Dcery Marie Terezie přehled
Friedrich Weissensteiner
Marie Terezie přivedla na svět šestnáct dětí, z toho jedenáct dcer. Osmi z nich, jež se dožily dospělosti, je věnována tato biografie. Autor v souladu s historickou pravdou vyvrací u nás zakořeněné předsudky o císařovnině sexuální frivolnosti, zobrazuje ji jako vzornou manželku a matku, která své děti hluboce milovala a spojovalo ji s nimi silné citové pouto. Okolnosti a postavení habsburského rodu s sebou ovšem nesly tu nezáviděníhodnou skutečnost, že její dcery leckdy sehrály na poli velké dynastické hry roli šachových figurek. Na city a svobodné rozhodování o vlastním životě se nebral ohled, určující byly politicky výhodné sňatky, protože jedině ty mohly rozšířit a posílit moc a vliv vládnoucího dvoru. Osud většiny dcer Marie Terezie byl poznamenán tragédií a smutkem. Snad nejznámější je úděl Marie Antoinetty, manželky francouzského krále Ludvíka XVI., která skončila pod gilotinou. Marie Amálie, oplývající politickými schopnostmi, si místo muže svého srdce musela vzít bigotního a duševně omezeného vévodu z Parmy, s nímž prožila 33 let nešťastného manželství. Krásu její starší sestry Marie Alžběty zohyzdily pravé neštovice a jejím útočištěm se stal klášter. Johanna Gabriela se dožila pouhých dvanácti roků a Marie Josefa zemřela těsně před svatbou ve věku šestnácti let. Jejího snoubence Ferdinanda Sicilského pak "zdědila" o rok mladší sestra Marie Karolína, která se sice stala královnou, ale z trůnu ji záhy sesadil Napoleon. Na dvě dcery se však přece jen usmálo štěstí; podařilo se jim rozvinout a využít svůj talent a schopnosti a žily podle svých představ. Marie Kristina, matčin miláček, byla obdařená krásou i uměleckým nadáním a jako jediná se provdala z lásky. A nejstarší Marie Anna vedla navzdory tělesnému postižení duševně bohatý život v Klagenfurtu, jenž zasvětila vědě, obklopená význačnými básníky a učenci své doby. Snad právě tato nejskromnější císařovnina dcera byla nakonec ze všech nejspokojenější.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2005 , Ikar (ČR)Originální název:
Die Töchter Maria Theresias , 1994
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dcery Marie Terezie. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (25)
Četla jsem,už je to docela dlouhá doba,ale ve své první papírové databázi mám hodnoceno velmi vysoko.Urcitě si znovu přečtu.
Pro mne velmi zajímavá kniha, která mi poskytla nové informace o Marii Terezii a jejím vztahu k dcerám. Určitě doporučuji.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dcery Marie Terezie v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 227x |
ve Čtenářské výzvě | 11x |
v Doporučených | 9x |
v Knihotéce | 86x |
v Chystám se číst | 41x |
v Chci si koupit | 6x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
18. století Habsburkové Marie Antoinetta Marie Terezie, královna, 1717-1780 královny domluvené manželství neštovice
Autorovy další knížky
1996 | Velcí panovníci rodu habsburského |
2005 | Dcery Marie Terezie |
2014 | Ženy v životě císaře Františka Josefa |
2007 | Osudové ženy korunního prince Rudolfa: Od císařovny Alžběty k Mary Vetserové |
2005 | Rakouští císařové |
(SPOILER) Čtivě a poměrně objektivně zpracovaná literatura faktu věnovaná osmi dcerám Marie Terezie, z pochopitelných důvodů nemají zbývající tři dcery samostatné kapitoly, poněvadž se dožily věku 1-3 let. Je až s podivem, že Marie Terezie tak preferovala dceru Marii Kristýnu a to zřejmě jen na základě toho, že se narodila v den 25. narozenin panovnice. Poměrně smutný osud neměla pouze Marie Antonie alias Antoinette, ale také její sestry Marie Karolína alias Charlotta a Marie Amálie, jež byly provdány za Ferdinandy v Neapoli, respektive v Parmě. O Marii Josefě a Johanně Gabriele, které zemřely v náctiletém věku na neštovice, ani nemluvě. Marie Anna a Marie Alžběta měly pro změnu život negativně ovlivněn zdravotními problémy (hrbatost, respektive následky neštovic v obličeji) Ve srovnání se Sigrid Marií Grössingovou je Weissensteiner zřejmě o poznání objektivnějším spisovatelem literatury faktu.