Generace 89 a návrat ke kořenům

recenze

Rok 1989 to nebyla jen Sametová revoluce a politické změny. Tato turbulentní doba nás nezasáhla jen v oblasti již zmíněné politiky a státním zřízení, ale především i v oblastech kulturního a společenského života. Změny byly cítit takřka na každém kroku a nevyhnuly se ani komiksům. A právě dobu legendární Komety, Arény, či slovenských Bublinek mapuje zajímavá publikace Generace 89.

Stojí za ní jeden z předních českých komiksových expertů Tomáš Prokůpek. Ten má již podobný titul za sebou. Před devíti lety mu v nakladatelství Plus vyšla publikace Generace Nula, která pro změnu mapovala komiksové tvůrce u nás na přelomu tisíciletí (2000-2010). Ovšem, zatímco se v těchto letech začalo blýskat na lepší časy a český komiks se chystal na období svého největšího boomu, v Generaci 89 to měl Prokůpek o mnoho složitější.

Roky 1989 - 1993 (roky, které mapuje tato kniha) bylo obdobím protikladů. Na jedné straně byly komiksové časopisy, které vycházely v neskutečném nákladu 200 000 kusů. Na straně druhé pak zoufalý nedostatek zkušených a hlavně dobrých scénáristů, kteří by dokázali v tehdejší turbulentní době obstát a posunout komiks ke světlejším zítřkům. Ostatně, právě o tomto problému mluví i sám Prokůpek ve svém obsáhlém úvodu k této knize. Kromě toho zde staví tehdejší komiksovou tvorbu i do správných kulturně historických kontextů a přináší i celou řadu zajímavých srovnání.

Bude to znít možná trochu zvláštně, ale je to právě Prokůpkova krátká předmluva (tři čtyři strany), která bude pro celou řadu čtenářů na celé knize tím nejzajímavějším. Prokůpek již nejednou dokázal, že své práci skutečně rozumí a patří k osobám nejpovolanějším. Tím samozřejmě nechci nikterak znevažovat autory a kreslíře, kterým se v této publikaci dostalo prostoru, jen je na velké části jejich děl skutečně znát, že zub času nemilosrdně pracuje…

Kvalita jednotlivých povídek zde opravdu kolísá a jen s velkými obtížemi zde budeme hledat kousek, který po příběhové stránce vcelku bez problému obstojí i dnes. A je zcela jedno, zda se jedná o původní autorské dílo, či ztvárnění cizí předlohy. Není proto divu, že naprostá většina scénáristů tehdejší doby postupně upadla v zapomnění.

Toto se naštěstí netýká samotných kreslířů, kteří jsou společně s Prokůpkovou předmluvou největším lákadlem této publikace. Ostatně i po letech v nás rezonují jména jako Schönberg, Danglár Gertli, Tučapský, Zeman, Fencl, či Broschardt. Jejich nesporné kvality můžeme ocenit i po letech, kdy celá řada z nich dokázala překročit stín Generace 89 a je aktivní až do dnešních dnů.

Generace 89 je bezpochyby zajímavá publikace, která má rozhodně co nabídnout. Jen je v jejím případě potřeba počítat s tím, že samotné příběhy, zde nejsou proto, aby vás bavili, ale jako ukázka toho, jak u nás komiks před třiceti lety vypadal a kam se za tu dobu posunul.

Komentáře (0)