Milovala jsem život

recenze

Milovala jsem život (2018) 5 z 5 / evasamankova
Milovala jsem život

Láska nezná hranic. Žádná vzdálenost není dost velká na to, aby ji udolala. Nezvládne to ani smrt. Kdo někdy přišel o toho nejbližšího, nezřídka pocítil jeho přítomnost i poté …

Američanka Abby Fabiaschi pracovala jako úspěšná manažerka, než ji mateřské povinnosti zavedly na cestu psaní. Její debutový román, který sklidil velké množství pozitivních ohlasů, vyšel nyní i u nás, pod názvem Milovala jsem život.

Hlavními postavami příběhu Milovala jsem život jsou čtyřicetiletá Madeline, její manžel Brady a šestnáctiletá dcera Eve. Všichni tři si žili spokojený rodinný život. To až do dne, kdy Madeline spáchala sebevraždu skokem ze střechy místní knihovny…

Proč to tato oblíbená, sympatická, vtipná a bezstarostná matka a manželka udělala? Brady a Eve neznají odpovědi. Alespoň prozatím… Každý z nich se pere se smutkem po svém. Když teď mezi nimi chybí Madeline jako stmelovací prvek, vystupuje do popředí jejich vzájemná odtažitost. Brady a Eve si pod náporem smutné reality a četby Madelinina deníku začínají uvědomovat mnoho věcí, před nimiž dříve jen zavírali oči…

Madeline své milované ale prozatím neopustila. Odněkud z výšky na ně dohlíží, a než odejde definitivně, snaží se jim pomoci vyrovnat se s její ztrátou a nasměrovat je na správnou cestu. Cestu smíření, porozumění a lásky. Pro oba milované dokonce vyhlédla i svoji „náhradu“. Podaří se Madeline stmelit manžela s dcerou?

Nerodíme se do tohoto světa vševědoucí. Od toho je tu život.

Abby Fabiaschi vypráví každou z kapitol prostřednictvím všech tří postav. Jejich pohledy se pravidelně střídají a skládají dohromady jednotný celek. Autorka hovoří sympatickým a velmi vlídným tónem. Ačkoli hraje v jejím příběhu hlavní roli smutek, není patetická. Zůstává u povrchu, se střízlivým pohledem řeže do jádra, aniž by hlouběji vklouzávala do přehnaného emočního balastu. Román tak řeší věci vážné spíše s jistým odstupem, než s potokem prolitých slz.

Ne vždycky dokážeme pochopit, proč se věci staly zrovna takhle, ale vždycky,
vždycky je to složitější, než se na první pohled zdá.


Cesta poznávání hlavních hrdinů nabízí čtenáři dostatečný prostor pro zhodnocení vlastního vnímání života. I smrti. Příběh nevyznívá v žádném případě ponuře, naopak z něj čiší především láska, odpuštění a něha. A díky nečekanému závěru knihy o to více rezonuje hlavní myšlenka.

Milovala jsem život je působivý román a Abby Fabiaschi bezesporu velmi nadějnou autorkou!

Komentáře (0)

Přidat komentář