Jednotka určení SOS (3.díl)
Radan Lášek
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/153147/jednotka-urceni-sos-dil-treti-153147.jpg
5
4
1
Závěrečný díl publikace Jednotka určení SOS se dělí na dvě části, z nichž první obsahuje vzpomínky a hlášení pamětníků z oblastí podkarpatských praporů Užhorod a Chust. Kromě dramatických událostí při evakuaci v březnu 1939 je ve vzpomínkách popsána také rezortní služba řadových četníků a finančníků na Podkarpatsku i jejich pohled na život místního obyvatelstva – Rusínů, Židů a Maďarů. V druhé, faktografické části je popsána činnost jednotek SOS na celém území Československa od září 1938 do března 1939. V závěrečné kapitole je poprvé od roku 1939 uveřejněn jmenný seznam padlých strážců u jednotlivých praporů SOS včetně příslušníků čsl. bezpečnostních sil, kteří padli v obvodech praporů v rezortní službě. Text je doprovázen více než dvěma stovkami většinou dosud nepublikovaných dobových snímků, z nichž velká část zachycuje neopakovatelnou atmosféru dávno zaniklé Podkarpatské Rusi.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
pohraničí četnictvo Československá armáda finanční stráž
Autorovy další knížky
| 2015 |  První republika 1918-1938 |
| 2006 | Jednotka určení SOS (1.díl) |
| 2001 | Opevnění z let 1936-1938 v Krkonoších |
| 1998 | Vltavská linie |
| 2018 | Ztracené varty: Strážci šumavské hranice 1938 |
Kniha Jednotka určení SOS (3.díl) je v
| Přečtených | 8x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 6x |
| Chystám se číst | 3x |
| Chci si koupit | 4x |
Můj pradědeček sloužil na Podkarpatské Rusi od roku 1924 až do osudného března '39, kdy s manželkou a čtyřletou dcerkou (mojí babičkou) v noci za dramatických okolností opouštěli Trebušany (Rachovská obl.) Přes Rumunsko, Jugoslávii, Rakousko až do Brna. Cesta, která byla dlouhá téměř 1500 km ... Jiné možnosti však pro tuto východní část tehdejšího Československa již nebylo. Smutné. Protože můj pradědeček byl rozený vypravěč, napsal na toto téma dvoudílný rukopis, který přesně popisoval situaci té doby a toho místa. Máme oba díly doma jako rodinný klenot. Chtěli jsme je po revoluci vydat v nakladatelství Naše vojsko - z jejich strany byl i zájem, ale kapitál bychom museli vložit ze svého, a na to jsme neměli. Takže to máme v šuplíku. Třeba přijde ještě čas.
Byla jsem nesmírně zvědavá na tuto knihu Radana Láška a nakonec jsem se zatajeným dechem četla od jistého četníka také zmínku o pradědečkovi. Země to byla malá, takže není divu, že se všichni znali. Zvlášť smutné jsou svědectví o polských bojůvkách..ale za toto se Čechům od Poláků dostalo omluvy...Kdo je milovníkem této části našich dějin, určitě knihu ocení.