane, asi moc čtete Vondrušku. Je to takový pokřivený kult, kvůli kterému tady někteří dokonce zakládají fakovní účty, pod kterými se blýskne jeden komentář, velebící mistra do nebes. Ne děkuji. Nikdy jsem nepochopil popularitu jeho těžce podprůměrných detektivek (dáli se to tak vůbec nazvat). Zajímalo by mě, co je na nich tak úžasného. Že by snad přetváření historie, neustále dokola se opakující dějové chyby nebo snad levné vyústění zápletek? Hodnocení uzavřu jedním klasikem: Mnoho povyku pro nic. A teď mě račte sežrat.

Líbí se mi jeho historické detektivky. Především je to oddechová četba.

pro kapr: Jenže právě jeho vyjadřování k současné situaci je velký kámen úrazu. Používá v něm argumenty, analogie se středověkem, které ovšem zdaleka neodpovídají situaci nehledě na to, že si fakta v těchto údajných argumentech účelově přizpůsobuje, aby z nich vyplývalo to, co on chce

Napište o sobě pár slov...
... čtu především detektivky lehké tonáže, (které nemají tendenci vypadávat člověku z ruky), detektivky příjemné na duši. Vzhledem ke svým čtenářským zvykům preferuji knihy o 250 až 400 stranách. Dlouho jsem přemýšlel o televizních programech. Nakonec jsem se rozhodl, že se budu dívat na filmy, ale ignorovat seriály. Proč se o tom zmiňuji? Protože podobný filtr uplatňuji i na knihy. Čtu zásadně pouze a jenom překlady, (pokud jsem toho schopen, tak se je následně pokouším číst v originále). Říkám si, že když to už někomu stálo za to, aby se trápil s překladem, tak by na tom něco mohlo být. To na vysvětlenou. Proč zde uvádím tolik zdánlivě nesouvisejících informací? Protože samozřejmně čtu i knihy českých a slovenských autorů, pouze se snažím být při výběru jejich knih kritičtější. A kdo bohužel jen jako jediný z našich autorů obstál? Samozřejmě VV!!! Jsem zaměřen na jeho detektivky, každičkou chybičku mu samozřejmě vytýkám. Ale, jsou to knihy, které mají sympatické hrdiny, nakonec to vždycky pro ně celkem dobře dopadne, takže mohou přežívat do další knihy, hrdinové, příběh i autor jsou na stránce dobra, protože jde o detektivky, tak tam musí být také zlo, ale autor se v něm nerýpe a rozhodně ho nevelebí. A bylo by toho ještě mnoho, co bych v jeho prospěch mohl uvést. Mým oblíbeným autorem je jinak Upfield, ale v sovislosti s Vondruškou mne samozřejmě napadá spíše Gulik, případně i Pargeter. Jeho knihy jsou pro mne lékem, chmury sice úplně nezaženou, ale hned se i s nimi dá snáze žít. Prostě Vondruška prošel ze současné české spisovatelské scény u mne jako jediný. Ti ostatní, ke kterým se pravidelně obracím zpravidla už dávno nejsou mezi živými. Ještě na závěr k současné politické situaci v Evropě a na světě vůbec. Porovnejte si pokud možno po všech stránkách vystupování VV, a libovolné osoby ze všech těch drndů, kteří berou peníze za to, aby zastupovali naše zájmy. Nezlobte se, ale musím dát klobouk dolů, jak uvážlivě a důstojně jeho slova proti jejich projevům zní.

I v beletrii by měly existovat mantinely pro autorskou fabulaci dané stavem vědomostí o dané době - použije-li autor skutečné postavy, měly by jednat na základě toho, co o nich z historie víme. Pokud se ví, že v konkrétní době byly na konkrétním místě, nemůže je autor v tu samou dobu poslat někam jinam. Osoby by neměly jednat jinak, než o nich víme: Vondruška například nechává Přemysla Otakara II. vydržovat si Kunhutu Uherskou na svém dvoře jako milenku dlouho předtím, než si ji vezme, což je totální nesmysl. Jeden maďarský autor udělal z biskupa Bruna ze Schaumburka, věrného straníka krále Přemysla spojence uherského krále, který byl Přemyslovým protivníkem.
Osoby by se také měly pohybovat v lokalitách, které v dané době existovaly a ne jako Vondruška, který nechává Ludmilu z Chlumu odskočit si v neděli dopoledne z Bezdězu na trh do Liberce, o kterém máme ovšem první zmínky až o století později. A to nemluvím o tom, že je to cesta zvládnutelná za celý den, nikoliv za dopoledne a to i kdyby jela Ludmila na koni.
Odbornou stať od Vondrušky si nepřečteš z prostého důvodu - byť se všude označuje za historika, tak nikdy žádnou ryze historickou práci nenapsal, veškeré jeho nebeletristické dílo je spíš etnografické, nikoliv historické.

Vlastimila Vondrušku mám jako autora rád, jeho psaní detektivek řadím do oddechové literartury, u které se dá odpočívat. Diskutující níže Vondruškovi vytýkají manipulaci. Dovolil bych si to rozdělit. Pokud se jedná o beletrii tak to snad tak úplně nevadí, je to přece beletrie, která má spíše pobavit. Pokud ale dochází k záměrné manipulaci u vážně míněné literatury faktu, tak je to špatně. Podotýkám, žádnou odbornou stať jsem od Vondrušky nečetl, takže nemohu posoudit, jestli v této oblasti manipuluje z fakty.