In deos, aneb skutečný horor

In deos, aneb skutečný horor https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/485996/bmid_in-deos-66364aee00abc.jpg 5 7 3

Nevím už ani jak je to dlouho, co jsem pocítil nutkání napsat knihu o vztazích mezi Božstvím a lidstvím. Jistě v tom velmi silnou roli sehrály moje zkušenosti s Pavlem Černým, který se u mne sice zhruba před nějakými patnácti dvaceti lety nejprve objevil jako klient v silně inflačním stavu, v němž byl prakticky propadlý do vlivů svého osobního a hlavně kolektivního nevědomí. Naštěstí ode mne potřeboval jen drobná připomenutí některých základních pravidel při komunikaci s nevědomými oblastmi a dál už mohl postupovat relativně velmi samostatně. Tak jsme se mohli nejen stát přáteli, ale také jsem mohl vidět, jak postupně při komunikaci s kolektivním nevědomím proniká čím dál vědoměji do dalších a dalších oblastí. Díky své speciální metodě práce s kyvadlem a abecedou a hlavně díky dozrávání toho nejpodstatnějšího nástroje - jeho duše a srdce - z těchto oblastí přinášel stále zajímavější materiál, jehož ryzost jsem měl příležitost několikrát ověřit vlastními zkušenostmi. V průběhu let se z této spolupráce vynořila myšlenka jakési společné knihy, do které by Pavel přispěl svým materiálem a já potom nějakým analytickým a také amplifikačním komentářem. Když jsem pak ale pročítal ten velmi hutný a skutečně neobvyklý text, který Pavel nasbíral za dobu posledních pěti let, neviděl jsem žádný důvod jakkoli do něj zasahovat. Proto jsem se nakonec rozhodl čtenáře připravit na takovou četbu jakýmsi příběhem románového typu. Domnívám se, že čtenář, který dospěl až sem, může už být schopen alepoň částečně si s Pavlovým textem samostatně poradit, aniž by byly zapotřebí nějaké další analýzy. Jsem také velmi vděčný svému váženému kolegovi Vladimíru Chrzovi, že se ujal nesnadného úkolu napsat k mému románu jakýsi doslov, kterým jej zařadil do kontextu obdobné literatury, čehož si nesmírně považuji. Mám k jeho doslovu jen jedinou poznámku. Nedomnívám se, že můj nehrdinský Vypravěč dospěl při svém průchodu prostorami pekelného podvědomí až k samotnému Zdroji existence nějak zčistajasna. Naopak jsem přesvědčen, že právě díky tomuto průchodu Vypravěč přesměroval svou pozornost od relativně bezvýchodného zaujetí vlastním egem k daleko zajímavějším sférám Bytostného Já, které přináší skutečnou spásu jeho duši. Právě díky tomuto procesu mohl vstoupit do prostoru Věčného vědomí a relativně rychle dospět až samotnému jeho Jádru. Teď už tedy přeji čtenáři, aby také on sám mohl vstoupit do oněch prazvláštních a fascinujících rozhovorů se Stvořitelem, ať už si pod tím představuje cokoli. Přece jen si však neodpustím ještě poslední poznámku, která mi nejsilněji tanula na mysli při zkoumání tohoto neobvyklého textu. Zdá se, že ačkoli Stvořitel má otevřený přístup i k těm nejskrytějším zákoutím mysli jakéhokoli jednotlivce, skutečným partnerem tohoto dialogu je současné Lidstvo. Pjér la Šéz... celý text

Přidat komentář

Ophelie
03.03.2023 5 z 5

Knihy od Pjéra jsou vždy velmi originální, nutící k zamyšlení, oslovující čtenáře a nezapomenutelné. Ani tato kniha nebyla pro mě jiná. Není to jednohubka na jeden den, já si čtení musela dávkovat, nad určitými pasážemi přemýšlet, jiné jsem na sebe jakoby nechala jen tak působit Čtení této knihy pro mě byl opravdový zážitek a vím, že jsem ji nečetla naposledy.

asakz
13.08.2022 5 z 5

Velmi zvláštní kniha, proměnlivá jako sen, plynule přecházející mezi věcmi banálními a nejhlubšími tajemstvími Vesmíru, přičemž jedno se živí druhým a zároveň je opět plodí jako když uroboros pohlcuje svůj ocas.
Začíná to jako příběh o toxickém partnerském vztahu (zde jsem narážel na některé překvapivé paralely ke svému vlastnímu životu, zatímco jiné aspekty s ním spíše kontrastovaly, což již samo o sobě bylo obohacující). V jisté části se však vše dramaticky mění a čtenář spolu s hlavním hrdinou podstupuje archetypální pouť nejprve skrze psychologické peklo a posléze cestu ducha od bodu nejzazší nerozlišenosti (zjevně odpovídající kabalistickému Ein Sof, ač autor používá spíše gnostickou a řeckou/římskou terminologii) po sestupné dráze až k opětovnému vtělení duše na fyzické pláni. Během této cesty putující duše vede zajímavé hovory s bytostmi představujícími příslušné úrovně a aspekty stvoření, přičemž hloubka a zároveň srozumitelnost některých sdělení je opravdu úžasná. Zakončení příběhu je také velmi překvapivé a čtenáře nutně přivádí k dalšímu zamyšlení nad poměrem iluze a reality. Po tomto "úvodu", který tvoří větší část knihy a jejímž autorem je Pjér la Šé'z následuje krátký doslov Vladimíra Chrze a po něm cca 30 nečíslovaných stran Hovorů se Stvořitelem od Pavla Černého.
Nečekejte však něco ve stylu Hovorů s Bohem od N. D. Walsche - jak podotýka Milan Buchta na zadní straně knihy, toto je velmi syrový materiál. Řekl bych, že se jedná doslova o vyvřeliny kolektivního nevědomí a možná i autorova velmi osobního podvědomí (někdy není snadné odlišit, co nějakým způsobem reflektuje hlubší realitu a co spíše kopíruje zmatené a často iluzorní ideje rezonující na povrchu či pod povrchem v současné společnosti). Celé je to psané poněkud schizofrenním jazykem, překvapivé hluboké myšlenky střídají banality, lásku hrozby. Teprve ke konci jsem pochopil, že Pjér zřejmě vzal některé z těchto obsahů nevědomí, zpracoval je a brilantním způsobem zasadil do smysluplného kontextu v úvodním příběhu.
Celkově se mi kniha jeví jako geniální nadčasové dílo, které ani nemohu dosti doporučit.


Kalcic
22.04.2022 5 z 5

Ta knížka je neuvěřitelná! Přesně vždycky po pár stranách ťala do živého. Příběhy, které znám z Pjerova vyprávění, tady zapadly do souvislostí příběhu, až někdy běhá mráz po zádech. Pasáže s úvahami o sebevraždě jsou tedy výživné, brána se otevírá. Jako by to byl můj příběh. jaky by to byly moje úvahy a moje beznadějné pokusy o řešení neřešitelného.
Výborné představení mužských a ženských energií, někdy možná lehce tendenční, ale plný počet hvězdiček si to ode mě zaslouží. Zatím nejlepší knížka! (až na ten font 9) :-)

Štítky knihy

esoterismus, ezoterika

Autoři knihy

Pjér la Šé'z (p)
česká, 1963
Pavel Černý
česká, 1949