Morana Mařena

Morana Mařena https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/341469/bmid_morana-marena-34X-341469.jpg 4 36 13

Morana Mařena série

1. díl >

Strašidelný až hororový příběh party čtyř dětí, skoro už puberťáků, kteří v sobě objeví schopnosti komunikovat v různých formách a variacích se světem, který není zrovna pro smrtelníka běžný. Strhující horor pro mladší ... náctileté s ryze českými, až folklorními bytostmi a partou, která přivoláváním sněhu na prázdniny přivede smrtelné nebezpečí do jinak běžné vesnice v Čechách. Že nově nabyté schopnosti nemusí být vždycky darem pocítí všichni, kdo se nepředloženě pustili do čarování...... celý text

Přidat komentář

AndreaOn
06.09.2023 5 z 5

Čtevřice kamarádů, kteří musí čelit a řešit následky svých přání a tužeb aneb nic není zadarmo. Tato kniha byla naprosto božská. Vyprávěla jsem děj své 17ti leté dceři a ona mi říká: "a to je jako pro děti? Se musí hrozně bát, ne?" Musím říct, že byla velmi napínavá, mrazivá a strašidelná a i poučení se z ní dalo odnést. Děsně se těším na Polednici...

Marek82
13.07.2023 4 z 5

Podarený príbeh, ktorý má svoje drobné muchy hlavne v tempe rozprávania. Zo začiatku sa kniha tvári ako mix medzi To a Kdo zabil Snížka. Typológia postáv a spoločensko sociálny presah dostáva veľký priestor na úkor tempa. Často sa riešia banality a popis každodenných situácií potláča gradáciu a budovanie napätia. Rozumiem, že cieľom bolo napísať príbeh tak, aby boli postavy uveriteľné a nadprirodzeno bolo zasadené do každodenného života, len to spôsobuje, že sa príbeh niekedy dlho ťahá, sú v ňom zbytočné odbočky, banálne dialógy, ktoré neposúvajú dej a podobne. Najviac ma bavila postava Pepu, pričom som ako chlapec mal občas podobné pocity a zážitky spôsobené alkoholom v rodine. Dvojčatá ma často iritovali, no a do Káji autor projektoval snahu o vedenie detí ku samostatnosti, len to bolo občas nasilu a zbytočne popisné, keď človek čaká konečne trocha napätia a zábavy. Postava Tatucha bola sterilná, vôbec som si nevedel predstaviť, či mal byť takým otcom aj v pôvodnom živote, alebo je taký nemohuci, snový a zbytočný až teraz. Pokiaľ ide o strašidelnú časť príbehu, veľa záleží na tom, kedy príbeh počúvate. Nám to vyšlo na slnečné leto, myslím, že počúvanie v zime by tomu celému dalo iný rozmer. Na druhej strane, takto v lete sme počúvali aj Príšerné príbehy strýca Montaguea a úplne nás pohltili napriek tomu, že vonku bolo 35 stupňov. Nevadí, pokračujeme slnečnou a prázdninovou Polednicí, tá sa nám teraz časovo úplne hodí, tak som zvedavý, či druhý diel bude rezonovať silnejšie a ucelenejšie ako prvý.


Aileena
12.03.2023 4 z 5

Pěkné to bylo, ač dávno nejsem v cílové skupině, velmi oceňuji příběh zmiňující slovanskou pohanskou mytologii a tradici. Někdy zhruba uprostřed mi vyprávění kolem Pepy přišlo dokonce dost strašidelné. Moc se mi líbil závěr. Předala jsem dceři, tak uvidíme, co na to cílovka.
Já si ráda přečtu pokračování. S Moranou a Vesnou jsem vychytala i příznivé roční období, takže s Polednicí, možná ještě chvilku počkám. Je fajn mít zážitek četby umocněný tím, co se děje venku. Morana v záři srpnového slunce by mohla ztratit část svého kouzla.
Co se týče ilustrací jsem rozpolcená. Některé byly docela pěkné, jiné trochu nejasné, moc se mi nelíbila Kája s pusou jak žába od ucha k uchu a Morana měla zmiňovanou osobitou krásu opravdu jen v textu, na obrázku byste ji hledali marně.
Mínus vidím ve vazbě ne úplně tenkého paperbacku v menším formátu, který se hůře čte, aniž by člověk knížku zohýbal a poškodil.

@knihomolnice
26.09.2022 4 z 5

Povedený horor pro mládež, který staví na slovanském, zejména pak českém folklóru, mě opravdu dostal!

Možná za to z části vděčím tomu, že poprvé jsem měla tu čest narazit na knihu během autorského čtení ve skanzenu u ohně v jedné z "pravěkých" staveb, ale můžu potvrdit, že i bez přítmí a plamenů, které vytvářely na zdech pomazaných hlínou zvláštní stíny, má kniha sama o sobě silné kouzlo.

Doporučuji :)

evelýny
30.04.2022 3 z 5

,,Ve světě se pomalu otvíraly brány do tmy, z níž přicházeli ti, co už nebyli. A s nimi ta, co dokáže čarovat..."

Na hoře kamenů jsou slyšet hlasy
Smrtholka rozčesala své dlouhé vlasy.
Keltské kameny pukají.
Čtyři kamarádi své přání říkají.
A Morana, královna Samhainu, odložila závoj.
Stínoví lidé se dívají...

Triglave! Vesno! Živo! Morano!

Příběh o dětech, pro děti, plný fantazie, magie, kouzel a čar. Pro někoho možná horor, pro mě chvílemi naivní, úsměvné, přesto zajímavé povídání o slovanských obyčejích.
Citace z Wikipedie přítomná.

Přání je otcem myšlenky (Gaius Julius Caesar).

P.S.: Ale vždy je třeba si přání řádně promyslet ( Evelyny)

Audiokniha: Milena Steinmasslová čte zpočátku trochu nachlazeně, přesto zábavně, vnímavě.
Celkový dojem z audioknihy: poloprofesionální. Komu Morana svými vlasy svázala ruce? Produkci, zvukaři, střihači ?

Jancas.s
05.04.2022 5 z 5

Krása! :)

trudoš
15.06.2021 4 z 5

Honza Vojtko napsal horor pro mládež, který není vystaven ani na explicitním násilí, ani na moderních technologiích, ale bere si to nejlepší z poctivého českého folklóru. A funguje mu to přitom mnohem lépe, než bych původně čekal. Tohle nejsou prvoplánové Stopy hrůzy, ani fádní produkt z továrny jménem Thomas Brezina, ale strašidelný příběh o partě dětí, kteří v nesprávný čas dělají nesprávné věci, jež jim dají do rukou moc. Záštiplná Morana vzápětí obchází krajem a vybírá si úroky za nesplacenou půjčku…
Tenhle příběh má všechno, co k žánru patří. Hrůzyplnou atmosféru, důmyslnou legendu a mezi řádky i nějaké to morální ponaučení. Není to krvák, jenž by měl dítkám nadosmrti přivodit noční můry, ale mrazení v zádech dokáže vyvolat zaručeně. Osobně se sice úplně nedokážu vyrovnat s některými zvraty a ani si nejsem jistý, zdali by podobný vývoj událostí (teď myslím tu nefantastickou rovinu) byl reálný, na druhou stranu, vytýkat dětskému dobrodružství trochu nadsázky, je typicky dospělácké.

Atanone
24.05.2021 5 z 5

Morana. Mařena. Smrtholka. Paní zimy a také paní smrti. Autor se sice odkazuje na ryze český folklor, ale propojuje nejen slovanské, ale i keltské vlivy. I názvy kapitol jdou spíš do keltské tradice než do slovanské. Takže možná také Cailleach. Beira. Ta jež je zahalená. Symbol koloběhu života a smrti, stařena v černém, která chodí a ptá se „Do kterého domu mám večer vstoupit?“. Při hlubším zamyšlení Morana jako Smrt není vyloženě negativní. Ve společnosti, která věřila na znovuzrození byla Smrt symbolem zimy, která ukládá semena k jarnímu klíčení, dává jim klid, aby mohla vyrůst a znovu žít. Je tou, která převádí na druhý břeh. Je tou, které se nikdo z nás nemůže vyhnout. Ale kolo života se stále otáčí. Nic nekončí a nikdy nejsme sami.
Musím říct, že jsem se hodně bavila. Kdyby mi bylo nějakých „náct“, možná by mě u toho příběhu mrazilo trochu míň, než teď, kdy už se pomalinku začínám rozhlížet, jestli tu ženskou někde neuvidím. Ale o tom to je.
Dobré to bylo

carbici
02.04.2021 5 z 5

Knížka, od které jsem neodtrhla. Příběh mne naprosto pohltil.

Dana7746
05.03.2021 5 z 5

Velice originální příběh, místy až moc, ale dá se to unést, protože je zakotven v českém folkloru a tím vystupuje z řady. Líbilo.

packlik
08.02.2021 5 z 5

Moc pěkně podaný příběh o zimní paní. Víc si to užije mladší čtenář, ale ani dospělák se nudit nebude.

alexka_kri
16.11.2020 5 z 5

Pokud se chcete trochu bát a zároveň se něco přiučit od dětských, ale i dospělých hrdinů. Doporučuji :)

Joges
02.11.2018 5 z 5

Jan Vojtko si zafantazíroval, napsal knihu a vytvořil svět plný lidového folklóru, fantasie, mystiky, hororu a bohužel i velké pohádky. Líbilo se mi například, jak zkušeně buduje vztahy dětí jedné party, jak pracuje se staroslovanskými pohanskými motivy, jak graduje pátrání i napětí. Vyprávění občas sklouzlo do nereálných až neuvěřitelných situací, které vyprávění z života jedné vesnice doslova pohřbívají. Nakonec jsem se s mixem různých žánrů ale smířil a Moranu Mařenu docela chválím. Především oceňuji dovedně začleněný lidový folklór, který se prolíná celým příběhem.