Bolívar
Indalecio Liévano Aguirre
Simón Bolívar y Ponte (1783 až 1830) je právem považován za nejvýznamnější osobnost latinskoamerické historie všech dob. Od roku 1811 patřil mezi vůdčí představitele politického hnutí, jež se snažilo dosáhnout nezávislosti španělských kolonií v Jižní Americe na metropoli. Jako vrchní velitel osvobozenecké armády porazil v roce 1819 španělský expediční sbor v bitvě u Boyacá a koncem roku 1824 dosáhl konečného vítězství bitvě u Ayacucha. Nepodařilo se mu však udržet jednotu kontinentu, krátce stál v čele Bolivijské republiky, jež byla pojmenována jeho jménem, a v posledních létech života žil ve Venezuele, přičemž se marně snažil zabránit odstředivým tendencím a vzájemným střetům mezi jednotlivými jihoamerickými státy.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Latinská Amerika boj o nezávislost Simón Bolívar
BolívarKniha Bolívar je v
| Přečtených | 10x |
| Knihotéce | 12x |
| Chystám se číst | 4x |
| dalších seznamech | 1x |
Svého času (přelom sedmdesátých a osmdesátých let) snad jediný životopis nejvýznačnější a dodnes oslavované osobnosti latinské Ameriky dostupný v češtině. Jeho autorem byl kolumbijský diplomat, takže se jedná o životopis poněkud kožený a oficiální, i když se autor nevyhnul ani poněkud méně "romantickým" částem boje Latinské Ameriky za nezávislost, jakou byla Bolívarem prosazovaná teze války na život a na smrt, jejímž cílem bylo "vytvořit" latinskoamerický nacionalismus a pro tento účel měl býl vytvořen obraz nepřítele - Španělů. Že boje za nezávislost, velmi zdlouhavé a nepřehledné přinesly spoustu krve a utrpení je každému asi dost jasné. A že Bolívarova snaha vytvořit cosi jako Spojené státy latinskoamerické byla čirou utopií je jasné rovněž, protože k tomu mělo dojít násilím a na základě různých deklarací s ignorací rozdílných podmínek v jednotlivých zemích a hlavně jejich odlišným vývojem. Z Bolívarem vytvořená Velká Kolumbie se logicky musela dostat do rozporů jak s Argentinou, tak Chile a nakonec i se státy, které ji původně tvořily, tedy Venezuela a Ekvádor. Stejně marná byla snaha o "integraci" Peru a Bolívie, a to přes fakt, že tato země se podle Bolívara pojmenovala. I když je kniha zajímavá, přesto si myslím, že dějiny latinskoamerických zemí (byť dějiny Ekvádoru, Kolumbie ani Venezuley dosud v nakladatelství LN nevyšly) jsou objektivněji popsány našimi autory zde. Bolívar rozhodně významnou osobností byl, ale neměl by být společně se svým nejvěrnějším Sucrem vyvyšován nad například San Martína (Argentina) nebo O´Higginse (Chile).