Černé koráby I.
Joe Alex (p)
Příběh patří rámcově do třináctého až patnáctého století před naším letopočtem, do doby, kdy Kréta ovládala Středomoří a Trója byla ještě kvetoucím městem. Hrdinou knihy je Bělovlasý, čtrnáctiletý rybářský kluk z okolí Tróje. Při prvním samostatném lovu se dostane se svou loďkou do bouře, je zanesen daleko od rodných břehů a zachráněn na fénickém korábu. Fénický kupec ho jako otroka prodá za drahé peníze (vždyť má téměř bílé vlasy, a to je mezi černovlasými lidmi z jižních zemí vzácnost) do Egypta, kde je Bělovlasý určen za oběť pro krokodýlího boha Sebeka. Podaří se mu však obludu zabít a prchnout. Tím na sebe přivolá kletbu mocných Sebekových kněží a je Egyptem stíhán. Dostane se na loď řeckých pirátů, kteří plundrují pobřeží, a spřátelí se s jejich náčelníkem Terteem, jemuž v šarvátce bezděčně zachránil život… A to je pouhý začátek dlouhé řady dobrodružství, jimiž provází Bělovlasý v rychlém, napínavém sledu.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1979 , Albatros (ČR)Originální název:
Czarne okrety , 1974
více info...
Přidat komentář
Dobrodružná a velmi čtivá dvoudílná pouť Bělovlasého, na jehož „bezejmennost“ jsem si zpočátku nemohl zvyknout, ale to je v napínavém příběhu vlastně jenom maličkost. Klasická knížka pro mládež se vší svou černobílou naivitou, která ale ani na chvíli nenudí, i když mají oba díly dohromady přes 600 stran. Takový Egypťan Sinuhet či Tajemný Etrusk pro mladší čtenáře.
SPOILER: v diskuzi se někdo kdysi ptal, kudy pouť mladého Trójana vedla. Tedy vězte, že z Tróje do Byblu (Gebalu), Egypta (k Fajúmskému jezeru a městu „Krokodýlopolis“) a přes Krétu zpět. Dále přes Dardanely a Bospor do Černého moře. Pak podle mne po Dněpru na jeho konec někde v centrálním Bělorusku, dále po některé z řek - snad Nemmuna? - do Baltského moře v prostoru Kurské kosy. Pak logicky okolo Dánska a na britské (cínové) ostrovy s prohlídkou si nějakého „stonehenge“ v okolí Tenže. A pak přes Gibraltar domů. Kolem celé Evropy. :-) Konec SPOILERU.
Historicky obsahuje sice pár zásadních nesrovnalostí, ale v rámci žánru to vůbec nevadí.
Ty nesrovnalosti jsou pro zajímavost následující: především plavba po Dněpru a následné přenesení lodi až na řeku Neumann...no nevím, nevím. Z historických věcí – Féničané expandovali do západního středomoří až o pár set let později než je rámcové zasazení knihy v 15.-16. stol. př.n.l. Tehdy byly obzory přece jen menší. Kartágo bylo založené v 9. stol, Cadis střežící Gibraltarský průliv kolem roku 1100 př.n.l. a cestu na Cínové ostrovy (předpokládané někde u Británie) hledal Himilco až kol. roku 500 př.n.l.
Ale to, že jantarové stezky ze severní Evropy kolem velkých řek Dunaj a Dněpr vedly už v době bronzové, to je asi fakt.
Zajímavá kniha s napínavým příběhem, to vše krásně napsáno a přeloženo. Původně jsem chtěl do knihy jen nakouknout, ale nějak jsem se začetl a pak jsem se od knížka nedokázal odpoutat.
Mám rád historické knihy, ale období starověku mne zcela míjí. Nebyl jsem schopen kousnout Sinuheta ani Quo vadis, ale Černé koráby mne neskutečně bavily.
Štítky knihy
Egypt starověk Kréta pro mládež starověký Egypt dětská dobrodružství
Autorovy další knížky
| 1979 |  Černé koráby I. |
| 1980 |  Lov na smrtihlava |
| 1970 | Smrt mluví mým jménem |
| 1979 | Černé koráby II. |
| 1968 | Povím vám, jak zahynul |
Kniha Černé koráby I. je v
| Přečtených | 80x |
| Čtenářské výzvě | 8x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 67x |
| Chystám se číst | 9x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 2x |
Nostalgie. Bělovlasý! Teď jsem si připomněl, jak jsem tuhle knihu a Bělovlasého pouť v dětství miloval. Stejně jako rytiny Zdeňka Mézla, které ji doprovázejí.