Do knihy sbírala rande z Tinderu. Jména jsem neměnila, říká Nika Mišjaková

novinky

Někdy se věci semelou rychle. Svou knižní prvotinu začala chystat loni v listopadu, letos v červnu ji pustila do světa. Od té doby slaví Prosecco do žíly Niky Mišjakové úspěch, který prý ani trochu nečekala. A čtenáři už si píšou o další díl.

Prosecco do žíly je upřímná zpověď mileniálky, která je čerstvě single, podle vlastních slov nesnáší první setkání a sama je tak trochu nesnesitelná. Přes to všechno dá šanci seznamování na Tinderu. Kdo ho zažil, ví, že k němu obvykle patří nepovedená rande, trapasy na obou stranách i tragikomické historky.

Nika Mišjaková je začala shromažďovat do krátkých fejetonů. „Psala jsem otevřeně o sobě, ani jsem neměnila jména. Všechno, co se v knize dočtete, se skutečně stalo,“ říká. Fejetony původně chtěla nabídnout kamarádkám na blog, měl to být příběh na pokračování. Jenže mezitím do hry vstoupil tým online nakladatelské služby Pointa a všechno nabralo rychlý spád.

Tým snů a nová ilustrátorka na scéně
Když na Pointu přijde nový autor, klidně ještě s rozepsaným rukopisem, dostane hned první úkol: sestavit si tým. Ať už z kolegů, tedy knižních profíků, kteří své služby nabízejí v rámci platformy, nebo z těch, které si sám přivede. Mišjaková si vyzkoušela obě metody.

A ještě předtím, než našla redaktorku, korektorku, grafika a sazeče, už měla jasno v tom, kdo bude knihu ilustrovat. „Denisa Klimentová je citlivá a šikovná holka, kterou jsem našla na Instagramu a od začátku jsem její obrázky milovala. Teď má úspěch i na Pointě. Z legrace říkám, že jsem její founder.“

Třicet dní předprodeje, měsíce práce
Knižní tým byl pohromadě, rukopis začal nabírat obrysy… A co dál? V tuhle chvíli už Pointa propojuje autora přímo se čtenáři. I Nika Mišjaková měla třicet dní na to, aby od nich v crowdfundingu vybrala finance na výrobu knihy. Pomohly jí prý profesní zkušenosti z marketingu i fakt, že se její partner živí tvorbou videí. „Stejně mě pořád něco překvapovalo,“ dodává s tím, že největší výzvou je přesvědčit čtenáře, aby na nic nečekali a skutečně přispěli. „Lajky jsou tu málo platné, chce to něco víc.“

Povedlo se – pak přišla na řadu samotná tvorba knihy. „To byl zase test pro mě samotnou. Jsem spíš vykopávač než dotahovač, takže jsem se bála, že skončím v půlce cesty,“ vzpomíná Mišjaková. Nicméně dobrý knižní tým je dobrý knižní tým, a navíc Pointa během té cesty autorům podává pomocnou ruku. Letos v červnu se tak měsíce práce zúročily a „Prosecco“ spatřilo světlo světa.

Druhý díl? Asi už bez seznamky
Kromě skvělých prodejů i ohlasů dělá novopečené spisovatelce radost také vědomí, že do knihy vlastně sepsala osobní paměti. „Moje vnoučata si v nich budou moci přečíst, jak se moje generace seznamovala. Pokud je to bude zajímat.“ Dostanou jednou do ruky i pokračování? A dočkají se čtenáři dalších bizarních zážitků? „Možná jo. Jen už nemůžu na Tinder,“ směje se Nika Mišjaková.