Úzkost na kost
Jana Štroblová
Autorčina sbírka veršů, zachovávající věrnost jejím rodovým vlastnostem i příznačným motivům, je její snad vůbec nejsilnější básnickou výpovědí. Je to vlastně úzkost z ubývání. Smrtelná úzkost z pokračující devastace a negace základních lidských a přírodních vlastností a hodnot, z podkopávání budoucího života na zemi. Způsob, jakým je "Úzkost na kost" vyjádřena, je překvapivě jedinečný, i s invenčními metaforami a neologismy, i s hlubokými podtexty sotva opakovatelný básnický artefakt.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2005 |  Nevěry |
| 2019 | Máme kostru ve skříni |
| 1992 | Ach, ta láska nebeská |
| 1987 | Obětní kámen |
| 1993 |  Tajemství lesa |
Kniha Úzkost na kost je v
| Přečtených | 1x |
Hřbitov – poklidné místo, kde se oči kochají jemnou krásou hrobu porostlého barvínkem, zatímco myšlenky se rozlétají po celém světě a ještě dále. Tento hřbitov nevyvolává úzkost, inspiruje k úvahám.
Zpoždění
Už jsem tam nedošla
Popelní horu vítr rozfoukal
borůvky brusinky zbůhdarma opadaly
pramen potoka zaniká
sám kámen se pohnul Vypuká snad panika?
Jako by ji svým štětcem zmát Salvador Dalí
se rozpadá krajina a teče v ní s vodou kal?
Nemožné
Možné?
Přání zbožné že můj svět zmizí když pozbyl mne
Nebeští jezdci dál poženou nebem šimly
Snad hlídky strak a sojek ty si ještě všimly
(Řekněte kdo si jinak povšimne)