Lampář, lodivodka a kluk z továrny na slzy přehled

Docela dobrá knížka, postapokalypsa snad, pohádka spíš ne - na to tu chybí dobrý konec. Konec je vůbec zvláštní, prostě šmik - a hotovo. Zlý pirát utekl a trest žádný, dobrá ptáčnice zabita - skoro to vypadá jako příprava na tvrdou realitu života, kde dobří to dobré nemají a zlým se nic moc nestane.
Obálka knihy je skvělá, jen je trochu škoda, že ty lampy ve tmě nefosforeskují, to by byla bomba.
A semtam se najdou i vtipné kousky, třeba:
Vzduchoplachetnice odletěla, jak nejnenápadněji to v případě takového kolosu šlo. Všimli si toho všichni.
nebo:
Otázkou není, jak je možné, že pan Straat spadl. Otázkou je, jak je možné, že tu teď s námi stojí a co víc - dožaduje se výkonu svého povolání, když má být mrtvý.

16.01.2024

(SPOILER) Kniha se dobře čte, má kouzlo, líbí se mi svět, který je cítit steampunkem a Miyazakim. A hodně se mi líbí tragická postava lampáře Straata a úvodní kapitoly do jeho pádu. Myslím, že by si knížka zasloužila prohloubit a rozpracovat ještě víc ten zajímavý svět. Hlavně finální bitva a vedlejší postavy jsou takové jednorozměrné a to je škoda. Sice by tím kniha možná přišla o tu pohádkovou jednoduchost, na druhou stranu by to, ale dodalo váhu právě těm vážným dospělým momentům. Nakonec mě překvapilo, jak je ten příběh vlastně smutný. Říkám si, že hlavní hrdina celý život trpěl kvůli něčemu, co prostě nemohl ovlivnit. A ani jeho hrdinství a síla čelit svým démonům, kterou nakonec v sobě najde, mu stejně moc naděje a štěstí nepřinese a staré křivdy se nenapraví. Pohádka nepohádka.