Dopis 44 přehled

05.03.2024

Taaaaaaak toto bola pecka. Úplne dychvyrážajúci príbeh s koncom, ktorý som celý žral a sa mi veľmi páčil a bol nádherný so zvratmi, ktoré si ma získali a to, čo sa tu dialo na ploche takmer 900 strán mi nedalo pokoj, bolo to emotívne, napínavé, smutné, nečakané, šokujúce a svojím spôsobom sa to dosť podobalo biblickému spôsobu budúcnosti, v ktorý verím a o to mi to je bližšie. Dá sa povedať taký biblický Armagedon v tom najlepšom zmysle slova. Iste toto bolo sci-fi, ale získalo si ma to a ostal som ako obarený po tejto náloží.

Plusom je aj samotné vydanie od Mighty Boys, ktoré je proste excelentné, tvrdá väzba, ktorá drží, prebal, lacetka, voňavý papier, proste pán Filip Štěpánek a jeho tím sa vyšvihli :-)

Jediné, čo ma trochu mrzí je absencia bonusov, ktorá v Kaplanovi bola obrovská až prekypujúca, ale pripisujem to tomu, že aj bez nich je táto bichla, s ktorou by som nechcel dostať po hlave dosť hrubá a dostačujúca.

A ešte pár slov ku kresbe. Tá sa mi veľmi ľúbila. Bola detailná, páčilo sa mi vykreslenie postáv, budov, mimozemšťanov, efektov, fakt niektoré dvojstránky mi vyrazili dych a obálky boli super.

Celkový dojem 5/5 a môžem odporučiť komiks :-)

25.01.2024

„Běž všechny připravit,
aby mě mohli
jmenovat
prezidentem
Spojených států.“

Ačkoli by se mohlo zdát, že s obsahem 872 stran by tohle mohla být bichle, není to zas tak pravda. Má to sice hodně stran, ale není to žádná kolosálka, jako například od Comics Centra. Ty dělají velikost A4. Tohle je spíš A5 26x17x6 (VxŠxH) + 2,8 kilogramu. Musím konstatovat, že po rozbalení a očuchání tedy nic moc. Kniha nevoní, spíš cítím jen papír. Barvy jsou nečichatelné. Ale po letmém prolistování jsem usoudil, že to je nádhera. Krásná kresba (Alberto J. Alburquerque) a nádherné barvy ( Dan Jackson & Guy Major) jsou předzvěstí minimálně nádherného vizuálního zážitku. Jak je to z obsahem, to ukáže až čas.

Citát: Podle prognóz, které jsme dali dohromady, po překročení bariéry nejspíš moc dlouho žít nebudeme.

Nový 44. president USA si přečte dopis od odstupujícího presidenta a z jeho obsahu nebude nadšený. Ve vesmíru nejsme sami. Zda jsou mimozemšťané hrozbou letí zjistit vesmírná loď Clarke o počtu devíti lidí. (Starý dobrý Clarke. Loď nekonečné údržby. Ne, údržby ne, oprav) Hned od počátku se mi zalíbil jeden člen posádky, seržant John Willet. Je to dobrý škarohlíd. Dost se podobá Darilu Dixonovi. Jen mu dát do ruky pořádnou kuši. Má zbraně, to jo. Ale jak sám povídá: „K čemu je, mít parádní vesmírný zbraně a nevystřelit z nich.“ Nakonec si vystřelí.

Malá ochutnávka:
Musíme si položit tři otázky.
První: Vědí, že jsme tady?
Druhá: Záleží jim na tom, že jsme tady?
Třetí: Chtějí od nás něco?
. . . a pokud bychom na kteroukoliv z nich dokázali věrohodně odpovědět „ne“, . . . Ale nedokázali jsme to.
Byla to jen samá „ano“.

Obsahově je to silně napínavé. Střídá se tu politická situace, kterou dělají nový i starý prezidenti USA s číslem 43 a 44 a do toho zasahují zajímavé události na vesmírné lodi Clarke vzdálené asi 320 000 000 kilometrů od Země. Pak se do toho přidá ještě minulost presidenta 43, války, smrt a nakonec velké hrozící nebezpečí pro naší planetu. Všechny tyto linie směřují k jedinému cíli. Tím je setkání s mimozemskou civilizací. Jaké však toto setkání bude, to nikdo netuší. A všichni se ho bojí. Navíc šestková soustava, kterou mimozemšťané používají vede k mrazivým výsledkům. Celé je to strhující sci-fi drama u kterého mi tuhla krev v žilách.

Citát: Život nevyhnutelně stane se smrtí.