Koka diskuze u knih

Vím, že kniha v tomto - třídílném vydání - ještě nevyšla, ale prosím vydavatelku, překladatelku i provozovatele Databáze knih: nepište do anotace ten trapný nesmysl, který byl uveden už u prvního vydání, že prý jde o "popis života rybářské obce nacházející se ve fjordu POBLÍŽ SEVERNÍHO PÓLU." Ne, Island jako ostrov ani žádný z jeho fjordů neleží poblíž severního pólu, protože severní pól je od Islandu vzdálený cca 2 700 kilometrů. Dva tisíce sedm set kilometrů - to opravdu není vzdálenost, kterou lze nazvat "poblíž".
Proč tak hloupě degradujete skvělou literaturu chybnou a zavádějící informací, kterou vyvrací každý školní atlas?!

Zdá se, že ty oslavné komentáře k této knize jsou od jednoho a toho samého autora.
Opravdu si někdo myslí, že když si zde založí dva, tři, čtyři účty v rozmezí jednoho dne a napíše několik málem stejných komentářů, že mu to někdo zbaští? Uvědomuje si takový podvodník, že té knize, kterou chce svými oslavnými slovy propagovat, vlastně škodí? Přece každý, kdo prokoukne ty podobné obdivné po sobě jdoucí komentáře, musí poznat, že je to podfuk. Tomu podfukáři vzkazuji: namísto změny dechu změňte svůj přístup k recenzování knih - bude to vám i okolí mnohem užitečnější.

Jak brát skutečnost, že autor je zde uvedený pod anglickým přepisem svého indického jména, ovšem jeho jediná (momentálně dost slavná) kniha má na obálce správný český ekvivalent přepisu hindštiny?
Pankaj Mishra anebo Pankádž Mišra? Měli bychom si "vybrat" jedno a toho se držet. Doporučuji používat tu verzi, která je uvedená v knize, myslím, že nakl. Karolinum ví, co dělá.

pro georginaa: ten román není z 18. století, ale ze století 20. A ani nepodává příběh z 18. století, ale z 19.

1 08.07.2022

Filmova verze s krásnou Sofií Loren dnes ve 21:40 na ČT 2. Doporučuji.

Velmi jsem po této knize toužila, a tak jsem dnes navštívila příslušnou prodejnu. Odešla jsem bez knihy. Ta publikace je tak "tlustá" (odhadem cca 7 - 8 cm a asi 2 - 2,5 kg) a tak strašně drahá (málem 900 Kč), že to nejde .... Ptám se vydavatele (i když se ptám marně): opravdu to nešlo jinak?

Zdejší anotace a komentáře ke knize, které vyzvedávají objevnost tohoto příběhu přátelství, mne velmi překvapují. Zrod, průběh i tragický konec toho přátelství jsou přece vykresleny v knize Paměti spořádané dívky
https://www.databazeknih.cz/knihy/pameti-sporadane-divky-25986
která vyšla nepoměrně dříve, než novela Nerozlučné.
Nejsou Nerozlučné jen beletrizovaným záznamem autentického vykreslení toho vztahu, vyjmutého z Pamětí?
Proč je Simoně dB. přisuzováno, že novelu Nerozlučné považovala za "příliš intimní", když už 50 let před novelou vyšly Paměti; v nich to intimní nebylo?

Lenka.Vilka: Já? Já tam nic nemám. Když už, tak "to" má Databáze knih a s ní všichni její uživatelé. A kromě toho: Jediné, co jsem přibylo, je jméno Autora obálky, což nutně nemusí značit, že je to také ilustrátor (i když v případě Diáře 22 jistě je, proto nerozumím, že to není do údajů o publikaci sem vepsané).
(Když si vzpomenu, kolik stovek jmen autorů obálek resp. ilustrátorů jsem sem vložila ... a nikdy mi nenapadlo psát nějakému jinému uživateli, že "to má tam", dokonce ani tomu, který knihu bez těch chybějících jmen vložil jen proto, aby jí vzápětí nabízel v Bazaru ...)

Uvítala bych, kdyby v anotaci této "knihy" - jak je tomu i u jiných knih zařazených v DK - bylo uvedeno jméno ilustrátora diáře.

InaPražáková - děkuji, zkusíme to tam vyhledat (pro mne totiž internet není a nikdy se už asi nestane tím prvním rádcem, na kterého bych se obracela s jakýmkoliv dotazem, proto mi ani nenapadlo "brouzdat po síti" :=)

Prosím, je tady nějaký švédštinář? Hledám švédštináře, ne pamětníka starých českých filmů!

Prosím, je tady nějaký švédštinář, který poradí malé čtenářce, připravující se na referát o této knize, jak vyslovovat Kalle? Je to "kale" nebo "kejl" nebo "kal-le", nebo ... ? Děkuji.

... že sa ten človek nehanbí !!!!

P.S. Takmer po roku bol tento môj vyššie uvedený komentár ku knihe i k osobe autora presunutý do rubriky Diskuze, údajne z dôvodu, že porušuje pravidlá Databáze.
Aj, jaj, jáááj: Š. Harabin a boj za dodržovanie pravidiel - to k sebe naozaj "pasuje" :=))))

burg - anglický humor? V Irsku?

03.02.2021

InaPražáková: Děkuji za reakci na má slova. Alespoň něco se mi objasnilo. Ale stejně: to "katolické" sakrování mi k postavám této knihy nesedí.

03.02.2021

ad kapr: "Bohužel ale obsahuje i mnohé autory všeobecně známé a proslavené."
Doporučuji uvědomit si, že v době, kdy tato knížka u nás vyšla, naprostá většina těch autorů a jejich (dnes chronicky známých) postav ještě všeobecně známými a proslavenými nebyli. Mnohá ta jména byla v češtině představená snad poprvé a dokonce v předmluvě se bylo třeba "bít" za tento žánr a obhajovat jeho existenci! O nějaké "všeobecné známosti" těch jmen tehdy vůbec nebylo možné mluvit.

1 11.01.2021

Vždy "zbystřím", když k nějaké zdejší kontrovezní knize si někdo honem honem udělá nový profil, aby k ní připojil svůj - obyčejně hodně provokativní, vyhraněný - názor. Je mi tehdy jasné, že jde pravděpodobně o uživatele, který si nechce pošramotit reputaci toho jména, které jinak používá na DK, a jenom účelově, na jedno použití, přijme novou identitu.

Ale když takový názor prezentuje uživatel DK, který píše ze svého, již tři roky "starého", přičemž zrovinka u této knihy je to jeho vůbec první příspěvek za ta léta - to už nezbystřuji, neboť už vím, která uhodila - to se ozval někdo, kdo celá léta zde má nějaké to jméno "v záloze", aby jej použil, až bude třeba, a pravděpodobně jich má i víc

Když čtenář Meiji očekává, že jeho útok na Novákovo levičáctví a údajně chybnou metodologii v přístupu k tématu budu brát vážně, tak sděluji, že nebudu. Považuji jej totiž za právě takový nečistý tah, jakých Novák identifikuje u M.K. několik. Aby byl takový příspěvek letitého čtenáře v mých očích "respektábl", musely by za jeho autorem stát už jiné, obdobně vyhraněné a principiální příspěvky. Tak jako Kundera, Novák a vlastně každý z nás si svým psaním zde "buduje pozici", tak i Meiji svým nepsaním a náhle probuzeným pobouřením svou pozici odhalil - v mých očích je to pozice úplně vratká.

Zdá se, že touto knihou autor přišlápl mnohá kuří oka, nejen Kunderovo, a to je dobře. Ještě se dočkáme zasvěcených příspěvků od lidí, co sem za léta letoucí nenapsali komenář ani Babičce či Malému Bobešovi - bude co číst :=))

Čitateľom, ktorí zháňajú slovenské vydanie v preklade Theodora Münza, odkazujem, že kniha je prístupná na webe v .pdf verzii. Kto by mal záujem, tomu možem poslať "smerovku" na tie stránky, a nemusel by za knižnú verziu platiť tunajším prikupníkom nadsadené sumy!

No jo, autorská práva nejsou legrace. Jenomže já jsem chtěla vyhovět té autorce, když ona sama v textu básně čtenáře žádá "měj se, jak chceš a sdílej". Tak sdílím ....

Přátelé, a tuhle znáte?

Kdo provokuje rád, ten je vždycky v právu,
mám v plánu servírovat krutě silnou kávu,
člověk má přijímat urážky s povděkem,
kolik lidí nasereš, tolikrát jsi člověkem.

Hejty nasbírají vždycky nejvíc lajků,
neboj se přitvrdit, bude to v cajku,
nikdo nechce žádnou pravdu, jen lajkovanou lež, tak měj se, jak chceš a sdílej!

Provokuju rád a tlačím na pilu,
to patří ke zdravému životnímu stylu,
humor nemá být laskavej, má hnout se žlučí
a čím je lepší, tím víc lidí vytočí.
Ať kypí žluč, vaří krev a rezonuje vztek a řev.
Ať kypí žluč, vaří krev, já bych se toho nebál.

Vysírám rád a je to na mně doufám znát,
vysírám rád a je to znát.

Nezbytné je prudit v první linii,
vysírám, tedy žiji, zážitek nemusí být příjemnej, hlavně když bolí, otevřené rány masíruj solí.

(Vím, že nesmím být vulgární, ale v citacích autorů lze - dle pravidel DK - citovat i sprostá slova a já jsem následující slova okopírovala od jedné zdejší autorky - kdo uhodne její umělecké jméno, může si přidělit 2020 bodů! ):

Tak předně: ta věta o slovenštině v původním komentáři, na který jsem reagovala, zněla jinak, než je tam napsáno teď, a sice takto:
"Pokud si ze školy pamatuju, tak slovenština jako jazyk v podstatě neexistovala až do rozpadu RU monarchie (ale kdoví, co nás tehdá, za sociálismu, vlastně učili)" .

Broskev28, autorka toho komentáře, tu větu po mém příspěvku upravila, vložila tam slova "jedotný" a "(státní)", čímž až následně pozměnila její vyznění. Proto tady různí lidé reagují na odlišné texty!

A tak už jenom závěrem budu variovat citát zdejší klasičky, důsledně hlídající, aby jen po uplynutí pálení čarodějnic nikdo v té činosti nepřekračoval lhůtu :) :

"Broskev28, pokud toto budete číst, nic si z toho nedělejte. Místní školitelka, ověřená znalkyně dějin slovenštiny, se vykecala, takže už to bude ok :)"

A pokud zas někdy někdo vás, broskev28, upozorní na omyl, tak hlavně v žádném případě chybu nepřiznávejte, ale naopak - buď kritiky ignorujte, nebo - jako včera - potichu svůj ktitizovaný text následně pozměňte a dělejte jakoby nic, abyste jim vzala vítr z kritických plachet (dělají to tady tak mnozí - někdy svá slova zcela smažou a popřou, někdy je následně pozmění).
Případně hledejte a najděte ochranu u zastánce, který za vás a ve váš prospěch nejlépe ví, že nesouhlasných názorů několika různých přispěvatelů (tj. keců) je zapotřebí si nevšímat, a pouze ten jeho/její je zapotřebí brát, respektovat, vyslyšet.

broskev28,
k názoru, že "Pokud si ze školy pamatuju, tak slovenština jako jazyk v podstatě neexistovala až do rozpadu RU monarchie (ale kdoví, co nás tehdá, za sociálismu, vlastně učili"
sděluji:
Co vás učili, nevím, ale tipuji, že jste ve škole nedávala pozor, protože takový nesmysl, že slovenština neexistovala až do roku 1918 - to jistě nehlásá ani Rádio Jerevan.
Nuže: sloveština existuje od cca 10. století, ovšem až v 18. století byly zahájeny snahy o kodifikaci toho jazyka.
Zbývá jen doufat, že další vaše výhrady a kritické připomínky ke komentované knize nejsou obdobně nekompetentní, jako váš postřeh o údajné neexistenci slovenštiny až do začátku 20. století.

braunerova - ale v roce 1913, kdy román poprvé vyšel, ani v roce 1924, kdy autor zemřel, žádný komunizmus ještě nikde nebyl! Když se tedy tak plánovitě vyhýbáte ruským autorům z doby komunizmu (a zbytečně se tak připravujete o mnohá úžasná díla světové literatury!), tak čtením této knihy jste neudělal ze svého rozhodnutí žádnou výjimku.

Sandik: nic ve zlém, a netrapte se tím; že to nechápete, ještě neznamená, že jste nechápavý :=))
Ostatně: jsou tady stovky mých komentářů, z nichž mnohé byly pochopené, a mnohé ne. (toť úděl všech, co veřejně cokoliv publikují - jdou do rizika). Jen málokdy mi však jedno či druhé dá kdokoliv najevo.
Každopádně - nesáhnu k nástroji slabochů a pokrytců a ten svůj (vám nepochopitelný) komentář odsud nesmažu. Stojím si za ním, i když do "přestřelky" kvůli němu nepůjdu.
(jsou jiné knihy, o kterých bych si strašně ráda popovídala, ale není s kým!)

19.09.2019

Sandiku, pro sebe tu knihu nepovažuji za tak důležitou ani přínosnou, že by mi stála za dlouhé diskuze.
Proto už jen krátce: Nerozumím, v čem je mé a vaše pochopení toho příběhu natolik rozdílné, že vám to stálo za tu korespondenci. Když čtu váš výklad, chápu to tak, že každý z nás si v příběhu všímá úplně jiné prvky, a tedy mezi námi nedochází k žádné srážce názorů na totéž, ale pouze akcentujeme jiné dílečky, prvky, epizodky z té knížky.
Poté, co jste mě kvůli mému komnetáři kontaktoval, jsem si myslela, že se vám nepozdává má charakteristika britských internátních škol, a že se mnou nesouhlasíte v této věci.
A na závěr: pokud jde o lidskost a humanitu a veliké, opravdu veliké humánní a civilizační poselství v příběhu učitele, všem doporučuji tento příběh:
https://www.databazeknih.cz/knihy/pan-pip-1877
(dokonce i jméno podobné s Chipsem a souvstažnost s anglickou literaturou je v něm silně přitomna!)

19.09.2019

Sandik:
Ano, to připouštím. Pokud poselstvím té knihy je, že jeden málo ambiciozní profesor začne učit v době "nejtužšího" viktoriánství na "výběrové" škole, pak proběhnou léta, kdy nastoupí jakýsi pokrok, který on odmítá přijmout (někde ke konci knihy je jeho myšlenka - že nikdy nejel na bicyklu ani neletěl v letadle),
- svým žákům spílá do tupců a idiotů (jako"nejvtipnější" scénka je v knize situace, kdy učí kluka z už třetí generace nějakého barona, a před celou třídou - za hurónského smíchu celé třídy! - mu řekne, že "váš děda byl ve znalosti toho a toho gramatického tvaru latiny značný idot, váš otec jeho hloupost ještě překonával, a vy také kráčíte v tradicích svého rodu a jste naprostý pitomec!) -// promiňte, necituji přesně, neboť knihu jsem už odevzdala do knihobudky //
- naprosto potlačí osobní život, ještě i v den, kdy u porodu zemře jeho žena a syn, jde učit a vydává "výchovné" pokyny ...
- zve nové žáky na pohoštění, aniž by rozlišoval v jejich individualitě a dávkoval čas, kolik komu bude věnovat - po vypití čaje a získání základních personálních informací dá každému nepokrytě najevo, že už je čas, aby host odešel ...
atd. atd.
Nechá se obsluhovat hospodyní, jediné, co umí vlastnoručně - je namíchat čajovou směs a uvařit čaj (a to už se píše začátek 20. století!!)

Jediné, co naznačovalo jakés takés poselství knihy, bylo to, že část jeho studentů v roce '14, '15 či '16 padla, a tedy že úsilí, vložené do jejich vzdělání a výchovy bylo zmařeno. (Stejně ovšem padly i statisíce britských kluků bez vzdělání - řemeslníků, nádeníků ... )
Nezlobím se za Váš kritický názor na mé údajné nepochopení té knihy, jen mě mrzí, že u knihy nenacházím žádný Váš "výklad" toho příběhu - věřím, že to je jen dočasné, a že svůj názor do Komentářů napíšete. Moc ráda Vaše postřehy čtu.

19.09.2019

... a nejhorší je, že nejen Zoja706 neporozumněla příběhu, ale navíc (do této chvíle) jí deset dalších lidí za její naprosto popletený názor dalo palce uznání! Ti, co hledají na DK náměty k četbě a chtějí se inspirovat zejména komentáři s vysokým bodovým hodnocením, by měli/y popřemýšlet ...

... ale už to zde není, co by být mělo - diskuze o knize, tak raději vypínám vysílač a zůstávám s pozdravem Sportu zdar! :=))

No, nebylo to zrovna slavné vítězství, tak bych tu dodatečnou vsuvku omezila na jeden odstavec textu, případně ještě doprovázenou obrázkem - tou pipinou v tangách, která se postarala o nejdramatičtější moment finále.

Autorce komentáře, v němž charakterizuje román Když v ráji pršelo jako "předchůdce knihy Vejce a já" vzkazuji, že Vejce a já vyšlo poprvé v roce 1945, a Když v ráji pršelo až v roce 1972. Tedy s tím předchůdcovstvím je to obráceně.

Chcete se vyhnout potížím způsobeným nějakou kontrolou dotací? Nebojte, vše je elektronizováno, stačí zařídit "malý výpadek" a je po kontrolách:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/musime-vychytat-chyby-a-system-na-zakazky-zdokonalit-rika-ministryne-rusit-ho-po-kolapsu-nehodla-67110?seq-no=2&dop-ab-variant=&source=clanky-home

ThrisaManx - nerozumím, z čeho odvozujete tedy tu originalitu? Nejdřív vyjmenujete více než 5 totožných dějových linií s HP a - jistě oprávněně - konstatujete, že "Harryho Pottera to může nepřipomínat leda tomu, kdo ho nezná." (což chápu tak, že jde o jasný plagiát!)
A pak otočíte a tvrdíte, že "Ale i přesto všechno byl příběh velice originální ..". Jak může být obšlehnutá verze, přežvýkaná kopie, ukradnutý námět originálním?
Hledám pro naši 8letou něco, co by jí zaujalo a přitáhlo, aby neviděla, neposlouchala, nečetla pořád ty samé příběhy - ale zde - v anotaci ani v komentářích - žádnou originalitu této knihy nespatřuji. Je to alespoň jazykově a stylově zpracované jinak a lépe, než HP?

Delicius - ta povídka se jmenuje Psovod GERŽA a ne Psovod Gruša. Je natolik úžasná a strhující, že stojí za to zapamatovat si její správný název a nekomolit jej.

Zdá se, že v češtině tato kniha vyšla pouze v oříznutém "nejlepším světovém" čtení:
https://www.databazeknih.cz/knihy/nejlepsi-svetove-cteni-zabijacky-instinkt-laska-na-vesuvu-brandenburg-cestne-slovo-93452
a to pod názvem Láska na Vesuvu.

kykiryki28 - pravděpodobně zbytečně, ale stejně reaguji na vaš neuveřitelnou formulaci "vnik Rusů na území ČR". Žádná ČR tehdy neexistovala - byl to říšský protektorát Böhmen und Mähren. A ten "vnik Rusů" to bylo tažení, v němž Rudá armáda (místy i s pomocí místních partyzánských skupin) hnala nacisty tam, odkud přišli, tedy z východu na západ. Že přitom "vnikla" na území dnes nazývané ČR, bylo výsledkem politických dohod s českou exilovou vládou, a nazývalo se to (tehdy i dnes) osvobození. Líbí se mi, jak vás ta krásná kniha zaujala, bylo by proto škoda, kdybyste v souvislosti s ní setrvávala u chybných výkladů.

27.09.2018

Patrik0816: když už jste to neudělal před napsáním komentáře, tak doporučuji alespoň po jeho napsání si zjistit, pro koho, pro kolik obyvatel Ruska - Rusů i Nerusů - bylo Rusko 19. století báječnou zemí, ledovou Paříží, jak jej nazývate? Opravdu si myslíte, že naprostá většina (nebo alespoň více, než 0,1 %) jeho obyvatel žila tak, jak Táňa, Olga, Evžen z tohoto příběhu - že léto trávili na svých venkovstvích panstvích a zimu v Paříži či na plesech v Petěrburgu? Že se učili tančit štverylku a půjčovali si vzájemně francouzské romány?
Doporučuji vám o té době něco znát, přečíst si, zjistit si, posoudit a vyhodnotit, neboť bez toho vlastně ani nedovedete posoudit obsah a kvality toho příběhu - viz váš dnešní komentář.

petaSK : pokud vás - jak píšete - dostalo, jak v knize Zulejka otevírá oči je zobrazeno válečné utrpení, tak upozorňuji, že děj knihy Zulejka otevírá oči se v době války vůbec neodehrává. Jenom snad na posledních 10 - 20 stranách zazní informace, že tam, někde v dáli, cca deset - dvanáct tisíc kilometrů daleko, jakási válka vypukla.
Pokud tedy potřebujete shodit knihu Hana a vysmát se utrpení lidí té doby a místa, najděte si jiný protipól, neboť se Zulejkou vám to vážně nevychází.

Vydavateľstvo Perfekt sa ospravedlňuje všetkým čitateľom knihy Sedem dní v pivnici (2017), ktorej autorom je Peter Karpinský, za chýbajúci text na strane 78, ktorý sa schoval pod obrázok.

Strana 78
Traja kamaráti sa na seba prekvapene pozreli. Vôbec netušili, čím si zaslúžili takú poctu, ale nepatrilo sa odporovať. Preto lokajov nasledovali dovnútra.
Rovnako ako vonkajšok, aj útroby hradu boli zaujímavé. Dlážka, steny, strop, to všetko bolo utkané z tej najjemnejšej, ale aj najpevnejšej a najtmavšej pavučiny. To najúžasnejšie ich však ešte len čakalo. Lokaji ich totiž voviedli do nádhernej sály. Tu boli z pavučiny upletené i lustre, záclony, koberce, ba aj nábytok.
„Fantastické, prekrásne!“ vzdychal Pavúk a ako vo vytržení pobehoval z jedného kúta komnaty do druhého. „Strašne rád by som sa stretol s majstrom, ktorý to vytvoril.“
„Tvoje prianie ti môžem veľmi ľahko splniť,“ ozval sa od dverí príjemný hlboký ženský hlas. „To ja som stvorila celý tento hrad.“ Po pavučinovej dlážke k trojici kráčala samotná Malmiňata.
„Ach, je nám cťou, vznešená pani, že sme hosťami na vašom panstve...“ vybehla jej v ústrety Moľa, no Malmiňata si ju ani nevšimla a svojím ladným krokom kráčala ďalej priamo k Pavúkovi.
„Počula som však, že aj vy ste v pletení majster nad majstrov. Dostalo sa mi do uší, že ste veľmi šikovný pavúk a vaše siete nemajú páru v celej pivnici,“ Malmiňatine slová zneli jeho ušiam ako rajská hudba.
„Ale, no,“ Pavúk sa celý začervenal, „až taká sláva to zas nie je. S vami sa porovnávať rozhodne nemôžem.“
„Čoby si nemohol,“ Moľa sa opäť zamiešala do rozhovoru. „Náhodou, tvoje siete sú úžasné! Raz som sa do jednej zamotala...“ Malmiňata jej však ani tentoraz nevenovala pozornosť a svojich osem očí upierala iba na Pavúka.
„Vari som neviditeľná?“ opýtala sa Moľa Celestína.
Ten len mykol plecami.
Hradná pani už bola celkom pri Pavúkovi: „Prečo tá skromnosť? Ja náhodou...

Nechci zde psát o "cause Koukalová", na kterou jen nevěřícně koukám, protože takový tobogán názorů - od nekritického obdivu osobně nepoznané sportovkyně k pokryteckému zatracování osobně nepoznané ex-sportovkyně - se asi opravdu vidí jen v této zemi.
Ale k předchozímu příspěvku si dovolím poznamenat, že díky tomu, že u mnoha senzitivních jedinců nebyl či není rozum v rovnováze s citem, máme my všichni - a celosvětová literatura má s námi - úžasná, vypjatá díla poezie a dramatu. Tak tedy: pokud někdy vládnou emoce - ne, není to špatně! Někdy je vláda emocí tou nejhezčí a nejpůsobivější vládou, která žene vývoj dopředu.
(Za lekce naschválů a ponižování naštěstí nemusím být svým rodičům vděčná, ale že mě pořád popoháněly, abych jen četla tu edici "Čajka", ať se dozvím, jak život děvčat a žen běží - ze to je ještě dnes chválím.)

Lenna75 - autor se jmenoval Jaroslav, ne Jan! Že někoho jeho verše nezaujaly, se dá pochopit, ale že čtenáři "nemohou přijít na jméno" jedinému českému nositeli Nobelovy ceny za literaturu - to nechápu vůbec.