zamilov.do.knih přečtené 103

Kulti 2019, Mariana Zapata

Bóže, to byla ale blbost! Tohle bylo tak hrozný, že na téhle knize nedokážu najít jedinou věc, která se mi líbila. Nejblíže k "líbilo se mi" je asi fotbalové prostředí, ale to je všechno. Snažila jsem se najít ještě další hezkou věc, bohužel jsem už žádnou nenašla. Takže dále budou následovat jen samá negativa. Hlavní postavy mi nesedly. Sal mi nebyla sympatická a Kulti byl náladový debil, který se choval jako hajzl. Kniha slibuje romantiku, jenže ta v téhle knize není. Respektive je, ale na posledních 50 stránkách. Na 50 stránkách z 500! Jako sorry, ale tohle v mých očích rozhodně není romantická kniha. A neodpustím si zmínit, že "romantika" je v této knize v podobě podrobně popisovaného sexu. Sakra, to bylo tak nechutný! Já jsem nečekala celých 450 stran, abych pak četla o tom, jak mu ho kouřila a jak velký má Kulti péro! Nemluvě o tom, že se mi ti dva k sobě vůbec nehodili. Jejich vztah mi přišel strašně nucený a nereálný. Nelíbili se mi spolu ani jako kamarádi, protože Kulti byl strašně žárlivý, ani jako pár. Autorka je známá svým vtipem – haha, dobrej vtip. Já se u knihy ani jednou nezasmála a nevím, jestli jsem prostě nějak náročná na humor nebo mám depku, ale i můj brácha říká lepší hlášky než naše hrdličky. Ještě dodám, že celou knihu jsem se nudila, neměla jsem chuť ji číst, protože každá stránka byla utrpení a nic se tam nedělo. A ano, vím, má to být pomalá romantika, ale sakra, to nemá být pomalý jak Český dráhy! Závěrem, vůbec nechápu hype okolo téhle knihy, protože za mě to byl propadák. Nudná, dlouhá, bez romantiky, s nesympatickými postavami. Ale vím, že se knížka hodně lidem líbí, protože jsem na ni viděla skvělá hodnocení. Hold, sto lidí, sto chutí, ale já vám tohle doporučit nemůžu, protože jsem při čtení měla chuť ji vyhodit z okna a vůbec ji nedočíst. No ale co si budem, o moc bych nepřišla. A kdybych měla knihu popsat jedním slovem? Vybrala bych jedno z těchto: nuda, fuj, ne. ~ 1*/10*... celý text

Strmý pád 2020, Bianca Iosivoni

Knížka se mi líbila, ale byla to jen průměrná romantika. A já mám ráda romantiky, které jsou něčím ozvláštněné, takže toto byl za mě bohužel jen lepší průměr. Hlavní postavy mi byly sympatické, někdy se ale chovaly dost dětinsky. Styl psaní byl spíše opisný, ale moc mi to nevadilo, k té knize mi ten styl seděl. Příběh je často propleten spoustou náhod a je to velké klišé, ale oddechovka je to dobrá. Romantická linka byla opět průměrná. V čem ale kniha pokulhává, je tempo. Začátek byl skvělý, bavilo mě to, ale později to začalo skřípat a prostřední část mě nudila. Rozjelo se to až ke konci a když už vypadalo, že bude konec, najednou jsme se dozvěděli důležitou informaci, stal se tam "zvrat" (pokud se to tak dá nazvat) a konec byl otevřený. Ale tak moc otevřený, že to vypadalo, jakoby autorka napsala strašnou bichly a pak se rozhodla ji rozdělit a ze čtenářů si udělat srandu. Popravdě vůbec nevím, jaký počet hvězdiček mám této knize dát. Když jsem se totiž blížila ke konci, byla jsem rozhodnutá, že jí dám 7*/10*, jenže pak přišel konec a už jsem si nebyla tak jistá. Knížky nebyla špatná, ale nebyl to ani žádný zázrak. Popravdě si myslím, že tahle knížka se v mé hlavě udrží jen proto, že to byla moje první štafeta a kvůli té krásné obálce. Kdyby za mnou ale někdo přišel a zeptal se mě, jestli bych mu tuhle knihu doporučila, asi bych odpověděla: "Klidně si ji přečti, ale už jsem četla i lepší romanťárny." ~ 6*/10*... celý text

Bez naděje 2014, Colleen Hoover

Na začátek bych chtěla zmínit, že tohle byla moje první knížka od Colleen Hoover. O téhle autorce jsem toho hodně slyšela. Říká se, že její knihy jsou čtivé, krásné a s nějakým vážným tématem. Do téhle knížky jsem se pouštěla bez větších očekávání, čekala jsem pouze čtivost a romantiku. Ale už při čtení jsem se do knihy pomalu zamilovávala a když byl najednou konec, neměla jsem slov. Vlastně je pořádně nemám ani teď. Tohle bylo něco tak nádherného, že to ani nedokážu popsat. Romantická linka byla úžasná, styl psaní se mi zalíbil hned po prvních stránkách, hlavní postavy mi byly sympatické, knížka byla čtivá od začátku do konce a to vážné téma, o kterém pojednává, mi nedalo spát. Hlava mi prostě nebere, že někdo, koho v životě milujeme, nám může udělat něco takového. Že někdo může něco takového udělat a procházet mu to. Že to někdo může někomu udělat a ten člověk si kvůli tomu vezme vlastní život. Na jednu stranu byla tahle knížka opravdu nádherná, ale na druhou stranu i odporná (kvůli té věci, o které kniha pojednává – nechci spoilerovat, ti, co četli, ví). Emočně mě tahle knížka rozložila, ale přesto jsem chtěla číst dál a dál a nechtěla jsem, aby to skončilo. Propojování minulosti s přítomností se mi moc líbilo, zápletka se "Sky" a "Hope" byla skvělá a také bych ráda zmínila jediné slovo "Hopeless", které je prostě úžasné (opět, ti, co četli, pochopí). Tahle knížka v mém srdci a paměti zůstane ještě hodně dlouho a musím dodat, že je to jedna z nejlepších knížek, které jsem kdy přečetla. Určitě mám v plánu přečíst si i Ztracenou naději, protože potřebuju více z tohoto příběhu. Nakonec napíšu jen pár posledních slov. Kdybych tuhle knížku měla popsat stručně, stačilo by mi jediné slovo: wow. ~ 10*/10*... celý text

Dvůr křídel a zmaru 2018, Sarah J. Maas

Za mě je tohle nejlepší díl série. Vztah Feyre a Rhysanda byl skvělý (stejně jako v předchozím díle, jen zde bylo méně sexuálních scén, což mi vůbec nevadilo – právě naopak) a všechny postavy byly skvěle napsané, měly svou osobnost a moc se mi líbily (více jsem je rozebírala v recenzi na předchozí díl série). Chtěla bych ale vypíchnout Nestu, která mě někdy svým chováním fakt štvala, ale její osobnost se mi přesto líbila a ve finále se z ní vyklubala fakt super postava. Kniha byla nabitá akcí, obsahovala spoustu zápletek a zvratů a když jsem četla scény s válkou, ani jsem nerozdýchala minulý zvrat a hned se stal další. Pokud mě alespoň trochu znáte (osobně či skrz instagram), víte, že akčňáky zbožňuju, takže tahle knihy pro mě byla skvělým společníkem. Ještě okrajově zmíním, že svět a všechny fantasy prvky se mi opět líbily (jako v předchozích dílech). Ale pokud bych mohla zmínit jednu věc, která se mi moc nelíbila, byla to jedna určitá scéna, kdy skončila válka. (SPOILER: Když Rhys umřel, byla jsem smutná, to ano. Ale když ho za pár stránek opět oživily, sakra, to mě naštvalo. Jaký to tedy mělo význam? Nešlo to napsat bez té smrti? Podle mě by Kotlík scelili i tak. A pokud někdo bude namítat: V prvním díle Feyre ožít musela, jinak by série nemohla pokračovat a její smrt jen dokázala to, jaká je Amarantha mrcha. Ale tady mi to přišlo fakt zbytečné.) Ale jsem tuto část knize odpustit a knihu zhodnotit velmi dobře, protože se mi opravdu moc líbila a knihu plnou zvratů a zápletek vždy dokážu ocenit. Závěr? Celou sérii vám můžu jen doporučit. Pokud jde fanoušky fantasy, tohle vás nesmí minout. A vlastně i pokud jste zastánci romantiky. A popravdě, těším se na doplňkový díl. Tak snad ty knihovny (a vlastně všechno – školy, restaurace, kavárny, ...) brzy otevřou. ~ 10*/10*... celý text

Dvůr mlhy a hněvu 2017, Sarah J. Maas

První díl téhle série byl skvělý. Ale druhý díl byl úžasný! Styl psaní autorky byl stejně jako v prvním díle boží, prostředí a fantasy prvky se taky povedly a postavy byly fantastický. Rhysand = dokonalý manžel (vtipný, milý, starostlivý, krásný, prostě perfektní), Feyre = odvážná holka, která se sebou nenechá zametat a je mi neskutečně sympatická, Mor = super ženská, Amren = měla svou osobnost, což se mi moc líbilo, Cassian a Azriel = skvělí chlapi, Tamlin = týpek, kterýho jsem měla ráda v jedničce a teď je z něj zamilovaný šílenec a už ho ráda nemám, Lucien = nic moc. V tomto díle se méně soustředíme na fantasy svět a spíše se věnujeme romantické lince. A nejen Feyre se zamiluje do Rhyse, ale spolu s ní i všechny čtenářky téhle série. A tedy ona romantická linka byla skvělá, jen mi docela vadily ty sexuální scény. Nebylo mi úplně příjemné je číst. Také musím zmínit začátek, na kterém se mi líbilo, jak byly popsané stavy úzkosti Feyre. Byly uvěřitelné a s Feyre jsem soucítila. Já vlastně ani nemám moc co téhle knize vytknout. Až na ty sexuální scény se mi to moc líbilo. Takže za mě je tahle kniha bombastická, jen bych ocenila méně sexu a více napětí a fantasy prvků. ~ 10*/10*... celý text

Dvůr trnů a růží 2016, Sarah J. Maas

Tuhle sérii jsem si chtěla už nějakou dobu přečíst. Všichni o ní (a celkově o knihách S. J. Maas) pořád mluví jen samou chválu, a tak jsem jí neodolala. Jako milovník fantasy, který měl od této série vysoká očekávání, jsem se bála, že mě knížky zklamou. To se ale nestalo. Právě naopak, kniha byla boží! Chytla mě už od začátku (pomalé rozjezdy mi totiž nevadí) a užívala jsem si styl psaní autorky. Pak se příběh sice trochu táhl, ale opět mi to moc nevadilo a jsem schopná to knize odpustit, protože od chvíle, kdy se děj odehrává pod Horou, mě kniha úplně pohltila. Vyvolala ve mně spoustu emocí – napětí, strach, zlost, smutek, lásku – a právě to na knihách miluju – to prožití. Prostředí bylo skvělé, styl psaní úžasný a postavy se mi taky moc líbily (Feyre byla skvělá, Luciena a Tamlina jsem měla taky ráda a kupodivu jsem neměla ráda Rhysanda – badboys u mě nikdy moc neměli šanci). Myslela jsem si, že tenhle díl už žádný jiný ze série nepřekoná a že mu dám 10*/10*, ale to jsem se spletla. Po přečtení dalších dílů tento díl klesl, ale stejně musím říct, že byl skvělý a tuhle sérii vám doporučuju! ~ 9*/10*... celý text

Tíha vesmíru 2017, Jennifer Niven

Knihu jsem četla na doporučení instagramového účtu @brunetka_s_knizkou, která tuhle knížku vychválila. A asi jsem měla příliš velká očekávání, protože mě knížka neuchvátila. Nebyla špatná, ale četla jsem i lepší YA knihy. Na knížce se mi líbil styl psaní, který byl "hovorový" (se sprostými a nespisovnými slovy) a kniha se tím pádem četla dobře a rychle. Postavy byly fajn, neokoukané, ale nechytly mě za srdce. Libby mi někdy přišla lehkomyslná a urážlivá, Jack zase trochu divný. Ale knihu cením kvůli dvěma věcem. První, téma šikany. A druhé, fakt, že nás někdo může mít rád takového, jací opravdu jsme. Zkrátka, okouzlující love story, které mě dostane, mě nedostalo. A i když se mi kniha až tak moc nelíbila, jednu věc si z ní zapamatuji: "Pamatuj, někdo tě chce!" P.S. Pokud knihu budete číst, přečtěte si poděkování. Stojí za to :) ~ 7*/10*... celý text

Dívka, která nepřestala věřit pohádkám 2014, Marcia Grad

Nedotčeno. Popravdě tahle knížka se mi vůbec nelíbila. Sice obsahuje dobré myšlenky o tom, jak se vyrovnat s problémy, ale jinak byla strašně nuda a bylo to na mě moc dětinské. Hodnotím 2*/10* a tuhle knížku už nechci znovu držet v ruce!... celý text

Možná v jiném životě 2015, Taylor Jenkins Reid

Tuhle knížku jsem četla na doporučení @anet.myblog a jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla. Hlavní postavy mi byly sympatické, nápad s dvěma odlišnými světy se mi moc líbil a oba světy byly skvělé a ani nevím, který svět se mi líbil více (asi ten, kde Hannah odejde s Gabby). I když je hlavní hrdince 29 a mně 15, dokázala jsem se do ní vžít a věkový rozdíl mi nevadil. Styl psaní autorky mi vyhovoval a kniha byla čtivá. Knížku jsem s sebou měla na dovolené a tam mi dělala skvělého parťáka. Vlastně knize nemám ani co vytknout. Byla prostě božská! Takže hodnocení bude vysoké a knížku vám můžu jen a jen doporučit. ~ 10*/10*... celý text

Pět kroků od sebe 2019, Rachael Lippincott

U této knihy půjdu proti proudu, protože mně tato kniha nepřišla až taková pecka, jak všichni tvrdí. Knihu jsem četla s velkým očekáváním a čekala jsem něco jiného, něco víc. Stella mi byla sympatická, ačkoli mě štvala tím, že vše chtěla mít pod kontrolou a jak se v průběhu knihy změnila (ze slušňačky na lehkomyslnou holku, která chce celou dobu žít co nejdéle a pak skoro odmítne nové plíce). Will byl na začátku otravný, ale pak se změnil k lepšímu a měla jsem ho ráda. Poe byl v pohodě a takového kamaráda bych brala. Líbilo se mi, že romantická linka byla pomalá a uvěřitelná. Líbilo se mi, že jsem se dozvěděla o nemoci, o které jsem neslyšela. Líbilo se mi, že děj utíkal rychle. Z recenzí ostatních jsem čekala, že mě kniha rozbrečí. A nevím, jestli je se mnou něco špatně, ale mně neukápla ani slza. Mám ráda, když ve mně kniha vyvolá jakékoli pocity, a proto knize uberu pár bodů, protože při čtení jsem měla pokerface. Závěrem, kniha se mi líbila, ale čekala jsem něco víc. Pro mě to byla průměrná YA romantika v krásném obalu. Ale musím dodat, že film byl krásný a líbil se mi asi i víc než kniha. ~ 8*/10*... celý text

Kdybych tě našla 2019, Ava Dellaira

Kniha se mi narozdíl od knihy Dopisy na konec světa od stejné autorky moc líbila. A to je pro mě překvapující, protože právě zmíněná kniha se mi vůbec nelíbila, hlavně proto, že mi nesedly postavy. V knize Kdybych tě našla jsem si postavy zamilovala. Kniha je rozdělená na dvě části, na část v přítomnosti z pohledu Angie a na část z minulosti z pohledu Marilyn, Angiiny matky. Více se mi líbily části z pohledu Marilyn, protože tam jsem si zamilovala dvě hlavní postavy, Marilyn a Jamese. Kniha je psaná v er-formě, což byl pro mě oproti Dopisům na konec světa nezvyk, protože ty byly psány v ich-formě, ale po čase jsem si přivykla a kochala se stylem psaní autorky a jazykovými prostředky autorky. Ale hlavním důvodem, proč se mi kniha tak moc líbila, byl ten, že kniha ve mně při čtení vyvolala spoustu pocitů. Při čtení jsem se culila, protože mezi postavami byla chemie a měly se moc rádi, byla jsem napjatá, jak kniha dopadne, byla jsem naštvaná na jednu zlou postavu a brečela jsem, když se dozvíme pravdu o otci Angie. A hlavně kvůli vyvolaným pocitům a dobrým postavám budu knihu hodnotit vysoce, přestože na začátku mi trvalo se začíst a někdy se děj táhl. I přes tyto věci knihu hodnotím velmi kladně, protože kniha je pro mě dokonalou YA romantikou. ~ 9*/10*... celý text

Dopisy na konec světa 2015, Ava Dellaira

Přestože kniha obsahovala krásné myšlenky a nápad s dopisy mrtvým lidem mi přijde originální a pěkný, kniha nebude mojí oblíbenou. Největším problémem téhle knihy mi přišly postavy. Nenašla jsem žádnou, která by mi byla sympatická. Laurel mi přišla strašně ufňukaná (vím, že jí umřela sestra, ale i tak), v průběhu knihy se strašně změnila (byla obyčejná, tichá myška a pak začala kouřit a pít alkohol, je jí 15) a chovala se nesmyslně. Její sestra (předtím než umřela) pila do opilosti, kouřila, chodila na tajňačku na párty a byla něco podobného jako Aljaška z Hledání Aljašky. Laurel ji měla jako svůj vzor, což bych já vůbec neudělala. Ostatní postavy mě buď také štvaly nebo byly nevýrazné. Také se mi nelíbilo časté kouření a pití alkoholu. Při čtení jsem chytala depky a byla jsem znechucená a znuděná. Dvě stě stránkovou knihu jsem četla týden, což vypovídá o tom, že mě moc nebavila. Závěrem, kniha si určitě najde svoje oblíbence, já mezi ně ale nepatřím. Četla jsem i lepší YA romány. ~ 5*/10*... celý text

Malý bílý koníček 2007, Elizabeth Goudge

Možná, že z anotace vás kniha moc nezaujala, ale mně se kniha opravdu líbila. Byla pěkná, milá, napínavá a konec autorka napsala opravdu hezky (trochu pohádkově). A celkově mi přišlo, že příběh je tak trochu pohádka. Kniha se mi dobře četla, takže si myslím, že je vhodná i pro mladší čtenáře než jsem já. Knížku vám můžu jen doporučit, protože mi opravdu nepřišla špatná (právě naopak). A pokud jste četli knihu Anna ze Zeleného domu a líbila se vám, tak kniha Malý bílý koníček se vám bude také líbit. Protože styl psaní autorek si je podobný, hlavní hrdinky mají podobné vlastnosti a prostředí si v obou knihách zamilujete. Dokonce mi přišlo, že Malý bílý koníček je pohádková (a trochu fantasy) verze Anny ze Zeleného domu. A proto obě knihy hodnotím stejným počtem hvězdiček, ale Malý bílý koníček se mi líbil asi o trochu (o maličkou trochu) více. ~ 9*/10*... celý text

Hledání Aljašky 2013, John Green

Z knihy jsem měla smíšené pocity. Příběh se mi docela líbil, i když neměl žádnou přidanou hodnotu. Jedná se prostě o klasickou (z mého hlediska podprůměrnou) romanťárnu. Ale mělo to děj a po nečekané události byla kniha i celkem čtivá. Ale na knize mi nejvíce vadily postavy. Každá postava mi byla nesympatická a nejvíce že všech mě štvala Aljaška. Byla neskutečně náladová, neskutečně otravná a i když mi připadala extrovertní, některé věci (důležité věci) si nechávala pro sebe. Chlastala do opilosti, kouřila jednu cigaretu za druhou a to jí je jen 16. Zkráceně, Aljaška je přesně tím člověkem, který mě v mém okolí nehorázně sere. Miles mi byl sympatický na začátku knihy, pak se ale změnil (spíše ho změnili kamarádi) a jeho postava se mi líbit přestala. Ostatní postavy mi přišly nevýrazné a s lidmi jako oni bych se nechtěla kamarádit. Opět mi nebyli sympatičtí. Co mi na knize také vadilo, bylo časté kouření, pití alkoholu a porušování školního řádu, které se v knize často objevovalo. Konec se mi také nelíbil. Řeknu vám, jsem ráda, že jsem knihu vůbec dočetla a nebyla jsem z ní znechucená ještě týden po přečtení. Závěrem, já vám knihu doporučit nemůžu, ale viděla jsem na ni i spoustu kladných hodnocení, takže se možná právě vám zalíbí. Nakonec se omlouvám všem lidem, kterým se kniha líbila. Tohle je pouze můj názor a věřím, že kniha si své oblíbence najde, já jím bohužel nejsem. ~ 5*/10*... celý text

Diabolik 2017, S. J. Kincaid

Tuhle knihu jsem četla s velkým očekáváním, protože jsem na ni viděla samé dobré recenze. A bohužel mě zklamala. Knihu jsem četla strašně dlouho, protože jsem se do ní nedokázala vžít a v knize jsem nenašla žádnou postavu, která by mi byla podobná a "sympatická". Hlavní hrdinka mi nebyla moc sympatická. V knize jsem se ztrácela, byla na mě příliš zmatená a na můj vkus tam bylo až příliš zvratů. V knize bylo i moc násilí a násilné smrti, při které jsem byla často znechucená. Ale líbilo se mi prostředí a vzdálená budoucnost. A autorku chválím za nápad. Vraždící bezcitní roboti, to se často nevidí. Diabolik bylo mojí první sci-fi, a možná proto jsem ji četla delší dobu. Bylo to něco nového, nepředstavitelného a neexistujícího. Ale kniha nebyla špatná, jen prostě nenaplnila má očekávání. A jsem toho názoru, že už jsem četla i lepší sci-fi. ~ 7*/10*... celý text

Střechy Paříže 2017, Katherine Rundell

Předem říkám, že kniha je určená pro mladší čtenáře než jsem já. Už před lety jsem si ji chtěla půjčit v knihovně, ale bohužel byla vždy, když jsem knihovnu navštívila, vypůjčená. Po čase jsem na ni zapomněla a vzpomněla jsem si na ni až teď v mých 15 letech. Mrzelo mě, že jsem si tuhle knížku nepřečetla, přestože jsem po ní toužila. A tak jsem to chtěla napravit. A jsem moc ráda, že jsem se tak rozhodla. Knížku jsem přečetla jedním dechem za tři dny a moc se mi líbila, přestože je spíše dětská. Sophie byla přesně taková malá holčička, jakou jsem vídala v knihách, které jsem četla v mých 12 letech. Milá, nebojácná, někdy i tvrdohlavá. Charles byl hodný a starostlivý a o Sophie se staral jako o vlastní. Líbil se mi příběh, kdy Sophie chtěla najít svoji maminku a při kterém jsem cítila i trochu napětí, a i prostředí pařížských střech. A jsem také ráda (menší spoiler) za šťastný konec. Jedním slovem mi kniha přišla milá. A pokud hledáte nějaké čtení na odlehčenou, tahle je ideální. A troufám si říct, že ji také přečtete za pár dní. ~ 9*/10*... celý text

Příliš mnoho Kateřin 2015, John Green

Tak tahle kniha byla něco hrozného. Skoro celou knihu se nic neděje, snad jen posledních 40 stránek stojí za to. Celá kniha mi přišla nudná a nezajímavá, děj byl o ničem a co mě alespoň trochu zaujalo byly složité rovnice a vzorce (ty mě zaujaly hlavně proto, že jsem jim vůbec nerozuměla). Také mi vrtalo hlavou, jak Colin mohl chodit s 19 Kateřinami. Není mu ani 20 a chodil s tolika holkami? A u věty z knihy (, kterou si doteď pamatuju, ale ne přesně): "Ani Kate, Katy, Kat, Kathy, Katherine, Cat, Catherine ani Katherine, pouze Katherina," mě napadá, kde tolik Kateřin potkal. Já ve svém okolí znám asi tak pět a ne všechny jsou v mém věku. Coline, prozraď mi své tajemství a řekni mi, kde jsi je našel? Colin se v knize také zabývá vzorcem, který by dokázal předpovídat vztahy (kdo dá komu kopačky a jak dlouho bude trvat). On na něj i přijde, ale pak zjistí (spoiler), že mu je úplně k ničemu a že ho asi nikdo nebude používat. TAK PROČ SE TÍM SAKRA ZABÝVÁ SKORO CELÝ DĚJ KNIHY, KDYŽ TAM NAKONEC NEMÁ ŽÁDNÝ SMYSL? A opět jako u Hledání Aljašky mi v knize nebyla sympatická žádná postava. Sice mě neštvaly, ale ani mě nenadchly. Byly nevýrazné, nudné a v knize se o jejich povaze moc nedozvíte. A ještě jeden spoiler, Colin bude pár dní chodit s Lindsey, pak si ale vypočítá svůj vzorec a zjistí, že mu Lindsey dá za pár dní kopačky. Tak se i stalo, on zjistí, že ten vzorec nebude používat a jejich týdenní vztah končí. Opět, JAKÝ MĚLO SMYSL, ŽE SPOLU CHODILI? A co se s Colinem a Hassanem stalo dál, jestli žili pořád v zapadákově nebo se vrátili k rodičům, nad tím můžeme jen uvažovat. Závěrem, knihu vám nedoporučuji. Děj je nudný, postavy nevýrazné, konec se mi také nelíbil a mnoho věcí v knize nedává smysl. Při čtení jsem dokonce přemýšlela, že se na to vykašlu a knihu nedočtu, nakonec jsem se překonala a dočetla ji. Ale pokud bych ji nedočetla, o moc bych nepřišla. ~ 2*/10*... celý text

Všem klukům, které jsem milovala 2015, Jenny Han

Potom, co jsem před půl rokem zhlédla film Všem klukům, které jsem milovala, aniž bych věděla, že je podle knižní předlohy, jsem si řekla, že bych si někdy chtěla přečíst i knihu. Zjistila jsem, že tahle kniha je velmi vychvalovaná, a proto jsem si na ni v knihovně udělala rezervaci. Ale od knihy jsem neměla žádná očekávání, protože film mě vůbec nenadchl, přestože jsem na něj v mém okolí slyšela samou chválu. Od knihy jsem čekala pouze to, že bude lepší než film (jak už to bývá). A to tedy opravdu byla. Oproti filmu, který byl přesně tím typem filmu "klasický středoškolský románek - klišé" a tento typ filmů se mi málo kdy líbí, kniha byla dobrá a líbila se mi. Přestože to byla opět klasická středoškolská romantika plná klišé, kniha byla čtivá, milá a oddechová. Jedině mě trochu mrzí, že jsem si moc neoblíbila postavy, které mi přišly příliš obyčejné a trochu nudné, ale přijde mi, že já jsem na postavy dost vybíravá a málo které postavy si oblíbím. Ale postavy mi nepřišly otravné a "nesmyslné" jako v jiných YA knihách, takže si mě získaly alespoň tímto. A jsem také ráda, že v knize se neobjevovalo kouření a alkohol, který vídám v mnoha knížkách, které se odehrávají v prostředí středních škol. Závěrem, kniha se mi líbila, ale nesedám si z ní na zadek, protože jsem četla i lepší knihy. ~ 8*/10*... celý text

Dívka z inkoustu a hvězd 2017, Kiran Millwood Hargrave

Kniha byla průměrná. Nebyla špatná, ale žádný zázrak to taky nebyl. K plusům knihy bych přiřadila grafické zpracování knihy (v knize jsou různé černobílé malůvky), popisování ostrova a čtivost. K mínusům bych přiřadila originalitu. Ano, tohle téma je běžné a i když kniha obsahuje nějaké originální prvky, z tohoto tématu se dalo využít mnohem více. Postavy nebyly špatné, ale přišly mi nevýrazné a obyčejné, a proto postavy patří spíš se také k malým mínusům. Závěrem, knihu si klidně přečtěte, ale myslím, že to nebude žádný zázrak. Ale mladším čtenářům by se kniha líbit mohla. ~ 6*/10*... celý text

Anna ze Zeleného domu 1982, Lucy Maud Montgomery

Příběh je čtivý, moc pěkný a milý. Líbí se mi jazykové prostředky autorky a v knize se vyskytující líčení, většinou krajiny. Čtenář si pak může představit prostředí, ve kterém se děj odehrává. Na příběhu mám ráda, že i přes jeho jednoduchost má své kouzlo. Postavy se mi také zamlouvaly. Anna je veselá, hodná a občas přehnaný snílek, přesto jsem si ji zamilovala. Marilla a Matěj jsou povahově úplně rozdílní, ale oba se o Annu dobře starali a měli ji rádi. I když Marilla byla občas až moc přísná. Jediné, co se mi až tak moc nelíbilo, bylo časové období. Více než polovina knihy se odehrává v časovém rozmezí jednoho roku. A potom se příběh začíná kouskovat, že jednou kapitolou se dostaneme skoro o rok dál. Kniha končí v Anniných 16 letech. Ale jinak nemám knize co vytknout. Je pravda, že v knize se stane několik nesmyslných věcí, ale kniha byla psaná v minulém století a kdo ví, před tím to možná tak nesmyslné nebylo. Nakonec můžu říct, že knihu (a Annu) je strašně lehké si zamilovat a knížku vám můžu jen doporučit. ~ 9*/10*... celý text