Causa kamikaze

Pokud se chcete něco dozvědět něco o japonských sebevražedných jednotkách, tak vám tuto knihu silně nedoporučuji. Autor se dopouští velkého množství chyb, které čtenáře neznalého tématu naučí úplné hlouposti. Uvedu několik chyb pro příklad.
1. Autor tvrdí, že japoské sebevražedné čluny měly nálož o váze až 1980kg, což je naprostý nesmysl, protože tyto čluny byly určeny k útokům na nepancéřované lodě jako jsou výsadkové, nakladní, apod. Skutečná nálož měla jen 300kg. Člun by takovou zátěž nezvládl. Navíc by tak silná nálož dokázala potopit i bitevní loď, takže by nedávalo smysl omezení na lehké lodě. (Údaj o hmotnosti je zmíněn vícekrát, takže o překlep nejde.)
2. Autor používá úplně nepochopitelnou terminologii. Posádky bránící tichomořské ostrovy označuje jako pozemní kamikaze, protože byli připraveni provést útok Banzai. Takže se pak můžeme dovědět, že na Okinawě bylo 83 150 kamikaze. Což představuje skoro celou posádku Okinanawy, kde navíc japonci zvolili taktiku, kdy vybudovali silné opevněné komplexy, které pak tvrdě bránili. Útok banzai byl proveden až na konci bitvy jako čestná smrt. Ale to se bavíme o poslední hrstce obránců. Většina japonců tam při sebevraždném útoku nezemřela.
3. V knize je věta: ,,Nejvíce se sebevražednými útoky proslavila 109. divize, které velel generálporučík Tadamiči Kuribajaši."
Každý, kdo o tomto generálu něco ví, tak se teď směje. Protože gen. Kuribajaši velel obraně Iwo Jimy a jelikož si byl vědom jak byli útoky Banzai neefektivní, tak je zakázal. Sice pár útoků provedeno bylo, ale jen v malé míře důstojníky, co tyto útoky obhajovali. Autor se tedy svým výrokem nemohl více vzdálit od reality.

V knize je chyb mnohem více a opravdu nestojí za váš čas.