Pokrm bohů
Terence McKenna
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/120110/bmid_pokrm-bohu-b4C-120110.jpg
5
18
4
Hledání původního stromu poznání.
Přidat komentář
Kniha otevírá jiné dveře, otevírá nový prostor pro otázky a odpovědi.
Doporučuji ji všem, kteří se nebojí zkusit si otočit perspektivu a podívat se na svět očima trochu staršíma - očima přírody. Přírody, kterou zavrhujeme, protože se bojíme tmy za vlastními zavřenými víčky.
Terence McKenna neukazuje pouze to dobré, ale ani pouze to zlé. Staví se k tématu čelem a ukazuje čtenáři všechny jeho složky - otevírá ty pevně zavřené oči, aby se tam dostalo světlo a poznání (ať už je jakékoli).
Vizionářská kniha, která neztrácí nic na své aktuálnosti. Pro mě osobně opravdu zjevení. Ke knize jsem přistupoval s určitou skepsí, čekal jsem zas další knížku o tom, jak jsou drogy fajn s minimem kritického náhledu. McKenna sice říká, že drogy jsou fajn, zároveň ale ukazuje pokrytectví současné konzumní společnosti, která hází všechny drogy do jednoho pytle a nerozlišuje mezi množstvím prospěšných, přírodních, psychotropních drog a halucinogenů na jdené straně a syntetickými drogami často podporovanými státem na straně druhé.
Drogy jsou tak stále bojištěm a přirovnání chování státu k inkvizičnímu tribunálu není vůbec přehnané. Zároveň McKenna upozorňuje na nebezpeční syntetických drog a způsobu užívání některých látek, které slouží k rituálním účelům a na něž by měl být takříkajíc člověk připraven. Souhlasím s McKennou, že to, co poměrně zásadně chybí, je množství erudovaných "poživačů drog", kteří by fungovali jako zasvětitelé a průvodci pro začátečníky a laiky. Problém je totiž v tom, že pokud chce člověk vyzkoušet nějakou drogu, nemá prakticky jinou možnost, než si ji koupit někde takříkajíc pod rukou, z čehož vyplývá množství problémů, včetně toho, že laik jen těžko pozná, jestli je nabízená droga opravdu to, co má být, nebo se jedná jen o další syntetické svinstvo.
Proto úplně nemohu s McKennou souhlasit, když nabízí kompletní legalizaci všech drog; respektive bylo by potřeba najít nějaký konsensus, kdy by bylo například ošetřeno, co jsou syntetické drogy a co přírodní a zároveň potřeba mnohem víc mluvit o drogách ne jako něčem démonickém, ale jako o pozitivní terapeutické možnosti jiných pohledů na svět kolem nás a zároveň sebeobjevování a sebereflexe našich konzumích návyků a návrat - k McKennou prosazovanému - archaismu. Na druhé straně drogy stále určité nebezpečí skýtají, jak vidíme v románech Temný obraz od P. K. Dicka nebo Zpěv drozda od Waltera Tevise, ve které je svět manipulován právě závislostí na drogách.
Závěrem bych cthěl říct, že si Terence McKenny vážím a jeho práci považuji za v lecčems průkopnickou, zároveň mi ale McKenna připadá leckdy až příliš nekritický, jak k drogám, a to i těm přírodním, přistupuje. Mám pár známých, kteří také brali jen přírodní drogy a psychotropní látky a ne všichni to psychicky ustáli. Jste pak trochu v rozpacích, když potkáte starého známého a on hledí spíš skrz Vás než na Vás a zároveň stále dokola mluví o konspiraci, manipulaci, sledování a "absolutním" poznání... Poměrně trefně to zhodnotil jeden můj známý, který experimentuje s různými psychotropními látkami už poměrně dlouho: Každá droga ti něco dá, ale něco si za to taky bere, jde jen o ten poměr, některá si vezme víc, některá míň, rozhodně ale dávají víc než alkohol nebo cigarety.
Nevím, asi by to opravdu chtělo větší osvětu a ne jen laciné démonizování nebo naopak nekritickou propagaci. To, co McKenna například nezmiňuje v souvislosti s některými opravdu silnými psychotropními látkami z Jižní Ameriky je fakt, že na tamní Indiány působí asi přeci jen trochu jinak, než na nás. Například u některých Indiánů se prakticky neobjevuje rakovina plic způsobená kouřením. Jakoby se za ty tisíce let užívání tabáku u Indiánů vyvinula nějaká forma rezistence; naopak alkohol zas Indiáni nesli velmi špatně, jak víme z historie, a rychle se u nich projevovala závislost v míře daleko větší než u Evropanů. Z vlastní zkušenosti musím říct, že ne všechny rádoby pozitivní látky působí jen pozitivně, respektive postupné přicházení k sobě je někdy spojeno s vedlejšími a často dost nepříjemnými efekty, které se možná u Indiánů nebo některých "rezistentnějších" jedinců tolik neprojevují.
PS - Zajímavé je, že McKenna nechává bez povšimnutí výzkum Stanislava Grofa, který se vlivem psychotropních látek zabýval od 60. let a to i v míře terapeutického využití. Navíc Stanislav Grof vyvinul metodu takzvaného holotropního dýchání, které "netoxickou" cestou umožňuje zažít pocity blízké požití LSD či jiných psychotropních látek. Knihy Stanislava Grofa taktéž doporučuji.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Pokrm bohů |
| 1999 | Pravdivé halucinace |
| 1998 | Návrat archaismu |
| 2000 | Neviditelná krajina. Mysl, halucinogeny a I-ťing |
| 2008 | Trialogy na hranicích Západu |
Kniha Pokrm bohů je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 28x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 12x |
| Chystám se číst | 37x |
| Chci si koupit | 30x |
(29.1.2021) Způsob, jakým McKenna přemýšlí... o rostlinách, společnosti a jejich spojitosti. Vždycky se cítím špatně, když vidím osobu, která "dává smysl" a formuluje ten smysl tak snadno, dává to sem, ven... ale lidi jsou jen dál idioti. Globálně, idioti. Samozřejmě, nezmění se to přes noc. Nalepit na to to stigma "drogy" (které je absolutně zcestné), slepé přijímání toho, co vláda řekne. Houby, DMT. DMT je i v našem těle. Na druhé straně máte alkohol, cukrem nasáknutý zabiják, povolený od 18-21 let, který každý konzumuje. A vlády, které nás drží od pravého poznání a hlubšího porozumění. Většina lidí asi nechápe, že dává smysl, že to byl ten důvod, proč se lidstvo vůbec vyvinulo a mozek začal pracovat jinak. A pokud jste někdy zkusili psychedelika, pochopili byste. Ta hlubší úroveň snahy o porozumění banálních každodenních věcí. Ale hádám, že lidi zkrátka potřebují čas. Otázkou je, jestli ho bude dost.
(19.05.2020) McKenna nakousne mnoho témat, historie, psychedelika, yada yada, ale vše jen velmi obecně. Ping-pong. Krouží to tak nějak ve vzduchu a okolo. Ale díky tomu je to i stručné. Slovy Reagana "When it comes to drugs, just say no." (Ohleduplně pro neangličtináře: "Když přijde na drogy, prostě řekněte ne.") Jenže definovat drogy. To já říkám pořád. Definuj mi, co to je droga (poprvé jsem se s tím pojmem setkal jako kluk v knize 'Filipova dobrodružství', kde drogu celkem chytře vyobrazili jako oblak plný barev, který vás napřed přiměje cítit se dobře, ale nakonec vás vysaje). Třeba v práci je člověk, co si rád dá pár prásků ze skla a vypálí se do stratosféry (pardon, terminologie: zhulí se). Je to člověk línej, ale jen to, že si dává ganju, neznamená, že je to feťák. Nicméně, konzervativnější lidé ho tak automaticky vnímají. Mají absolutně nulový rozhled když přijde na tohle téma. Tenhle člověk jí banány, pomeranče a jogurty. Lidi, co ho kritizujou, že je feťák, kouří cigarety, chlastají a cpou se rohlíkama se salámem. Ganju vždycky srovnávám s čajem. Takže abych se dostal zpět ke knize, líbí se mi, že se někdo snaží zpopularizovat argument drogy vs. psychedelika. Není to totéž, ale většina lidí to tak prostě vnímá, protože jsou nevzdělaný ovce, který zajímají jen absolutně banální otázky (soused se nesmí mít líp jak já, takže musím našetřit na lepší auto a na dovolenou na Malorce, kde se budu ožírat ze Sex on the beach, Viva Las Vegas!). A s tím se asi moc nezmění a pokud změní, ta změna je a bude příliš pomalá. Droga, pro mě, je fyzická závislost na dané látce. V tomhle ohledu jsme všichni závislí na něčem. Ale nestalo se mi, abych se setkal s psychedelikem a pak si řekl, že bez něj nemůžu existovat. Třeba alpy a pivaři mi můžou říct svůj názor, přičemž jsem víc jak půl roku neměl žádný halucinogen, ale zkuste těm ožralým hovadům vzít na týden nebo dva jejich lahev (některým jen na den dva) a poznáte definici závislosti. Samozřejmě, ne každej, kdo pije, je špatná osoba a stejně tak ne každý, kdo si občas zatripuje je feťák. Věci nejsou tak jednoduché. Je těžké změnit kolektivní sociální schéma, je těžké podlomit to, že lidem dennodenně vymývají mozky v TV zprávami o tom, jak narkoman někoho vzal nožem, opilý muž někoho vzal nožem. Opět, musíte znát svoje meze, nesmíte využívat věci jako způsob úniku z reality, ale spíše jako nástroj, jak realitu vylepšit. Ano, drogám skutečně řekněte ne, ale napřed se naučte rozlišit, co to vlastně drogy jsou, protože možná, že jste na některé závislí právě teď, zatímco odsuzujete lidi, co se snaží pouze dosáhnout určité formy osvícení, dát svému životu smysl a směr a prostě být lepší lidskou bytostí. A to je pro některý hodně obtížný úkol.