Jiříkovy starosti o minulost
Jan Faktor
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/242411/bmid_jirikovy-starosti-o-minulost-242411.jpg
3
11
5
Román o dospívání v divoké době. Hlavní hrdina Jiřík, alter ego autora, vyrůstá v Praze padesátých a sedmdesátých let v domácnosti, které vládnou ženy. V příběhu hraje velkou roli nejen politika a osud Jiříkovy židovské rodiny, ale i jeho bouřlivé dospívání. Realita románu má silně autobiografické rysy. Kniha však nabízí mnohem více než jen řadu absurdních historek: díky fabulačnímu umění autora a jeho sebeironii mutují často i následky zážitků holocaustu jeho příbuzných do neobvyklých grotesek. Román vyšel původně německy a byl dokonce nominovaný na prestižní Německou knižní cenu. Pro české vydání text ve spolupráci s předkladatelem Radovanem Charvátem výrazně upravil. Generační výpověď o normalizační době je svým zpracování i v rámci české literatury naprosto ojedinělá.... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno: 2015 , PlusOriginální název:
Georgs Sorgen um die Vergangenheit oder im Reich des heiligen Hodensack-Bimbams von Prag , 2010
více info...
Přidat komentář
Jiřík jako pupek světa, okolo něj se vše točí, nechápu. Snad to bylo věkem. Některé části knihy se mi líbily - ano, přiznávám, zejména ty explicitnější. Jinak nuda nuda nuda, jen Jiřík a okolo něj "planety"...Trochu nadhledu do toho samožerství by to chtělo.
Mám naprosto stejný pocit jako autor předchozího komentáře, a to, že se Jiřík bere až moc vážně. Asi to bude tím dospíváním, kdy byl středobodem ženského domácího vesmíru. Některé pasáže jsou skvělé, s postřehy, které bych lépe nedokázala vyjádřit. Extrémně plastické. Jiné pasáže jsou překombinované, snad jako exhibice sofistikovanosti. Toto knize spíše ubírá.
O knize se číká, že je to román se silně autobiografickými prvky. Textu ale chybí vnitřní struktura, takže o román nejde. Román ale taky znamená, že si autor může vymýšlet a nemá důvod něco pravdivě vypravovat. Autobiografický zase znamená, že kde se mu to hodí, nemusí si vymyslet nic a může prostě jen tak vypravovat svoje vzpomínky. Kniha je vlastně hromada všemožných textů, které jsou napsány různými styly a můžeme hádat, že vznikly v různých dobách. Máme tady řadu kousků, které stylově pasují nejspíš do publicistiky, zdá se, že autor se publicistice věnoval v době svého působení v českém disentu. Jiné dějové linky zase vypadají jako povídky, třeba ta o špinavé milovnici zvířátek. Opět jiné jsou opravdu autobiografické a pan Faktor se v nich přehrabuje v dojmech z dětství a současně samozřejmě v obsazích svého podvědomí. Tyhle části mi přišly zajímavé a působivé. Ale nejzajímavější a nejpůsobivější jsou ty části, kde se píše o výrazných dějinných událostech, které zažil buď sám autor, nebo jeho blízcí ze starší generace. Sovětská okupace 1968 a holokaust. Kdyby se pan Faktor nebral tak strašně vážně, seškrtal by to na čtvrtinu a mohla to být výborná kniha.
Mé pocity z této knihy byly docela ambivalentní, některé pasáže jsem doslova zhltala, zato u některých jsem doufala, že to brzy skončí. Ale jinak dojem celkově pozitivní.
Štítky knihy
dospívání 50. léta 20. století 60. léta 20. století normalizace (1969-1989) 70. léta 20. století holokaust, holocaust
Jiříkovy starosti o minulost
trapný pokus o napodobení Millera