Alena Mornštajnová citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1963

Citáty (91)

„Lidé přicházejí na svět z různých důvodů - z lásky, náhodou nebo omylem. Já jsem se narodila kvůli bytu. - Anežka“ — Slepá mapa

„Lidská paměť je milosrdná.“ — Slepá mapa

„Matky milují své děti bezpodmínečně, ať udělají cokoli. Matky nemají na výběr.“ — Slepá mapa

„Měl fyzickou práci rád. Unavila tělo a vyháněla z hlavy vtíravé myšlenky.“ — Tiché roky

„Měla jsem pocit, že všechna ozubená kolečka ve stroji života do sebe zapadla a pravidelným pohybem mě posunují dopředu. A právě kvůli tomu pohybu nebylo mé štěstí bezmezné.“ — Tiché roky

„Město na březích řeky Bečvy ze všech stran obklopené lesy dýchalo klidem, po němž Svatopluk toužil, ale přitom bylo dostatečně velké, aby člověk, který má co skrývat, dokázal uchránit svá tajemství.“ — Tiché roky

„Mlčení má tu výhodu, že vás nikdo nemůže přistihnout při lži a každý si vaše mlčení vysvětlí po svém. (Tiché roky, s. 25)“

„Na rub jedné z mých prvních fotografií maminka napsala, že jsem zázrak a dar z nebes. Pro otce jsem byla přítěží.“ — Tiché roky

„Na světě je hodně lidí - zvědavých i lhostejných, dobrých i špatných - a já se musím naučit mezi nimi žít, přestože schovat se někam do kouta a jen se dívat by bylo mnohem jednodušší.“ — Tiché roky

„Na světě pořád někdo někomu vadí. Lidi jsou asi takoví.“ — Slepá mapa

„Najednou začal chápat, že smutek a úzkost z toho, co bylo a co může přijít, člověka sevře a nedovolí mu se nadechnout.“ — Tiché roky

„Nebyl žádný důvod skrývat se před světem v samotě svého pokoje, ale stejně jsem se vždycky cítila a doposud cítím nejbezpečněji tam, kde to znám. Celý život trávím v tichém domě na kraji města.“ — Tiché roky

„Někdy se stane, že lidé, kteří nemohou mít děti, namluví sami sobě, že je vlastně nechtějí.“ — Tiché roky

„Neměla jsem proč žít, ale neuměla jsem umřít. (Hana)“

„Nepřestávalo ho mást, že se poznání sice neuvěřitelnou rychlostí rozrůstá všemi směry, nahlíží do mikrosvěta i do vesmíru, ale neumí nahlédnout na dno lidské duše a dát jí klid.“ — Tiché roky

„Nesmíme marnit čas a trápit se kvůli něčemu, co už nemůžeme mít. Zůstat trčet na místě a ztratit se ve smutku není řešení. Člověk by měl jít dál, ať se mu to líbí, nebo ne. Z popela už dům znovu neuplácáš. Pevné stěny postavíš jen z nových cihel.“ — Listopád

„O minulosti musíme vědět co nejvíce, abysme neopakovali stále stejné chyby. Jednotlivé události spolu vždycky nějak souvisí, zapadají do sebe a vyúsťují v další dění. Jen pochopení souvislostí je cestou, jak se může lidstvo pohnout dopředu.“

„O tvém otci vím jediné, je to svině.“ — Tiché roky

„Obuj si moje boty, projdi si můj život a pak budeš mít právo mě soudit. ( Hana )“

„Od té doby vím, že i dospělí pláčou.“ — Tiché roky

„Osamělý a nepříliš schopný, ale milující rodič je pro děti lepší než dětský domov.“ — Hotýlek

„Osobně míněná urážka, která lehce vyletí z úst, může druhého těžce zasáhnout a už se nikdy nedá vzít zpátky. Po zásahu zůstane rána, která se sice časem zhojí, ale vztah zůstane natrvalo poznamenaný jizvou. A pokud je těch jizev hodně, vztah zhrubne, nebo se prostě rozpadne.“ — Tiché roky

„Po vině má následovat trest a potom snad přijde odpuštění. Tím, že jsem utekla, jsem potrestání neunikla, jen jsem je přetavila v nekonečnou agonii, z níž není úniku.“ — Tiché roky

„Poklidné dny, které se nezaryjí do paměti, mám nejraději. Znamenají, že všechno je v pořádku.“ — Listopád

„Poslední dobou dáváš životu přednost před hudbou...“ — Tiché roky

„Pro blaho rodiny je třeba něco obětovat. Třeba čisté záclony a vlastní názory.“ — Tiché roky

„Pro Svatopluka byla Eva bohyně hodná uctívání, ale ve skutečnosti i ona byla obdařena škodolibostí a jinými ošklivými vlastnostmi, jimiž bývají obdarovány mnohé ženy - a nejen ony.“ — Tiché roky

„Překvapilo mě, když jsem zjistila, že dospělí nevědí, že ve všech věcech je život. Nedivili se, že ručičky hodin kráčí dopředu, nechápali, že chci kakao pít jen ze svého hrníčku s kočičkou, protože kdybych si vybrala jiný, byl by ten můj zarmoucený a opuštěný.“ — Tiché roky

„Přežila jsem peklo jenom proto, abych dál roznášela smrt. (Hana)“

„Radili mi, že mám zapomenout, protože nechtěli slyšet to, co bych mohla vyprávět. (Hana)“