Geneze
Poul Anderson
Kosmonaut Christian Brannock se dožil doby, ve které se umělá inteligence vyvinula do stadia, kdy umožňovala načtení lidské osobnosti do počítače, čímž dosáhla jakési hybridní nesmrtelnosti. Brannock to vítá, protože tato technologie mu umožňuje splnit si svůj dávný sen a letět ke hvězdám. O miliardu let později je Brannock vyslán zpět na Zemi, aby prozkoumal jisté podivné jevy. Tam se setká s Laurindou Aschroftovou, další načtenou osobností. Brannock a Laurinda se spojí, aby vyslechli Gaiu, supermysl dominující planetě, a zjistili pravdu o jejích šokujících a děsivých plánech pro Zemi. Jak už je u Poula Andersona zvykem, Geneze se zaobírá lidskou nesmrtelností a další možnou budoucností lidstva, tedy tématem, který neúnavně zkoumá již dvaapadesát let jako jeden z nejuznávanějších spisovatelů science fiction.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2001 , PerseusOriginální název:
Genesis , 2000
více info...
Přidat komentář
Nápady mě velmi bavily. Lidstvo řízené počítačem. Samoreplikující se počítače v mnoha místech ve vesmíru. Přenos vědomí do stroje. Umím si představit, že takto nějak by se věci mohly jednou vyvinout. Ale celkové zpracování mě vůbec neoslovilo. Je to druhá Andersonova kniha, kterou jsem četla a obávám se, že prostě neuměl moc psát. Obsahově byla Geneze napsaná rok před smrtí docela zajímavá, pochybuji ale že má nějakou lepší knihu, takže tímto jsem s četbou Andersonových děl asi skončila.
Nejdřív jsem si myslela, že je to strašně nelogické a zmatené, ale čím je to déle od přečtení, tím mi to začíná dávat větší smysl. Ve zkratce jde o život a nesmrtelnost, jestli má smysl a jestli je člověk člověkem i pokud se vzdá své fyzické existence.
Zvláštní kniha, i na to, že je to scifi. Myšlenkou bezpochyby zajímavá, ale příliš abstraktní, chyběl jí spád, výraznější postavy a aspoň trocha emocí.
Úžasná myšlenka, jak by mohl fungovat vztah člověk-bůh, jak mohl vznikout život nebo dokonce jak mohl vzniknout bůh, v rámci vesmíru, jak ho známe. Pěkně vymyšlené a popsané pokročilé technologie. Bohužel je kniha trochu zmatená a rozsekaná do krátkých epizodek a protože se postavy objevují jen občas a na chvíli a navíc jsou rozesety do různých časových období a kultur, není prostor na to se s nimi ztotožnit, takže kniha působí tak nějak věcně a neosobně, což je velká škoda. V knize není nic co by tlačilo děj kupředu a na její konec jsem se prokousal spíše ze zvědavosti z případné pointy.
Autorovy další knížky
| 1997 |  Stráž času (9 povídek) |
| 1999 |  Tři srdce, tři lvi |
| 1993 | Zlomený meč |
| 1991 | Kosmičtí křižáci |
| 1992 | Královna vzduchu a temnot |
Kniha Geneze je v
| Přečtených | 14x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 58x |
| Chystám se číst | 8x |
| Chci si koupit | 2x |
Jedna z posledních knih, kterou Poul Anderson napsal před svou smrtí, je už jen vyčerpaným odvarem bývalé slávy. Slovní masturbace, která vede odnikud nikam a zoufale se snaží vykřesat z ničeho příběh, prodchnutý vysokým stupněm morálního poučení. Nepodařilo se to ani vzdáleně. Myšlenky se tu přelévají jedna do druhé, vznikají a mizí zcela nahodile, bez řádu, bez systému, beze smyslu. Mezihra s Arkezhanem a Belovými jakoby vypadla z úplně jiné knihy, a ta Kalavova k tomu není o mnoho dále. Povídání o nesmrtelných intelektuálních entitách, jejichž schopnosti nejsou ničím omezovány a jejichž genialita nezná mezí, bylo bezpochyby ambiciózním projektem, ale utopilo se samo v sobě. Těžko se to čte, ještě hůře chápe a co je úplně nejhorší, člověk není za své nezměrné úsilí dobrat se konce ničím odměněn. Normálně bych dal jednu hvězdu, ale z úcty k autorovu renomé a se vzpomínkou na jeho lepší kusy, přidávám i druhou.