Miloslav Zeman
česká, 1933 - 2012
Nové komentáře u autorových knih
Hokejový profesor
„Velmi zajímavé čtení.“
— Kabuky
Hokejový profesor
„Člen Síně slávy českého hokeje, úspěšný hokejista a fotbalista, tedy cosi podobného jako jeho pozdější podřízený v RH Brno-Kometě Vlastimil Bubník.
Na hokejové klubové úrovni Bouzek v roce 1948 zažil přechod z Třebíče do nově vzniklé Zbrojovky Brno. O rok později však již zamířil do Vítkovic, kde hrál na ligové úrovni v obou sportovních odvětvích. Ve fotbalovém dresu se tady v jednom týmu sešel se zcela jedinečným střelcem Josefem Bicanem. I díky těmto dvěma hráčům se tehdejší Vítkovické železárny ve dvou sezónách v řadě probojovaly na čtvrté místo konečné tabulky, což byl pro nováčka soutěže úspěch.
Měl to štěstí, že byl začínajícím členem hokejové reprezentace na zimního OH v r.1948 ve Švýcarsku (stříbrná medaile) a o rok později ve Švédsku již dostal medaili zlatou (i když jeho vytíženost jako "bažanta" byla menší).
V roce 1950 se hokejová reprezentační kariéra Bouzka uzavřela. Na oznámení, že mužstvo neodcestuje na mistrovství světa do Londýna, zareagoval urychleným odjezdem z Prahy s dalšími hráči z moravských klubů zpět domů. Nebyl tedy přítomen zásahu ve Zlaté hospůdce (U Herclíků) proti spoluhráčům a nefiguroval ani v následném vykonstruovaném procesu s nimi. Na začátku následující sezóny v říjnu byla Bouzkovi nabídnuta role kapitána u nově tvořeného týmu, kterou však odmítl s tím, že v reprezentaci skončil.
V den, kdy píši tento komentář, tedy 7.10. uplynulo 70 let od komunisty režírovaného procesu, kdy hokejoví mistři světa z r.1949, byli odsouzeni k dlouholetým trestům v nejtěžší kategorii a místo letu do Londýna je soudruzi poslali těžit uran !
Lze řici, že zde měl V.Bouzek neuvěřitelné štěstí.
Jeho trenérská kariéra ve Vítkovicích, Brně i národním hokejovém mužstvu byla ohromná.Vladimír Bouzek se jako trenér jednoznačně nejúspěšnějšího československého hokejového klubu první poloviny 60. let (v Brně) ještě jednou vrátil i k československé hokejové reprezentaci. Jeho kluboví svěřenci byli součásti reprezentačního kolektivu již dříve a on sám na dvou mistrovstvích světa spolupracoval s Vladimírem Kostkou. Českoslovenští hokejisté se pod vedením těchto dvou mužů prezentovali na turnaji v roce 1965 především pečlivou obranou. Díky ní mimo jiné neobdrželi žádnou branku od severoamerických soupeřů, které deklasovali. Získali stříbrné medaile stejně jako na turnaji o rok později. Více než 15 let nezažil československý hokej dva takové úspěchy v řadě za sebou. K titulu vždy chybělo jediné. Nepodlehnout Sovětskému svazu, který začínal na mezinárodní scéně dominovat.
Později s trenérem Stanislavem Neveselým vedl i české reprezentační družstvo hokejistů do 23 let. Skvěle si dokázali rozdělit role, jelikož Neveselý se soustředil na vedení tréninků, zatímco Bouzek opět zúročoval své nesporné dovednosti ve vedení mužstva přímo při zápase. Jeho zanícenost a nechuť prohrávat se tímto způsobem přenášela na hráče v klíčových okamžicích utkání.
Hokejoví přátelé se s touto významnou osobností čs.sportu rozloučili 31.7.2006.“... celý text
— 1amu
