Chuť jablečných jadýrek
Katharina Hagena
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/46418/bmid_chut-jablecnych-jadyrek-66005f1f333ee.jpg
4
173
41
Vzpomínky na letní prázdniny u babičky jsou plné magického třpytu, povídání tet jim přidává nádech tajemství. Katharina Hagenaová vypráví o osudech tří generací žen v jedné rodině. Chuť jablečných jadérek je pohnutý román o vzpomínání a zapomínání, psaný s nádherným humorem i moudrostí. Po Berthině smrti zdědí Iris její dům. Ocitne se tak znovu po mnoha letech ve starém domě své babičky, kde si kdysi jako malá o letních prázdninách hrávala se svou sestřenicí. Prochází se pokoji a zahradou a ocitá se ve světě, který nepodléhá běhu času, ve světě, kde se červený rybíz přes noc mění v bílý a připravuje se z něj marmeláda slz, kde stromy kvetou dvakrát do roka, vesnice mizí a ženám od prstů srší jiskřičky. Ale dům je zanedbaný a zahrada zarostlá bodláčím. Iris se probírá vzpomínkami na věci dávno zapomenuté: Co opravdu dělal její dědeček, než odešel do války? Do koho byly zamilované Berthiny sestry? Kdo rád jedl jablka i s jadérky? Pak si vzpomene na sestřenici Rosemarii a na noc, kdy se jí stala ta nehoda. Co vlastně dělala Rosemarie na střeše skleníku? Chtěla snad Iris něco říci?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , HostOriginální název:
Der Gesmacht von Apfelkernen , 2008
více info...
Přidat komentář
Krásná knížka. Text, kterému se musíte naprosto oddat, vnímat ho na 100 % a nenechat se rušit ničím okolo (ono když se začtete, tak si to román zařídí sám). Všechno se děje tak nějak nenápadně, prolíná se minulost se současností, pořád čekáte, co se stalo, co nám autorka tají a kdy to odhalí. Čekáte, co bude s domem, který hlavní hrdinka zdědila, co bude s jejím dalším životem, co bude v knize na další stránce. Vyprávění vás strhne a nutí vás, abyste se naladili na správnou vlnu a tempo.
Do knihy jsem se pustila, aniž bych o ní dopředu cokoliv věděla. Nečetla jsem anotaci, nečetla jsem žádné recenze ani komentáře. Jen jsem prostě nechala Iris, aby mi povyprávěla svůj příběh. Jedním slovem: úchvatné!
Starý kamenný dům se zahradou jsem měla před sebou jako na dlani. Líbilo se mi tam a nejspíš se tam někdy vrátím. Příjemné čtení.
První, co mě v souvislosti s touto knihou napadá je, že jsem čekala víc. Nečetlo se to špatně, byla tam i místa, která se mi vyloženě líbila. Ale jako celek spíš průměr.
Atmosféra dětství ve starém kamenném domě, zaprášené vzpomínky vystupující na mysl stejně jako se tahají odložené plesové šaty z truhly na půdě.
Motivy vzpomínání a zapomnění, lásky a nenávisti bez příkras, přesto neobyčejně jímavé, krásné a živoucí.
Nad vším se vznáší sladká vůně jablíček... s lehkou pachutí hořkých jadýrek, jako jejich neoddělitelnou součástí.
Krása jablečná.
Mile napsaná kniha o velké rodině, velkém domě a především nespoutané rodinné tajemství. To vše s prolínající vůní jablek,
Kniha se mi celkem líbila, fajn se četla. Řadím mezi oddechové čtení. Nenadchne, ale ani neurazí ;)
Velmi pěkná kniha o vzpomínání a zapomínání. Přestože jsem ze začátku měla trošku problém se začíst, moc se mi to líbilo a na tuhle knížku určitě jen tak nezapomenu.
Nádherné, dojemné, hluboké a zároveň smutně optimistické a milé. To proto, že ty červené rybízky zbělely...
Velmi zvláštní knížka mající své pomalé tempo plné vzpomínek. Příběhově není nijak originální, ale je příjemná, odpočinková a plná atmosféry, která mi byla osobně blízká. Prostě jen chuť jablečných jadýrek a příběh jedné rodiny.
Škoda, že jsem si na tuhle knihu neudělala čas v létě, možná bych si ji dokázala užít víc. Takhle to byla prostě jen taková vzpomínka na léto, příjemně strávený čas. Občas mě trochu štvalo, že už to vypadalo, že se dozvím něco důležitého, a autorka pak zase odskočila někam jinam, a rozuzlení přišlo až na konci. Ale aspoň jsem mohla být trochu napnutá :-)
Knížka je psaná jakoby v obrazech, je to opravdu zvláštní styl. Je taková pomalá, a pokud má někdo rád rychlý spád a (akční) děj, ať se do čtení vůbec nepouští. Na to musí být nálada, pak je to fajn.
snad že bylo velké horko, které korespondovalo s knihou, snad že jsem stejně jako Iris často šmejdila po půdě a hledala poklady po babičce a prababičce nebo snad pro to, že jsem byla ve vlaku a tato kniha byla mým jediným společníkem na 6 hodin jízdy, přečetla jsem ji jedním dechem a závěr, který byl opravdu sugestivně napsaný, jsem s hlavní hrdinkou (a pak i hlavní mužskou postavou) poměrně prožívala. knížka sama obsahově není nijak strhující, spíš takový klidný vzpomínkový románek. ale i tak mi přišla vhod a zejména kvůli její druhé půlce bych si ji ráda přečetla znova - někdy v létě :)
slušné odpočinkové čtení.Chvílemi jsem cítila vůni jablek - hodně sugestivní popis atmosféry.
Iris nás provází vzpomínkami na vůni ovoce,léta a dětství.Knihou se line tajemná nitka,které se v závěru odtajní.Pěkná kniha,doporučuji.
Po téhle knížce jsem sáhla, protože víc než cokoli jiného mě zaujal její přebal. Jala jsem se jí číst a po pár kapitolách ji zahodit, protože nejsem fandou romantických románů, nicméně jsem vytrvala a nevycházela z údivu. Kniha je plná sladkobolných blábolů, autorka dokázala něco o čem jsem si myslela, že je nemožné a to vykouzlit zamilovaný tisícehran. Celkově mi přišlo, že je to celé o ničem, jakoby psané na sílu. Dávám jednu hvězdu, za snahu vytvořit iluzi léta, což jsem možná pociťovala díky vedrům, které venku panovyly. Ne, nejde to, ani tu hvězdu ji nedám.
Dočetl jsem Chuť jablečných jadýrek / Katharina Hagena a je to nádherná kniha. Skutečně se líbila, fantastický vnitřní pocit pohody. Autorka skvěle v díle evokovala letní čas v zahradách na vesnici, vůně ovoce, květin a to vše v zajímavém příběhu jedné dolnoněmecké venkovské rodiny. Vzpomínky mladé Iris na minulost, babičku, tety, lásky a krutosti smrti. Doporučuji.
Štítky knihy
německá literatura rodinné vztahy ságy
Chuť jablečných jadýrek
Příjemné letní čtení. Pěkný popis letní vesnice, dovedla jsem si živě představit Iris dům i se zahradou.