Tajemné bytosti mezi námi přehled

14.08.2018

Je škoda, že kniha shazuje sama sebe, protože jinak má docela potenciál. Možná proto, že kniha je pouze pro cílové čtenáře a nepočítá se, že by ji mohl číst někdo jiný. Nebo má prostě nevhodný název. Má totiž několik zcela zbytečných nedostatků. Jedním z nich je pocit, že neprošla redaktorskou úpravou. Jinak by se nemohlo stát, že se v knize několik částí doslovně opakuje. Třeba na straně 114 se opakuje příběh ze strany 106.
Ve skutečnosti to není obskurní záhadologická literatura, ale spíše eseje o záhadných bytostech z naší minulosti. Kniha tak postrádá jakékoliv senzace, protože čerpá z běžných historických zdrojů. Bohužel kdo se podívá do bibliografie, může si pomyslet, že autor vykrádá sám sebe. Realita je taková, že většinu zdrojů autor neuvádí. Zdroje jsou pouze zmíněny v textu. V knize není navíc poznámkový aparát a pokud vás něco zaujme musíte si zdroj dohledat sami. Občas se třeba odvolává na daného autora, ale ne vždy uvádí knihu, ze které čerpá.
Tohle zbytečně knihu shazuje a jako odborná literatura se to nedá doporučit. Je mnohem více zaměřená na čtivost a plynulost výkladu. Škoda, že autor vychází příliš vstříc svým čtenářům. Kdo očekává historickou studii bude muset hledat jinde…
A přitom první část, která má 100 stran je poměrně zdařilým pojednáním o problematice upírů v Čechách. Uvádí o nich zmínky, zmiňuje historické zdroje, archeologické nálezy a věnuje se známým případům jako třeba o kněžně z rodu Báthory nebo chronicky známém Drákulovi. Co je značně zajímavé, že ve skutečnosti neexistují historické záznamy, že by nějaký upír sál krev. Další část pojednává o různých strašidelných bytostech v přírodě, zejména o hejkalovi a vodníkovi. Pak je tam místopisný esej nebo jak to nazvat na téma draci v našich pověstech, mýtech a historických zmínkách.
Další část vzhledem k názvu knihy do ní nepatří, protože popisuje tajemné bytosti, za které se lidé převlékali před Vánoci v adventním čase. Jedná se tak o popis folklóru.
Pak se ještě věnuje hradům, kde byly viděny bílé paní. Knihu zakončuje dezinformace o návštěvě Karla H. Máchy na hradu Houska.
Knihu jsem začal číst po dočtení Narrenturm, kde Sapkowski v jedné chvíli vyjmenoval tolik kouzelných bytostí z pověr a mýtů, že jsem už nevěděl o čem je řeč. V tomto bohužel kniha selhala. Dokonce ani nezmiňuje problematiku živlových či astrálních bytostí. V knize některé věci chybí a naopak tam jsou nesouvisející témata. Obsah knihy tak není úplně v souladu s názvem a je nekonzistentní. Kniha je určená hlavně pro své čtenáře, proto jí nebudu zbytečně snižovat hodnocení **. Své čtenáře si jistě najde a proto 65%