ZAPOMENUTÁ

recenze

Zapomenutá (2023) 5 z 5 / Knižní střípky
Zapomenutá

5/2024
ZAPOMENUTÁ
JIŘÍ KLEČKA
Nakl. VYŠEHRAD
Rok vydání 2023
336 stran
5*/5
#spoluprace
albatrosmedia.cz

V autorově nejnovější knize se ocitáme v Zurčí na Opavsku. Zde je umístěn Dům paměti. Žijí tady lidé s kognitivními poruchami v různém stádiu.

Ústředními aktéry jsou Božena a Pavel. Ti dva se poznali v mládí, Pražské jaro je však rozdělilo a jejich životy šly jinými cestami, ale nakonec se znovu potkali právě v Domě paměti. Božena zde našla útočiště před svými výpadky paměti, slavný a národem milovaný scénárista Pavel očekává od pobytu zde znovuobnovení své schopnosti psát příběhy. Když se poprvé po letech uvidí, je to jako blesk z čistého nebe, který znenadání rozčísne oblohu. Nicméně blesk může přinést i velkou zkázu...

Kromě osudů dvou hlavních protagonistů nám autor představuje i spoustu dalších postav nejenom z řad klientů domova, ale i zaměstnanců a jejich blízkých. Na mnoha místech jsem byla hodně překvapená, co vše na mě čekalo.

Popis Domu paměti ve mně vyvolal tak silné déjà vu, až jsem musela pátrat. S velkou radostí jsem zjistila, že jsem se trefila s místem, kterým se autor inspiroval. No a od té doby to pro mě byl ještě silnější zážitek.

A co říkám já na konec, který hodně lidí rozděluje? Na jednu stranu chápu určité roztrpčení některých čtenářů, nicméně na stranu druhou nebylo tajemstvím, že román obsahuje mysteriózní prvky. A pokud jste se již setkali s nějakou předchozí autorovou knihou, překvapení to opravdu není. Já s tím vším počítala a naštěstí to klaplo, prostě to Jiřímu žeru i s navijákem. Přemýšlela jsem nad tím, jak jinak bych si představovala ukončení tohoto příběhu. A vlastně nevím. Tudíž přijímám a vím, že na ZAPOMENUTOU jen tak nezapomenu.

Stejně jako v PAPÍROVÝCH DOMCÍCH je i zde velice zvláštní atmosféra. Navíc jsem měla pořád před očima můj milovaný Hospitál Kuks, jehož návštěva před pár lety celou naši rodinu totálně dostala. Naprosto tedy chápu autorovou fascinaci tímto místem, je to opravdu mimořádná památka s velice zvláštní a těžko popsatelnou atmosférou. To se prostě musí zažít.

Bylo to mé druhé setkání s tvorbou Jiřího Klečky. Jeho příběhy jsou pro mě originální a jiné, což je zapotřebí vyzdvihnout. ZAPOMENUTÁ nebylo vůbec nijak veselé čtení, nicméně mě strašně moc bavila autorova hravost a nenápadné odkazy na osoby a události, které vám určitě připomenou nějaké skutečné, až tu knihu budete číst, to se vsaďte.

A co se týče grafické vymazlenosti knih z vyšehradské edice TVÁŘ, tak zde nelze opět jinak než chválit.
(LEDEN 2024)

Komentáře (0)

Přidat komentář