Návrat železného druida

recenze

Když si nakladatelství Laser prošlo prakticky klinickou smrtí, nikdo už moc nedoufal, že se tento vydavatel vrátí zpět na výsluní. Zázraky se však dějí. A tak když Laser vstoupil loni pod křídla Euromedia Group začal psát novou kapitolu ve své bohaté historii. Fanoušci se tak mohou těšit nejen na řadu zcela nových titulů, ale i na pokračování a dotisky oblíbených sérií, mezi které mimo jiné patří i výborné Kroniky železného druida.

Ty se nám poprvé představily v českém překladu již v roce 2012, kdy se k nám dostal úvodní díl této série s podtitulem Prohnaný. Americký spisovatel, sběratel komiksů a nadšený fanoušek světa Star Wars Kevin Hearne si pro fanoušky připravil originálně pojatý příběh o starověkém druidovi, kterému se i přes nepravděpodobnost osudu podařilo přežít až do dnešních dní. To vše zabaleno do slušivého urban fantasy hávu zajistilo Hearnemu, potažmo celé jeho sérii, takřka okamžitě po vydání nemalou pozornost a velkou oblibu mezi čtenáři. Ostatně i u nás vyšlo již pět svazků této povedené série a Laser v nich hodlá i nadále pokračovat. Již teď najdeme v jejich edičním plánu další dvě knihy s pořadovým číslem šest a sedm. Po dlouhých letech čekání se tak fanoušci konečně dočkají vytouženého pokračování. To však maličko předbíháme. Nejdříve se ohlédněme zpět a podívejme se, jak vlastně vše začalo…

Atticus O´Sullivan působí na první pohled jako obyčejný, možná trochu více potetovaný Ir, který žije svůj poklidný život v Arizoně, kde provozuje své malé okultní knihkupectví. Avšak, opak je pravdou, Attikovi rozhodně není jednadvacet na které vypadá a už vůbec není obyčejný. Ve skutečnosti je posledním žijícím druidem, který se pohybuje po Zemi již pěkných dvacet jedna století. Za tu řádku let si dokázal udělat pár velmi mocných přátel, a jak to tak bývá i hodně nepřátel. Obzvlášť jednomu bohovi leze už pěkně krkem. Aengus Óg Attika nahání už pěkně dlouhou dobu, jelikož mu Attik údajně ukradl magický meč Fragarach a starověký irský bůh lásky ho chce zpět. Po dlouhých staletích Attika konečně našel a v tu chvíli začíná ta pravá zábava, která rozproudí poklidný život v arizonském Tempe kde druid žije.

Autor zasadil děj do dnešní doby plné digitálních technologií, kterou kombinuje s irskou mystikou a všemožným starověkým božstvem. Kevin Hearne upřímně na postavách rozhodně nešetřil a ve stylu „Werichovského Přiměřeně, přiměřeně..“ se tak se postupně setkáváme upírem, smečkou vlkodlaků, čarodějnicemi a všemožnými dalšími monstry. Na první pohled tato kombinace může působit poněkud přeplácaně a řeknete si, že autor chtěl prostě použít vše co zná. Pravdou ovšem zůstává, že je vše zaobaleno a použito tak, že vám to divné nepřijde a do děje to naprosto pasuje.

Jako největší devizu knihy lze vyzdvihnout autorův smysl pro humor. Všemožnými hláškami se opravdu nešetří a Attik, jako správný přizpůsobivý chlapík, nemá problém sklouznout k výrazům dnešní mládeže, které by se k prastarému a váženému druidovi moc nehodily. Rozhodně však nečekejte nějaké hlubokomyslné rozvíjení postav. O to tu vůbec nejde. Kroniky železného druida to je především akce, akce a zase akce proložená spoustou vtipných hlášek. A že si těch soubojů a potyček užijeme vám mohu zaručit, až se chvílemi může zdát, zda toho přece jen není trochu moc. Každopádně železný druid si na nic nehraje a již od začátku je poznat, že se jedná o knížku plnou nadsázky a humoru.

Prohnaný rozhodně stojí za pozornost. Pokud máte rádi spoustu akce a napětí proložené skvělým humorem a hláškami, které zaručeně pobaví, je tato série právě pro vás. Pro ostatní čtenáře se bude jednat o příjemné osvěžení žánru a skvělou jednohubku například na cestu do práce nebo školy.

Komentáře (0)