Conan a údolí bohů

11.06.2023

Úplně si nevzpomínám na veškeré události, přímo předcházející tomuto dílu Conanovy ságy z pera Břetislava Čendy a možná i právě proto jsem se ze začátku cítil dost zmaten. Příběh začíná někde uprostřed něčeho. Spousta postav, mě neznámého děje a já jsem definitivně ztracen. Požitek z četby je hned z kraje fuč.

I nadále kniha trpí určitým dějovým "rozháráním", kdy se autor snaží dohnat všechny linky a to včetně záchrany černocha Kudrua z podsvětí, kam ho unesly noční stíny na konci předcházející kniha.

Úplné finále je potom smeteno rychlostí světla a osudy všech postav opíší kruh v takovém fofru...až jsem měl pocit, že autor si snad na poslední chvíli uvědomil, že má na dokončení příběhu už jen dvě stránky, tak s tím musí sakra pohnout. Čenda byl skvělý autor, ale tohle se fakt vymklo a trochu jsem se to i nutil dočítat.

11.10.2021

(SPOILER) Sice to nedosahuje zábavnosti a kvality předchozích knih, ale pořád je to dobré. Pan Čenda pokračuje přesně tam, kde skončil s příběhem v knize Conan a horští obři. Takže raději čtěte ve správném pořadí. Znovu je to jako na horské dráze... pořád se něco děje a sotva jedna věc skončí, není čas na oddych a přichází další nebezpečí. Nějaké detailnější popisy či vývoje postav opravdu nečekejme, ale jde o poctivé dobrodružné fantasy, které nám naštěstí navrátí jednu z hlavních postav Čendovy série.

23.12.2017

Nekonzistentné. Dej v podstate pôsobil ako viacero poviedok spojených dohromady, čo v konečnom dôsledku dosť iritovalo a znižovalo zážitok z inak pomerne dobre napísanej knihy. Jediná motivácia k čítaniu bohužial bola mať to čím skôr za sebou a začať inú knihu.

16.08.2016

Přímé pokračování Horských obrů začíná delším prologem (který slouží víc než dobře pro kompletní shrnutí předchozího děje), po kterém sledujeme sadistické hovado Narana v jeho snaze přechcát všechny bohy z předchozích dílů (Krokodýlí bůh a Kámalí), udělat si z nich své otroky a přitom se pomstít někomu, kdo mu leží v žaludku jako nikdo jiný – samotnému Conanovi. Jenže jak už to tak u našeho barbara chodí, Naran má peška a po jednom velikém dobrodružství s postavami z předchozího dílu, kdy se dějové pohybujeme chvílemi v řeckých bájích a zaklínačském mýtu (Divoký hon), si na konci dáme sraz v údolí bohů s nejednou bohyní a dočkáme se krásného pocitu zadostiučinění, když Naranovi nevyjdou plány tak, jak si ve svých zvrhlých snech představoval. Což je pro čtenáře, který vydržel a nepřeskakoval jeho brutální čistky tisíců obyvatel Hyborie krásný pocit.

Tato kniha je stejně brutální, jako její předchůdci, ale mnohem čtivější než předchozí obři s ucelenějším dějem a svižnějším vyprávěním. Taková menší poznámka, nevím, proč se vydavatel rozhodl takhle vykecávat v anotaci vše, ale rozhodně nedoporučuji číst celou anotaci knihy. Na pár řádcích se takhle do čtenáře nasype celý děj v kostce. A přitom jsou ty obálky k Blancovým knihám tak povedené…