Jiří Suchý

Kromě řady textů a divadelních her mě zaujala knížka povídek a básní Med ve vlasech. Zvláštní povídky, ve kterých si hraje se slovy a jejich různými významy a ve stejném stylu básně. Nádherná je báseň " Žena", která provází životem ženy od narození až do smrti.

Pana Suchého mám jako autora moc ráda. Jeho básně, texty, fejetony, hry jsou skvělé, originální.
Nádherně pracuje s češtinou. Považuji ho za jednoho z nejlepších našich básníků.
Umí být vážný, vtipný, moudrý, lehkomyslný, přízemní i abstraktní, patetický i ironický.

1.) Nemohu mu zapomenout jeho "podivné" uzurpování si divadla Semafor začátkem 90. let 20. století.

2.) Má za sebou několik perfektních textů, snad je mohu nazvat - v jednoduchosti je síla největší, ale umět tu jednoduchost je dost těžká práce.

3.) Jeho vystupování s Jitkou Molavcovou není můj šálek kávy.

Robert Cambert - Dalo by se říci, že podle starého přísloví ti nejlepší odcházejí první. Tady to ale tak úplně nesedí. Je to srovnávání jablek s hruškami. Šlitr byl především muzikant a Suchý především textař. Znám celou řadu Suchého textů a až tak suché mi nepřipadají. Od vás jsem nečetl nic, tak nemohu posuzovat - mám ale neurčitý pocit, že z vás pane mluví závist nebo cosi tomu podobného. A váš komentář ve mně vyvolává následující dojem : Uživatel Robert Cambert ve svém komentáři k Suchému vyvolává čichový vjem podobající se (v asociaci s nickem) čemusi nepříliš vábnému. Ale na druhé straně možné, že tomu já vůbec, ale vůbec, nerozumím - nejsem ani spisovatel, ani bohemista a i když hodně pamatuji ani historik a Suchý je třeba opravdu trapák. ?Quién sabe
25.12.
S odstupem času si dovolím ještě k osobě Suchého přidat jeden odkaz, vztahující se nejen k němu, ale tak trochu i k Semaforu ( i když vlastně Suchý a Semafor v podstatě jedno jest) :
http://www.zurnal.upol.cz/zprava/clanek/podivuhodny-kouzelnik-jiri-suchy-prevzal-cestny-doktorat-univerzity-palackeho/.
Žel bohu se ale nedovíte nic bližšího o "usurpaci" (usurpace = činit někomu příkoří, využívat ho, utlačovat) Semaforu Suchým v devadesátých letech. Snad nám k tomu něco bližšího prozradí Weil - pokud neměl na mysli skutečnost, že se Suchý stal znovu v roce 1989 ředitelem Semaforu - z kteréžto funkce byl předtím v letech normalizace stranou odejít po podpisu antisocialistického a takřka protistátního prohlášení známého pamětníkům jako "2000 slov". To si tedy dovolil dost, dacan jeden (Suchého myslím). O tom Vaculíkovi, který to sesmolil raděj ani nemluvím. Na uran s něma oběma, aby se znovu přimkli ke straně a dělnické třídě, šmejdi jedni!!!

To Robert: Musím si dovolit nesouhlasit. Nikdo nepíše geniálnější texty, ve kterých nikdy nechybí vtip a sebeironie. Nemůžu jinak, Jiří Suchý je třída. :)