Alena Mornštajnová citáty

česká, 1963

Citáty (91)

Ačkoli - co člověk potřebuje? Trochu jídla a v zimě teplé oblečení. A důvod žít. Hana


Ale tak to asi je, že člověk touží po štěstí, a teprve při pohledu zpátky si uvědomí, že šťastný vlastně byl. Listopád


ANEŽKA: Udělám všechno pro to, aby moje miminko bylo to nejšťastnější dítě na celém světě. ALŽBĚTA: To je ale hrozný nesmysl. Slepá mapa


Antonínova láska, později tak opravdová a hluboká, začala jako spousta ostatních - obyčejným chtíčem. Slepá mapa


Ať jsou záclony zašedlé, co záleží na pár hodinách zpoždění a troše nepořádku, důležité je mít pro své děti tátu, být rodina... Tiché roky


Barvy z naší předzahrádky se pomalu vytrácely, jako kdyby se tajně, vždy v noci pod příkrovem tmy, stěhovaly za ženou, která o ně léta pečovala. Tiché roky


Bez určité zatvrzelosti se ve světě chudých přežít nedá. Tiché roky


Bydlet v sousedství dobrých přátel usnadní člověku život. Hotýlek


Byla to jen slova, ale ta slova Jiřího Hedru zabila. Tiché roky


Bylo smutné, že právě ona, která se uměla dívat na svět očima dítěte, chápala je a milovala, vlastní děti mít nemohla. Tiché roky


Cítil se jako ubohá románová postava, která se omylem ocitla v úplně jiné knize, a protože se za ní stránky zaklaply, nezbylo jí než se smířit s novým příběhem. Tiché roky


Dlouholeté úsilí bylo završeno šťastným koncem, pokud se dá manželství za konec a ještě k tomu šťastný vůbec považovat. Slepá mapa


Dny se ztrácely v minulosti jako obrazy za oknem rozjetého vlaku. Tiché roky


Dostatečná vzdálenost dobré vztahy jen podpoří. Hotýlek


Duše, která dělá člověka člověkem, ve mně nebyla. Odjela s mou rodinou na východ, ztratila se v ulicích terezínského ghetta, uvízla v dobytčím vagonu mířícím na východ, rozpustila se v táborovém bahně a shořela v osvětimských pecích. (Hana)


Historie se opakuje, to je známá věc. Listopád


Internet je mocná a snadno zneužitelná zbraň, ... Není složité falešnými zprávami vytvářet zkreslený obraz světa, proniknout do mysli lidí a vnuknout jim myšlenku, ....... Listopád


Já jsem socialismu věřila tak, jak děti věří svým rodičům. Listopád


Jak zlá musí být doba, aby lidé opustili zemi, v níž vyrůstali, a odjeli od svých blízkých s tušením, že je už nikdy neuvidí. (Hotýlek, s. 192)


Jako by se světem valil opar ostražitosti, po jehož vdechnutí přestalo záležet na tom, jestli jsou lidé dobří, či zlí, podstatným se stalo, jestli jsou Češi, Židé, nebo Němci. Slepá mapa


Jednou jsem se maminky ptala, proč nemá žádnou opravdovou kamarádku. Podivila se, jak mě to vůbec napadlo, a pak mi řekla, že přátelství dospělých je úplně jiné. "Dospělé kamarádky spolu nechodí každé odpoledne ven, jako chodíváš ty s Jarmilkou," vysvětlila mi. "Nečekají na sebe, když jdou do práce a nedělí se o svačiny. Nevídají se každý den, někdy se dokonce nepotkají celé týdny, ale vědí o sobě, a když je potřeba, pomůžou si." ❤ (Hana, Alena Mornštajnová)


Jeho matku poprvé napadlo, že svým dětem možná nebyla dobrou maminkou. Tiché roky


Jenže jednou vypuštěné zlo už žije dál svým vlastním životem (Slepá mapa)


Jistota se v Alžbětině mysli rovnala štěstí. Slepá mapa


Jsou různé druhy ticha. Ticho útulné, ticho volající ke spánku, ticho těšící se na příchod blízkého člověka, ale i ticho tíživé, plné očekávání, že bude v příštím okamžiku přerušeno křikem nebo příkrou poznámkou. Ticho našeho domu bylo nervózní a křehké, naplněné nevyřčenými slovy. Hrozilo, že se protrhne a všechna zadržovaná slova se vyhrnou ven, zůstanou viset ve vzduchu a už nikdy se na ně nepodaří zapomenout. Tiché roky


Jste jako strom bez kořenů. Takový strom nemá plody. Až ve svém světě zakořeníte, otěhotníte. Tiché roky


Každý čtvrtek se na dívku těšil víc než na hudbu... V jeho mysli postupně hudba a Eva splývaly v jedno, ale přesto pokaždé, když dívka odešla, zaplavila ho úleva. Tiché roky


Ke každému cíli vede cesta, jen je potřeba ji najít (Tiché díky)


Léto pomalu umíralo a Jiří se rozhodl umřít s ním. Tiché roky


Lidé pracují dobře, jen když pracují pro sebe. Tiché roky