Čeští čtenáři mají jasno. Milují Harryho Pottera i severské detektivky

novinky

Čeští čtenáři rádi vzpomínají na své dětské favority, nejvíc je ovlivnila tvorba Jaroslava Foglara, ale nebojí se ani drsných severských detektivek. I to o českých čtenářích a čtenářkách zjistilo online nakladatelství Pointa, které na trhu působí od září. Na knižní preference se zeptali pěti set mužů a žen ve věku od 18 do 65 let, a to napříč všemi českými kraji.

Hrdinové z Bullerbynu i ze Stínadel

Oblíbené knihy – a vlastně i hrdiny či hrdinky – si už v dětství našlo 65 % dotazovaných. Vede mezi nimi Harry Potter, často však jmenovali i kultovní knížky švédské autorky Astrid Lindgrenové: Děti z Bullerbynu nebo Pipi Dlouhou punčochu. A taky osvědčené české záležitosti, jako jsou Honzíkova cesta, příběhy Káji Maříka, Sekorův Ferda Mravenec, Ladův Kocour Mikeš nebo Povídání o pejskovi a kočičce Josefa Čapka.

S láskou vzpomínají také na literaturu dobrodružnou, kterou dnešní náctiletí hltají stejně jako jejich mámy a tátové. Podle očekávání v ní vedly mayovky, verneovky nebo knížky Arthura Ransoma. Řada dotazovaných samozřejmě zmínila i Hobita, pohádkovou prvotinu J. R. R. Tolkiena, která české publikum oslovila snad ještě víc než po ní následující knižní trilogie Pán prstenů.

Nostalgie je našincům vlastní; pokud však jde o knihy, které je v životě zásadně ovlivnily, byli opatrnější. Když už nějakou zmínili, šlo často, pro někoho možná překvapivě, o Bibli, ale i tvorbu Karla Čapka a Franze Kafky. V kategorii, kterou bychom pracovně mohli nazvat „kniha mého života“, ovšem jednoznačně zvítězilo dílo Jaroslava Foglara. „Chtěl jsem být jako jeho hrdinové a stal jsem se jedním z nich,“ uvedl jeden z respondentů.

Česko, Státy, Sever? Je nám to jedno

Zatímco u dotazů na konkrétní knihy zmiňovali nejčastěji díla českých autorů a autorek, odpověď na otázku po tom úplně nejoblíbenějším hledali spíše v zahraničí. Jedinou výraznější výjimkou byl opakovaně zmiňovaný Michal Viewegh, jinak šlo hlavně o autory napínavých a kriminálních románů: Dana Browna, Stephena Kinga a také populární Seveřany Jo Nesbøa a Stiega Larssona. Žebříčky bestsellerů prostě nelžou.

Obecně se přitom nedá jasně říct, zda českou čtenářskou obec tvoří spíš zapálení vlastenci, nebo milovníci zahraniční literatury. Celých 65 % dotazovaných prý rozdíly nedělá, u zbytku je to přibližně padesát na padesát.

Mánie, která nepohasla

Knihy, ke kterým se pravidelně vracejí, má v knihovně přes 40 % čtenářů a čtenářek. Nejčastěji jde o Malého prince, Kmotra, Egypťana Sinuheta, Staré řecké báje a pověsti – a samozřejmě také příběhy o Harry Potterovi. Právě série románů o malém (a pak už větším) čaroději i její autorka Joanne K. Rowlingová zaznívaly ve výzkumu napříč kategoriemi. Však je to moderní klasika.

Loni uplynulo dvacet let od chvíle, kdy se děti ve Velké Británii poprvé „zažraly“ do neokoukané fantasy, ve které vedle našeho „mudlovského“ světa existuje ještě ten čarodějnický. Jejich rodiče se zatím dojímali nad příběhem matky samoživitelky, která svým rukopisem psaným doslova na ubrousky okouzlila svět.

Měla štěstí, ale také nepochybný talent, a odborníci se dnes shodují, že se jí podařilo trefit do doby, která volala po pohádce s etickým přesahem. Metafory pro všudypřítomný rasismus, byrokracii, ale třeba i duševní choroby navíc zaobalila do lákavého světa, ve kterém mávnutí hůlky může vyčarovat půllitr máslového ležáku, ale také zachránit svět. „Pottermánie“, kterou rozpoutala, se do Česka dostala s tříletým zpožděním, ale všechno poukazuje na to, že je živá dodnes a ovlivňuje tak další generaci.

Věrní klasice, zapálení pro nováčky

Svým autorům a autorkám jsou Češi a Češky obecně věrní. Celé tři čtvrtiny dotazovaných si knihu svého oblíbence koupí i navzdory špatným recenzím. Zároveň jsme skutečným národem čtenářů, za knihy rádi utrácíme nebo je kupujeme jako dárky.