Jestli chcete mít klid, tak musíte umřít...

recenze

Napálený (2014) / Schefik
Napálený

Ačkoliv se úspěšná série o Železném druidovi nedávno dočkala zbrusu nového dílu, zapomínat bychom však neměli ani na předchozí kousky této povedené série. Obzvláště když se čtvrtý díl právě dočkal svého dotisku. A věřte, že si Napáleného budete chtít přečíst, protože Attik zde bude muset chtě, nechtě zemřít…

Napálený u nás sice již poprvé vyšel v roce 2014, avšak vzhledem k tomu, že se nakladatelství Laser rozhodlo před nedávnem tuto úspěšnou sérii reinkarnovat, došlo i na nové vydání tohoto dílu. Přeci jen, jen v případě že budou dostupné všechny díly série mohou kouzlo Železného druida objevit i noví čtenáře. A tak se opět vydáváme s Atticusem O´Sullivanem, jeho věrným psem Oberonem a druidskou učednicí Granuaile na další zběsilou jízdu, ve které půjde našim hrdinům nezřídka o život.

Přeci jen si Attik zvládl udělat vcelku slušnou řádku nepřátel. A necháme stranou fakt, že se po Zemi pohybuje již pěkných dvacet jedna století. Po letech klidu a míru se vše maličko zvrhlo a Attikovi jdou po krku všichni možní bohové a nadpřirozená stvoření. Ono se vlastně není co divit, kromě toho že má na svém kontě skalp Aengus Óga, či Thora, připletl se i k masakru konventu německých čarodějnic a tím samozřejmě stále ještě nekončíme.

Chtělo by to maličko uklidnit situaci a vůbec se celkově někam ukrýt. Granuaile má totiž před sebou ještě dlouhou cestu k tomu, aby se stala druidem. A k tomu je potřeba trochu klidu. A jak ho nejlépe dosáhnout, než svou vlastní smrtí. Jedině tak vás přestanou všichni pronásledovat. Attik tak s pomocí navažského šibala Kojota zosnová takřka dokonalý plán, nic ale není zadarmo a tak se tahle pomoc Attikovi pořádně vymstí…

Tato kniha je určitým vyvrcholením událostí z předchozích dílů série. To hlavní se samozřejmě již událo, avšak Kevin Hearne své hrdiny rozhodně nenechává odpočívat, ba právě naopak. Právě čtvrtý díl série je doslova prošpikovaný akcí. A tak, ať se naši hrdinové vrtnou kamkoliv, všude na ně čeká nějaká ta potyčka, či větší boj. O samotný příběh tak zde tentokrát příliš nejde, hlavní je akce, zábava a co nejvíce vystavit našeho hrdinu nebezpečí.

K tomu mu ostatně nemalým dílem dopomůže i jeho “pomocník” Kojot, od kterého nelze čekat nic moc dobrého. Možná i díky tomu vám tato postava skutečně moc nepřiroste k smrti. Když k tomu navíc připočteme fakt, že se zde Hearne začíná již maličko opakovat, dostáváme do rukou patrně nejslabší díl série. Ovšem pozor, to že se jedná o rádoby nejslabší díl zdaleka neznamená, že by byl Napálený špatný. I přes tento určitý “handicap” se stále jedná o velice nadprůměrný kousek, který hravě strčí do kapsy většinu své konkurence.

I přes pár menších chybek, které bychom mohli u této knihy najít se jedná stále o skvělou jednohubku, která vás bude od začátku do konce bavit. Ostatně největší devizou Kevina Hearneho je kromě spisovatelského talentu především jeho smysl pro humor, který neváhá promítnout i do svých knih. A tak ani Napálený všemožnými hláškami a humorem rozhodně nešetří.

Napálený je sice na první pohled jen dalším kouskem do celé série a i když kniha nepřináší nic extra nového, fanouškům to rozhodně moc vadit nebude. Hearne totiž i tentokrát sází na osvědčené ingredience, které se mu osvědčily v předchozích dílech. Železný druid zkrátka stále baví a i když se autor začíná možná maličko opakovat, stále neztrácí nic ze své atraktivity, díky které si jej oblíbil bezpočet fanoušků. Ostatně přežít svoji vlastní smrt (dvakrát) jen tak někdo neumí a rozhodně je potřeba za to Attika řádně ocenit...

Komentáře (0)

Přidat komentář