Don Quijote de La Mancha

od:


KoupitKoupit eknihu

V malé španělské vesnici na náhorní plošině La Mancha žil chudý šlechtic, který se nazýval Quijana. Měl dvě velké vášně – lov a četbu rytířských eposů. To druhé mu dokonce zabíralo tolik času, že nejednou zapomněl vyrazit na hon a o své panství se už skoro vůbec nestaral. Nakonec ho svět velkých hrdinů, překrásných žen a sladkých milostných románků ovládl tak, že vyčistil svou zrezivělou zbroj, vyhřebelcoval stařičkého dýchavičného koně a se sluhou bez špetky fantazie se rozhodl vyrazit do světa šířit rytířskou slávu jako Don Quijote de la Mancha. Kniha, která popisuje jeho neuvěřitelné příběhy, výrazně ovlivnila evropskou literaturu. A slovní spojení jako „boj s větrnými mlýny“ či „donkichotství“ se dostala do obecného povědomí a v běžné řeči se používají dodnes. Text upravila Eliška Nosálová....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/21_/211221/don-quijote-de-la-mancha-nTV-211221.jpg 3.8467
Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Omega
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (54)

Přidat komentář
Bookworm11
31. října

Nevím, proč všichni Don Quijota tak chválí. Možná je kniha vtipně a zábavně napsaná, ale mně se nelíbila. Don Quijote mi připadá nesympatický, naivní, lehkomyslný a občas i příliš vznětlivý.

Kuža007
01. září

Když jsem četl tuto knihu, tak jsem si řekl, že toto nejlepší dílo španělské literatury, pak jsem, ale četl Vegovy dramata. Přesto má toto díla neopomenutelnou úlohu, jak ve školách, tak (doufám) i v paměti každého z nás. Příběh tohoto snílka dodnes podle mě má i dnes uchvacovat duše čtenářů.

Kutcho
28. srpna

V prvom rade by som sa rád vyjadril k vydaniu. V dnešnej dobe je celkom ťažké zohnať nové kompletné vydanie tohto diela. Nakoniec sa mi podarilo zohnať staršiu verziu z roku 1955 a to zo SNKLHU. Musím povedať, že niečo na tom, že knihy preložené pred rokom 2000 majú vyššiu kvalitu prekladu, bude. Prvých 130 strán sa pán prekladateľ Zdeněk Šmíd venuje pomerom v Španielsku v 16. a 17. st., životu Cervantesa ako aj kratšiemu ale dostatočnému rozboru jeho diel. Vďaka tomu má čitateľ ako taký prehľad, prečo autor písal to, čo písal a ako to myslel. Koniec knihy zase tvoria poznámky, ktoré tiež prispievajú k tomu, aby ste sa v deji nestratili, resp. aby ste mu lepšie porozumeli.
Čo sa týka samotného diela, je to také, ani ani a zároveň aj aj.
Nemožno popierať, že sa jedná o neskutočne nadčasové dielo, ktoré si právom získalo množstvo obdivovateľov z celého sveta v priebehu niekoľkých storočí a aj v dnešnej dobe má čo ponúknuť. Verím, že ľudia žijúci v dobe vydania knihy si ju dokázali užiť najviac, nakoľko k tomu všetkému, o čom pán Cervantes písal mali najbližšie, poznali pomery v krajine, čítavali rytierske romány a pod.
No to nič nemení na tom, že príbeh ako taký a najmä posolstvo pretrvali a sú stále aktuálne.
Nie každému však môžu vyhovovať dlhé opisy, odbočky k iným príbehom (predovšetkým v prvom dieli) a možno aj celkom časté filozofovanie.
Nič z toho mne osobne nevadilo, a práve príbehy ľudí, s ktorými sa hlavná dvojica protagonistov stretávala, ma bavili veľmi, pretože osviežovali dej.
Čo sa týka vecí, ktoré ma možno nie úplne milo prekvapili, tak by som povedal, že v prvom rade, najznámejšia scéna s veternými mlynmi bola opísaná asi na tri riadky a úprimne, nezdala sa mi o nič viac legendárna alebo odlišná od iných príhod a bláznovstiev Dona Quijoteho, pričom niektoré z nich boli teda rozvedené omnoho podrobnejšie.
Druhá vec, celkom mi v prvom dieli vadili, ako postava Dona Quijota, tak aj Sancha Panzu. Don bol fakt blázon na zabitie a to, ako sa správal k Sanchovi, bolo až miestami kruté. Skutočne bol na neho zlý a tak hrozne tvrdohlavý a išiel si stále svoje, že ma to až udivovalo. Sancho bol najprv celkom rozumný sedlák, zrazu peniazmi pobláznený fanatik a len občas ukázali obaja svôj dôvtip a zdravý rozum. Čo sa týka Sancha, bolo zaujímavé, ako sa postupne menil na ešte rozumnejšieho sedláka, na chvíľu dokonca na vladára. Jeho postrehy a zásahy do deja som si užíval. To všetko, ako aj zmiernenie bláznovstvá Dona, sa ale udialo až v dieli druhom. Ten síce pokračoval v tom, čo začal prvý diel, ale robil tak trochu iným spôsobom. Nebolo tu toľko cestovania, väčšina deja sa udiala na dvore vojvodcovského páru, ani toľko príbehov iných ľudí, ale najmä tu bola zrážka "reálneho" Dona a obdivovateľov jeho dobrodružstiev vďaka pomyselnej knihe (prvého dielu jeho dobrodružstiev) od vymysleného autora, ale neodpustil si ani kritiku druhej knihy od iného autora, ktorý sa chcel na jeho Donovi priživiť. Toto zakomponovanie prvej knihy do deja som považoval za extrémne originálne (najmä vzhľadom na tú dobu) a geniálne.
Jedna vec ma ešte prekvapila, a to, že dokopy všetky tri výpravy Dona a Sancha sa uskutočnili relatívne kúsok od ich domovskej dediny. Ja som očakával, že príbeh bude o ich putovaní po svete a o dobrodrúžstvach, ktoré budú zažívať, ale v konečnom dôsledku sa tie dobrodrúžstva uskutočňovali kúsok od ich domovov. Nehovoriac o tom, že každú chvíľu domov z rôznych dôvodov chodili. Na druhej strane príbeh vďaka tomu pôsobil veľmi reálne a uveriteľne.
Knihu by som odporúčil, ale takéto komplet vydanie asi nie je pre každého. Chce to trochu trpezlivosti a oddanosti príbehu. Oplatí sa putovať s Donom a Sanchom a zažívať s nimi všetky tie bláznovstvá. A aj keď vás možno niekedy vytočia, taktiež vám možno v mnohých veciach otvoria oči alebo aspoň poučia a určite si ich nakoniec zamilujete.

Chajda69
07. srpna

Dotlačil jsem jí do konce spíše silou, než že by mě nějak zvlášť bavila. Z principu ale rozečtenou knihu neodkládám. Některé části jsem vyloženě protrpěl, některé (zejména ty filosofičtější) mě zaujaly, každopádně pro mě byla kniha velmi rozvláčná a humoru v ní nebylo tolik, abych ji řadil výše než do průměru.

Andy74
21. července

Knihu po několika pokusech odkládám, je to krásný kus historie ovšem já ji nedávám.
Jsem v zajetí malých droboučkých písmenek a dechberoucích příběhů, které v další kapitole trumfne další příběh a já nevím, co bylo minule.
Po poslechu audioverze se mi vše mnohem více chápalo a vlastně to i stačilo. Poprvé dávám přednost audio před četbou.

Mia980
13. července

Klasika, která neomrzí... jsem ráda, že právě toto velkolepé dílo od onoho životem zkoušeného autora bylo první, které jsem ze seznamu titulů do povinné četby přečetla.
Velmi se mi líbilo tehdejší postavení lidí, tehdejší poměry a celkově ta situace. Upřímně jsem si říkala, že kdybych měla obraceč času, ráda bych do té malebné vesničky zavítala a seznámila se s hlavními hrdiny, dokonale vylíčenými postavami s lidskými, přesto odlišnými vlastnostmi.
Imponoval mi tam především kontrast mezi donem Quijotem a Sancho Panzou. Don Quijote, v dnešní době pravděpodobně nazývaný geniálním bláznem, nenapravitelný snílek s hrdinskými sklony a velkým srdcem a Sancho, typický racionálně uvažující požitkář, hledající ve všem logiku a souvislosti. Bylo přímo úžasné, jak mohly dvě, naprosto rozdílné osobnosti, spolu relativně dobře vycházet a jejich občas až na hlavu padlá dobrodružství dokázala vykouzlit nejeden úsměv na tváři!
Tento odstavec bych si mohla odpustit, ale ve světle nedávných událostí jsem se rozhodla, že tak neučiním. Chtěla bych vyslovit vřelé díky autorovi knížky, jehož dílo zrozené v útrobách věznice mi pomohlo v těžké situaci, kterou jsem v tu dobu prožívala. Dneska to beru jako předčasnou zkoušku dospělosti, vlastně se to tak i vyvinulo. V souladu se čtením knihy musím říct, že příběhy lehkomyslného rytíře a jeho věrného pána mi tyto vzpomínky navždycky upevnily v hlavě a pokaždé, když uslyším zmínku o knize, nebo autorovi, všechno se mi "zrekapituluje" a budu se cítit tak, jak jsem se cítila, když jsem knihu třímala ve zpocené ruce.
Až se ocitnu znova v podobné, nebo úplně jiné situaci, určitě po knize sáhnu! Výpravy dvou přátel mi vždycky dokáží zvýšit hladinu endorfínů!
Věřím, že se tady najde někdo, kdo bude alespoň s kouskem tohoto komentáře souhlasit!

Marekh
06. července

Kniha se mi líbila. Knihu jsem četl velmi dlouho, poněvadž je velmi obsáhlá. Kromě humoru zde nalezneme i filosofické pasáže.

Hlavní postavou je Don Quijote, který rád čte dobrodružné rytířské romány a spolu se svým sluhou - Sancho Panzou, se vydávají vstříc dobrodružstvím. Doprovází je kůň jménem Rocinanta.

Líbila se mi např. bitva s větrnými mlýny, zápas s měchy vína, utkání se stádem ovcí nebo útok na lvy.

Kniha obsahuje velmi pěkné ilustrace.

Nicolka77
13. května

Knížka k maturitní četbě, která nezklamala, Ale ani nějak nenadchla..Don Quijote a jeho příběhy, které ho potkají při jeho velkém dobrodružství byly chvílemi až humorné.

Betyna9
06. dubna

Krásně upravená klasika. Autorka knihu upravila, aby byla přístupnější běžnému čtenáři, ale myšlenka a atmosféra knihy zůstala pořád krásně romantická.

bejan
31.12.2017

Další kniha na celý život. Mnohem bohatší, mnohem vrstevnatější, mnohem aktuálnější a zároveň nadčasovější, než se z tradovaných úryvků zdá. Jen by si česká kultura konečně mohla dopřát FUNDOVANÝ A KOMPLETNÍ PŘEKLAD ZE ŠPANĚLŠTINY!

ferda16
24.11.2017

Na knihu si člověk musí zvyknout a pak už se čte sama. Mě bavila a užila jsem si ji. A je to prostě klasika.

kilometr
15.11.2017

Klasika,která stále velmi dobře pobaví i ve zkrácené verzi.80%.

Jana283
24.10.2017

Můj hrdina...

veronikahessy
02.10.2017

Kniha mi přišla dost vtipná, přečetla jsem ji za týden a to jen během cestování v metru - takže podle mě celkem rychle. Bylo to pro mě takové rozptýlení před nástupem do práce. Trochu mě mrzel ten konec, že si Don Quijote uvědomil svoji chybu až moc pozdě.

iam_librarian
13.06.2017

Četla jsem pouze zkrácené zpracování originálního díla. A nestačilo mi to, takže se v budoucnu chystám přečíst oba díly Dona Quijota. Postava důmyslného rytíře je mi natolik blízká a sympatická, že prostě nemohu jinak. Někdy se cítím podobně...unešená všemi těmi příběhy, jen matně rozeznávajíc realitu. Ale to asi máme, my knihomolové, všichni podobné.

Atanone
10.05.2017

Nařkla jsem kdysi jednu svou kamarádku z naivity. I odvětila mi,že ona si svou naivitu cíleně pěstuje,aby o ni nepřišla.
Zamyslela jsem se nad tím.
A začala jsem si pěstovat vlastní.

bejan
30.04.2017

Jak může mít Don Quijote 196 stran? Tohle nemá se Cesrvantesem nic společného...

smazenaryba
28.04.2017

Vskutku, podivuhodný hrdina je Don Quijote. Dobromyseľných bláznov každý z nás určite postretal veľa, no blázon, ktorý rovnakou mierov mimo dobromyseľnosti oplýva aj múdrosťou (a priznajme si to, aj štastím), to už také bežné nieje. Taký je Don Quijote. Najprv vás rozosmeje svojou naivnou fantáziou a tvrdohlavou odvahou, no vzápätí zarazí múdrou radou.

Táto kniha nieje druhou najčítanejšou po biblii kôli tomu, že by Saavedra za ňu dostal Nobelovku za literatúru. Je stáročia obľúbenou kôli tomu, lebo je prístupná, veselá (ale aj veľmi smutná), čtivá a poučná. A aké je vlastne to posolstvo ? Zastavte sa a zamyslite sa. Čo z toho, čo robíte vám niečo dáva a čo je iba mrhanie času ? Pretože aj knihy sú dobré a zlé a človek by si mal vyberať. Trochu z Dona Quijota má totižto v sebe každý z nás a čím skôr si to uvedomíme, tým lepšie pre nás.

tetes
24.04.2017

Ak chcete čítať Dona Quijota musíte si byť vedomí niekoľkých skutočností, aby ste knihu pochopili a neopovrhli ňou, ako sa to vo väčšine prípadov stáva:
1. Cervantes žil na prelome 16.-17.storočia, preto nemôžete čakať že vám ktosi taký napíše "americkú vychytávku" o lietajúcich tanieroch, E.T.mimozemšťanovi, Alfovi, alebo nejaký DaVinciho kód.
2. Cervantes začal písať svoje dielo vo väzení - mal tam čas premýšľať, mal čas rozpitvávať časť diela ak nie rovno celé dielo.
3. Dĺžka knihy - ak si porovnáme Cervantesa s Dumasom (Dumas v Troch mušketieroch začína tým, že dArtagnana prirovná k Donovi Quijotovi - je teda jasné že Dumas Cervantesa čítal (alebo aspoň časť knihy alebo počul), tak Dumasove knihy - trebárs aj Traja mušketieri majú všetky 3 knihy dohromady 3600 strán. Čo je to v porovnaní so Cervantesom (ten má dohromady necelých 1000) "nepatrný" rozdiel. Nuž, a to som porovnal Dumasovo zrejme najlepšie dielo. Jeho Pamäti lekára majú 4200 strán a začal som sa nudiť po strane 300.
4. Štýl písania - porovnám znova sa Dumasom - ak ste správne pochopili Dona Quijota zistili ste, že sa v skutočnosti vysmieval panovníkom/dobyvateľom a pod. - veď je to vidieť na každej strane. Don Quijote má v príbehu 50 rokov, nikde nebol len čítal vymyslené rytierske knihy, dokonca nie je ani ženatý, lebo "asi na to kvôli knihám nemal čas". A tak, na 50 rokov si povedal že je čas žiť taký život o ktorom čítal. Čo je sranda je to, že Dumas písal PRESNE TAKÉ knihy, z akých Quijotovi "preplo". Tu je vhodné zamyslenie - koľko takých Quijotov sa prechádza svetom = čítajú vymyslené knihy (v súčasnosti skôr pozerajú filmy alebo vidia reklamy ako sa asi žije niekde inde) a potom si žijú v realite s hlavou plnou výmyslov?
5. Že je to na povinné čítanie je úžasné, menej úžasné je to, keď sa ku knihe nedá výklad. Toto je ale chýba nie žiakov ktorí sú potom knihou znechutení, ale učiteľov.
6. Že to nie je pútavé a zašifrované ako Brownov DaVinciho kód alebo ako krimi Dominika Dána, alebo ako iné knihy súčasnosti? Vážení, ste na omyle! Práve takáto kniha ako je Cervantesov Don Quijote (alebo Danteho Božská komédia, či Boccacciov Dekameron a iné) nesú úžasne jednoducho zašifrovaný život v tej dobe kedy bol písaný a to bláznovstvo minulosti. O čo smutnejšie je to, že si súčasný človek málo uvedomuje že to, že čoho sa Cervantes vysmieval v knihe vtedy, sa deje aj dnes. -Len si zameňte Quijotove knihy za dnešný internet a televízne noviny, a hneď sa na knihe začnete baviť a nechápať ako je možné, že aj teraz aj niekedy žili tak isto naivní ľudia.
Pre toto všetko bezkonkurenčných 5* !!!

Midudedi
26.01.2017

Po asi 25 letech jsem četl podruhé. Vem mě čert, už mě to prostě nebavilo, a dočetl jsem to jen proto, že to bylo naposledy v životě. Nevím čím to, ale v osmnácti jsem to zhltl.

Jinak k utahanosti - je to dobová parodie na rytířské romány psaná parodovaným jazykem a stylem rytířských románů, nemůže to mít spád jako Rychle a zběsile.

Hraboshka
21.01.2017

A jestli mě ještě chvíli bude pronásledovat maturita a podobný srandy, tak se na všechno vykašlu, popadnu meč, skočím na koně a vyrazím hledat dona Quijota.

Welinie
10.01.2017

Máme jí doma. Kdysi jsem to přečetla, ale nějak to ve mně nic nezanechalo. Bylo toho hodně, divné vztahy mezi postavami. Dávám 3 hvězdy za zfilmovaní.

KaileyBlot
14.12.2016

Někdy jsem se do knížky musela až nutit, ale zase na druhou stranu mě některé pasáže bavili. Líbil se mi vztah mezi Quijotem a Sanchem. Konec byl dojemný...
Takže nakonec to asi zase nebyla nejhorší knížka z povinné četby.

haki34
27.11.2016

Mordor.. V zivote jsem nedocetla 2 knizky .., a tohle je ta prvni z nich....strasne utahane, nezazivne, pan Cervantes promine, ale neslo to...,

Jane007
26.10.2016

Na Dona Quijota jsem byla velmi zvědavá, už jen proto, že se jedná o povinnou četbu. Abych byla upřímná, zase takový zázrak to není. Jednou přečíst stačí.

hana1984
11.10.2016

Pul knihy mi trvalo nez jsem se zacetla a dokazala soustredit,a druhou polovinu jsem se uz bavila. Ale uznavam ze je to narocne cteni,neni pro kazdeho.

Koňadra
02.06.2016

Našiel som poklad. Môj milovaný otec, Tibino, ako sme ho volali, šialený počítačový pirát, výrobca fajok a nekompromisný pestovateľ tabaku mi zanechal CD s obrovským množstvom nasťahovaných kníh v textovom editore, ktoré na bohviektorom konci kyberpriestoru nalumpačil. Dal mi ho krátko pred smrťou aj ja som naň zabudol, boli iné starosti. Prednedávnom som si to pozrel, stovky kníh, ktoré mi musel dávať dohromady roky. Samozrejme, otec nebol čitateľ a sťahoval všetko, takže mám ezoteriku, okultné vedy, veľdiela grafomanov, ale i mnoho úžasných kníh. Ako som sa v tom vŕtal, objavil som dona Quijota. Dávno som sa naňho chystal. Začítal som sa už ma to nepustilo. Milo vtipné, jemné, čítavé. Strhlo ma to, ponorilo do sveta dona Quijota, posadilo na mulicu a ťapkal som za ním a Sanchom smerom k šlachetným činom. Krásna kniha.
Vďaka Tibi.

ZajDa37
03.05.2016

Popravdě, ani nevím co k této knize napsat :) . Ano, don Quijote je blázen (sem tam), ale není to bláznovství krásné? Není šlechetné? Ta idea, skoro až utopie, pomáhat vdovám, dívkám, potřebným a uraženým je sice naivní, ale krásná. Uznávám, že někdy to bylo vážně na hraně, skoro až za hranou (osvobození trestanců), ale na druhou stranu si přiznejme, že kdyby každý byl jako don Quijote, tak by byl svět lepším místem (i když plným bláznů).

První díl mi upřímně přišel trochu slabší, ale druhý to naprosto spravil. Přišlo mi totiž, že má už nějakou tu hlubší myšlenku a není pouhou parodií rytířských románů. Takže 4 hvězdy.

LucyMi
18.04.2016

Přečetla jsem prvních 100 a posledních 50 stránek - bohatě mi to stačilo :D 1120? Nikdy proboha... XD

Ajrad1981
01.02.2016

Oproti očekávání se to četlo celkem dobře, když tedy nepočítám "úžasné" dialogy dona Quijota a Sancha Panzy a rytířovi inteligentní monology. Měla jsem - hlavně ke konci - co dělat, abych je nepřeskakovala.