Naďa Horáková - Brněnské nevěstky

recenze

Brněnské nevěstky (2012) 5 z 5

/ Hřibče

Brněnské nevěstky jsou první knihou, která začíná cyklus historických detektivních románů z Brna a Moravy. Tento cyklus nese hromadný podtitul Mocní a ubozí Markrabství moravského a je zasazen do doby vlády moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského, což byl bratr Karla IV.

Děj příběhu, jak už sám název napovídá, se odehrává hlavně v okolí hradeb města Brna. Autorka čtenáře zavádí do roku 1353, tedy do doby těsně před svatbou Karla IV. s jeho třetí ženou Annou Svídnickou.

Šlechta, měšťané, obyčejní lidé a i ti nejchudší z nejchudších si v Brně žijí svým každodenním a klidným životem lidí s běžnými starostmi, a to až do doby, než družina Markéty Opavské (manželka markraběte Jana Jindřicha Lucemburského) nalezne v lese nedaleko Brna umírající dívku s čerstvě narozeným dítětem. Dívka ještě těsně před svou smrtí stihne sdělit, že se dítě jmenuje Adam, avšak hned po vyslovení jeho jména umírá. Kdo byla tato dívka? A proč bylo dítě zabaleno v pleně s vyšitou iniciálou „A“, kterou používá vážený rod Anshelmů – brněnských patricijů? Tyto a další otázky vrtají markraběnce Markétě hlavou, a proto se rozhodne pověřit vyšetřováním Marka z Erlachu, velitele družiny a velmi dobrého přítele svého manžela Jana Jindřicha.

Marek z Erlachu se pustí do pátrání, ale musí si počínat velmi nenápadně a opatrně, aby se celá záležitost nerozkřikla mezi obyvateli Brna. Není totiž nic horšího, než mít v očích druhých zkaženou dobrou pověst.

Vyšetřování smrti mladé dívky a hledání otce novorozeněte zavede Marka z Erlachu na kopec Puchlík, který se nachází nedaleko hradeb Brna. Na tomto kopci se vyskytuje ta nejspodnější vrstva středověké společnosti, a to od nevěstek, zlodějů, až po vrahy, násilníky a kuplíře. Zde se Marek dozvídá více o neznámé dívce a také, že nějaký čas až do porodu pobývala v jednom z domků na Puchlíku. Dále také od nevěstek zjistí, že hladem nestrádala, protože jí do domku nosila jídlo nějaká neznámá žena. Marek doufá, že se od tajemné ženy dozví více, a proto se rozhodne na ni v pokoji po mrtvé dívce počkat. Během svého čekání se však stane svědkem domlouvání vraždy a dokonce i samotné vraždy, kdy ani při jedné události nic neviděl, pouze si vše ve skrytu vyslechl. K pátrání po původu dítěte tak Markovi přibývají další dva úkoly, a to zjistit, která žena si na Puchlíku objednala vraždu svého manžela a kdo zavraždil neznámého muže.

Kniha o brněnských nevěstkách vás vtáhne velmi rychle do děje. Je psána čtivou a srozumitelnou formou, samozřejmě zde nechybí ani napětí a intriky. Děj je navíc zasazen do velmi atraktivního prostředí středověkého města Brna, což asi velmi potěší všechny Brňany. Je totiž velmi zajímavé procházet se, po dočtení tohoto příběhu, brněnskými ulicemi a představovat si, jak to v Brně asi kdysi vypadalo…

V románu vystupuje hned několik důležitých a klíčových postav, které si buď autorka vymyslela či je jejich existence doložena v historických pramenech. Všechny vystupující postavy vytváří pestrou mozaiku brněnského obyvatelstva, díky čemuž si čtenář snadno udělá obrázek o tehdejších poměrech a dozvídá se něco více o jednotlivých společenských vrstvách.

Spíše než v kruzích šlechty se však spisovatelka pohybovala mezi obyčejnými lidmi a chudinou, kde se zaměřila především na nelehký úděl žen, a to nejen starých, ale i mladých a krásných. I když vyšetřování vedou muži, tak jsou přesto ženy hlavními hrdinkami tohoto příběhu. Čtenář se zde setká se ženami urozenými i chudými, inteligentními i hloupými, mladými i krásnými, dobrosrdečnými i vypočítavými…

Kniha byla pro mě příjemným překvapením, její čtení mě velmi bavilo a přiznám se, že jsem byla až do konce napnutá, jak celý příběh dopadne. Líbilo se mi, že se autorka při psaní knihy nechala inspirovat skutečnou historickou událostí a cením si toho, že čtenáře hned ve svém úvodním slově zasvětila do poměrů tehdejší doby a vysvětlila některé historické souvislosti.

Velmi se těším na spisovatelčiny další detektivní romány, neboť podle Brněnských nevěstek si dovolím tvrdit, že máme před sebou začátek velmi slibných a čtivých historických krimi.

Ukázka z knihy:

Jahůdka si utřela oči a přikývla. Seběhla do sklepa a načepovala víno. To pak přinesla do mázhauzu. Mladíci obcovali s nevěstkami, ale bylo zřejmé, že jim síly ubývají, jak jim stoupá hladina vína v krvi. Za chvíli se postupně sesouvali na nevěstky a usnuli. Nevěstky se vrátily nahoru a nechaly mladíky spát na lavicích. Jen Klára seděla vedle černovlasého Konráda a držela ho za ruku. Obdivně si prohlížela jeho tvář.
„Konráde,“ pohladila ho po vlasech.
Háta povzdechla: „Co na tom zmetkovi máte, holky?“
„Je krásný,“ řekla Klára.
„Přivede tě do neštěstí. Dej si na něho pozor, Kláro, pro něho jsi jen děvka. Nedělej si naděje. Zná tě jen tady, venku by do tebe ani nekopl.“
Klára si utřela slzy. Přikývla a šla nahoru.
„Je to pořád stejné. Ty holky nemají rozum. Jahůdko, ani ty si na něho nemysli. Vím, je hezký, ale on má jiný úděl. Bude se ženit.“
„Konrád?“ zeptala se Jahůdka.
„Zpropadená Klára. Na to zapomeň, nikdy tu nebyl. Nevěstka, která si pustí pusu na špacír, je jednou nohou v hrobě.“
„Proč?“
„Kdybys je chtěla pošpinit nebo vydírat, zamordují tě. A i když jim to rychtář dokáže, jen zaplatí pár hřiven a jsou volní. Jsme jen nevěstky, tedy nikdo. Jahůdko, takoví jako tenhle by si bývalou děvku nevzali ani za konkubínu. Ty si hledají mezi pannami nebo vdovami. Nevěstka je ten poslední člověk mezi posledními. Nezapomeň na to.