zamilov.do.knih přečtené 103

Zachraň nás 2022, Mona Kasten

z minulé recenze už asi víte, že z druhého dílu téhle série jsem moc nadšená nebyla. naštěstí třetí a závěrečný díl tak špatnej nebyl, ale k dokonalosti měl taky daleko. největší zádrhel asi vidím v tom, že všechny tři díly se točí kolem jamese a ruby a nebudu lhát, později už mi nepřišli tak zajímaví, aby se to všechno muselo být o nich. takže jsem ráda, že se tady objevilo víc z pohledů ostatních postav, ale stejně si pořád myslím, že kdyby série byla pojatá stejně jako autorčina série znovu (každá kniha zaměřená na jinej pár), líbilo by se mi to víc. a neodpustím si zde nerýpnout do zvratu, který se na konci knihy objeví. zjevil se tam a za pár stránek hnedka vyřešil, přitom byl dost zásadní. kdybychom se ho dozvěděli dřív a kniha se věnovala jemu řešení, opět by to bylo lepší. zkrátka a dobře, tahle série je dost průměrná. vztah jsem si vybudovala jenom k prvnímu dílu, který se mi jako jediný fakt líbil a navíc je to můj první a jediný recenzní výtisk, zbývající díly jsou dost... meah. ... celý text

Ztracená naděje 2014, Colleen Hoover

2,5/5 bez naděje je jedna z mých nej coho knížek. šokovala mě, otevřela mi oči a dokázala mi, že je možné najít to, po čem celý život toužíte, přestože to vypadá beznadějně. jen nesmíte přestat doufat. za to ztracená naděje mě nebavila. nejenže mi hlavní hrdina, kterého jsem si v prvním díle zamilovala, nějak přestal být sympatický, ale byla to hrozná nuda. v bez naději totiž netušíte, jaká byla skyina minulost. tady to víte a prostě jenom čtete tu jejich lovestory bez žádnýho boom momentu. jediný, co mi přišlo zajímavý, byly věci o holderově sestře les, protože o ní moc řeč v prvním díle nebyla. ale jinak fakt nic. a bohužel tím, jak mě to nudilo, mi to ani nepřišlo tak čtivý a... nevím, co na to říct. téhle colleen bych se asi radši vyhla. bez naděje předala message, kterou předat měla, ale ztracená naděje mi nic nového a zajímavého kromě les do příběhu nepřidala. mrzí mě, že mě holderův pohled nezaujal, protože vím, že dost lidí má opačný názor jako já. mrzí mě to, protože to mělo potenciál a chápu, proč autorka tento doplňkový díl napsala. jen bohužel jsme si nějak nesedli. ... celý text

Medovník s pepřem 2022, Alena Adrianet Heinrichová

0,5/5 kniha se ke mně dostala v rámci štafety a popravdě, očekávání jsem neměla žádná. důvodem, proč jsem se přihlásila, bylo, že od současných českých autorů jsem zatím nic nečetla a chtěla jsem tento svůj rest napravit. a věřím, že z per těchto autorů vzešlo spostu kvalitních děl, ale tohle... co to sakra bylo?! uvnitř téhle ehm hodně nepovedené knihy jsem nenašla snad žádné pozitivum. proč uvnitř? protože obálka je fakt povedená, na mě teda celkem barevná, ale v knihkupectví na sebe určitě upozorňuje. ale uvnitř jsem teda nic krásnýho nenašla. 1.) postavy jsou úplně o hovně. adriana je naivní, ufňukaná, vypatlaná kráva a matyáš zase hrozně arogantní, egoistickej a taky úplně vymaštěnej kretén. ostatní postavy tam prakticky nejsou, protože jen co se s nimi seznámíme, hned zase zmizí a většina se ani znovu neobjeví. 2.) děj svádí boj s postavami o to, co z nich je větší katastrofa. celou dobu mi přišlo jako bych četla prázdný stránky. nic se tam do prdele nedělo! furt jen hospoda, divadlo, hospoda, divadlo, romantickej vztah mezi těma dvěma by se dal shrnout na 5 stránek a já se jen modlila, aby byl už konečně konec. svou nasranost jsem si vylívala na stránky ve svých poznámkách a doufám, že holky mým slovníkem nebyly nijak pohoršeny, ale to prostě jinak nešlo. 3.) styl psaní se dal, ale bože, ty vtípky! na začátku jsem se občas pousmála, ale pak mi začaly připadat nucený a trapný? asi? já ani nevím, jaký slova zvolit. a 4.) když jsem si myslela, že knize dám plus aspoň za brněnské prostředí, pak se nejednou objevilo slovo "tramvaj" a i tuhle naději si kniha sama pohřbila. už jsou to snad dva měsíce, co jsem knihu poslala dál. za tu dobu se objevily recenze holek, co šly po mně (jo, četla jsem první a ony mě s recenzí stejně předběhly ). některé se liší, některé zase souhlasí s tou mojí, takže ano, kniha se může líbit. ale teda já vám ji fakt nedoporučuju. váš čas se dá strávit s mnohem, mnohem lepší literaturou.... celý text

Navždy s láskou Lara Jean 2017, Jenny Han

2,5/5 k téhle sérii mám strašně divnej vztah. čte se mi moc dobře, ale ještě pořád jsem k ní nijak nepřilnula a tenhle poslední díl mě utvrdil v názoru, že to asi nakonec není nic pro mě. žádný heavy téma, žádný větší problémy ve vztahu a postavy, který mě spíš štvou. na laře jean mě štve nejen to její "jean", ale taky mi pořád přijde taková dětinská. a peter... na něm mi cosi vadilo už od začátku, ale bohužel ani teď jsem nepřišla na to co. a zastávám taky názor, že se mi k sobě zas tak moc nehodí, pardon. prostě je to na mě až moc sladký. jinak tenhle díl je za mě celkově ze všech nejslabší. předchozí díly mě zaujaly mnohem víc, tímhle jsem se prostě jenom prokousávala. a film jsem vypla asi po půl hodině. takže konečný verdikt je takový, že jednička a dvojka celkem jdou, trojka dost nuda. ale pokud se vám tenhle typ knížek líbí, věřím, že tahle série musí být vaše srdcovka. jen já jsem bohužel na sladký jenom v kuchyni.... celý text

Kluk odvedle 2020, Kasie West

3,5/5 tohle se mi moc líbilo. ta rodinná atmosféra, friends to lovers trope, fajn postavy a čtivý styl psaní z knihy dělá fajn parťáka na léto. (a jo, vím, že je říjen, ale jaksi nestíhám vydávání recenzí.) je pravdou, že jsem knihu za ty měsíce už skoro zapomněla, ale co jinýho se dalo od takový oddechovky čekat. ta zápletka s jejich mamkou se dala předpovědět, romatila taky, ale přesto jsem si čtení moc užila. od kasie west jsem četla zatím dvě knížky, náhradního kluka a kluka odvedle. a kdybych měla říct, která se mi líbila víc, tak vyhrává právě kluk odvedle. přišel mi takovej míň crazy a postavy mi taky víc přirostly k srdci. takže když přijde léto a budete chtít u něčeho vypnout, tohle můžu doporučit!... celý text

Pravda, nebo lež 2020, Colleen Hoover

po dočtení: no ty vole. teď už chápu, proč všichni říkaj, že neví, čemu maj věřit. nemám slov. po pár měsících: tak tohle bylo něco, vážení. chytlo mě to od první věty a já jenom četla a četla a mráz mi běhal po zádech. vůbec bych nečekala, že by někdo jako colleen tak dobře napsal thriller, u kterýho bych se bála, ale no ty vole, ona to fakt dala! postavy, romantiku a styl psaní tady snad ani zmiňovat nemusím, všichni víme, že tohle ona umí. ale teda ty sexuální scény, ta colleen se nezdá! sakra, ty byly tak dobrý! a o konci ani nemluvím, doteď moc nevím, čemu věřit, a to jsem to četla před třemi měšíci. schválně bych se chtěla zeptat vás, co jste knihu taky četli, jaký názor máte na to, co se dozvídáme na konci. tohle byl fakt sakra dobrej thriller. bála jsem se, ale přesto jsem nemohla přestat číst. a celou dobu jsem čekala, že na konci konečně všemu porozumím, ale vlastně jsem ještě víc zmatená, než jsem byla předtím. pokud vím, colleen nedávno ke knize vydala bonusovou kapitolu, kterou si chci určitě někdy pořídit v naději, že tu moji zmatenost trochu zmírní. na konec už jen tři slova: wow, colleen, wow! ... celý text

Máj 2019, Karel Hynek Mácha

Miluju ty verše! Jsou totiž napsaný tak... májovsky. Pardon, ale já prostě nenašla lepší slovo k vyjádření toho krásnýho básnickýho jazyka, jakým tohle dílo Mácha napsal. Takže Máj je napsanej májovsky, tečka. Poeticky teda na jedničku s hvězdičkou, ale co si budem, ten příběh je trošičku crazy, proto hodnotím jako průměr. Ale jinak Máj řadím k mým oblíbenějším povinným četbám. P.S. prosím, že nejsem jediná, která si už na základce při čtení verše: "Hynku! Viléme! Jarmilo!!!" představila trojku těchle hrdinů a jejich... vyvrcholení? ... celý text

Co se stane na Twitteru... 2021, Emma Lord

Kniha Co se stane na twitteru na recenzi čekala víc než měsíc. A bohužel za tu dobu se mi nějak vypařila z hlavy. Pamatuju si, že jsem po dočtení moc nevěděla, co si o ní myslet. Na jednu stranu se mi totiž celkem špatně četla, ale na tu druhou mi přišla hrozně cute. Vím, že jsem si oblíbila hlavní hrdiny (hlavně toho mužského), ale popravdě teď už si jejich charaktery vůbec nepamatuju. Maximálně bych si vzpomněla na jména, ale jinak na nich nebylo nic, co by mi utkvělo v paměti. Byli prostě... obyčejní. A já vím, že to není špatně, ale... něco mi na nich chybělo, něco, co by je trochu pozvedlo. A to stejný si myslím i o ději. Obsahuje sice pár originálních motivů (například twitterovou válku nebo anonymní dopisování přes appku), ale jinak... celkem klišé. A myslím, že právě obyčejnost je tím důvodem, proč si knížku nepamatuju. Jedná se totiž o feel good a já tyhle romantiky moc nemusím. Když už, tak sahám jenom po těch s nějakou přidanou hodnotou (humorem, originalitou nebo skvělými postavami), ale jinak mi to přijde jako děsný klišé a pořád to samý dokola. Pokud jste ale naopak milovníky tohohle žánru, tak Co se stane na twitteru se vám bude líbit a měli byste po knize sáhnout, protože je fakt miloučká. Ale pro někoho jako já bude kniha jenom průměrem.... celý text

Život jedna báseň 2014, Colleen Hoover

4,5 dva dny. přesně takhle dlouhá doba mě dělila od přečtení první a poslední věty. jak už jsem několikrát psala, colleen má neskutečný talent. při čtení jejích knih vždycky zapomenu na okolní svět a příběh hrdinů mě pohltí natolik, že se od čtení nedokážu odtrhnout. a tahle autorčina prvnotina je důkazem, že tento talent v sobě měla odjakživa. nedokázala jsem se odtrhnout, zamilovala jsem si postavy a styl psaní prostě křičí colleen hoover. taky se mi moc líbilo téma, o kterém kniha pojednává. zatím jsem se s ním setkala jen párkrát a musím říct, že v tomhle případě bylo snad i nejlépe popsané. zkrátka a dobře, byla jsem mile překvapená. protože po prvních kapitolách, kde se do sebe postavy zamilují dá se říct na první pohled, jsem si myslela, že to asi nebude něco, z čeho bych si sedla na zadek, protože osobně téhle romatické lince nijak nefandím, ale pak přišla ta pravá colleen, několik vážnych témat a básně, které mnoho lidí chytnou za srdce, a já už se jenom nechala pohltit příběhem a napjatě četla, jaký konec si pro hrdiny autorka připraví. na závěr už jen dodám, že život jedna báseň se nestane mojí nejoblíbenější autorčinou knihou a uznávám, že v porovnání s nějakými jejími pozdějšími díly tohle takový trhák není, ale i tak stojí za přečtení. pořád to totiž je ta colleen hoover, kterou známe, a protože to téma, které brání postavám být spolu, mi nepřijde v ya románech tak časté, přestože mě osobně hrozně baví o něm číst a považuju ho za důležité. ... celý text

Jen 27 dnů 2018, Alison Gervais

i když už tomu jsou dva měsíce, co jsem knihu dočetla, pořád z ní mám smíšené pocity. námět byl totiž fakt pecka, ale... jsou tam nějaká ale. kluk, kterého skoro neznala, spáchal sebevraždu a když se jí naskytne šance vrátit se o 27 dní zpátky, rozhodne se ji přijmout a sebevraždě zabránit. v anotaci to znělo dost lákavě a ano, pořád si stojím za tím, že nápad je to skvělej, ale provedení se mi líbilo tak napůl. víte, on se jí prostě zjevil nějakej cizí chlap, jdou spolu do kavárny a podepíšou spolu smlouvu. a pak se prostě vrátí v čase. pořád nevím, co se mi na tom nelíbilo, ale to propojení contemporary a sci-fi mi v tomhle případě prostě přišlo divný. což je zvláštní, protože si nevzpomínám, že by mi to někdy dřív vadilo. nevím, jak jsem psala výše, jsem sama ze sebe zmatená. ale zase nebudu lhát, bylo to fakt zajímavý. pořád mě prostě fascinuje ten fakt, že se vrátila a pokoušela se zachránit našeho záhadně uzavřenýho boye. ta linka mezi nimi mi na začátku přišla hrozně vtipně trapná, ale později byli hrdinové celkem cute, uznávám. takže sečteno podtrženo, pořád jsem nepřišla na to, co mi v příběhu vadilo a nebudu lhát, už mě ta moje zmatenost přestává bavit. zato kniha mě bavila moc, byla napínavá, originální a (budu se opakovat) se skvělým nápadem. postavy byly taky fajn a jejich vztah se mi při čtení líbil vždycky víc a víc. pokud máte radi sci-fi, po knize byste měli sáhnout, protože (a tentokrát se opakuju naposled!) tu cestu časem s cílem vzkřísit jednoho fajn kluka, byste si neměli nechat ujít. ... celý text

Dům soli a smutku 2020, Erin A. Craig

4,5 nebudu to protahovat a řeknu to na rovinu hnedka ze začátku. tohle bylo fakt hustý! ještě nikdy jsem nečetla fantasy s tolika hororovými prvky a tak strašidelným prostředím. byla jsem zmatená, znechucená, bála jsem se (o postavy i o svý klidný spaní)... jedno se té knize musí nechat. ty emoce, které čtenář prožívá, z ní dělají fakt dost dobrej kousek. ale rozhodně to nebyla bezchybný. s dvanácti sestrami se pojí i dvanáct jmen a co si budem, celkem se mi pletly. taky mi trochu chyběly popisy sester, které v ději nebyly ty hlavní, protože jsem si pak moc nedokázala přiřadit jméno k obličeji. ale zato popisy krajiny, království, bálů a strašidelných situací v knize nechyběly a dodávaly jí ten správnej vibe. co se romantické linky týče, tak se mi líbila, škoda jen, že byla taková okatá. ale hodili se k sobě a co si budem, romatika ve fantasy nikdy není na škodu. bohužel na konci mě naštvala jedna věc, která mě naštvala už dřív, a to v třetím díle dvorů. nechci to tady úplně spoilerovat, ale prostě... buď má zůstat mrtvej nebo neumírat. tečka. tyhle autorský pranky mi jdou prostě proti srsti. knihu vám moc doporučuju. kvůli těm emocím za přečtení opravdu stojí. a pokud se najde někdo, kdo si nezamiluje to originální prostředí království uprostřed moří, tak si ho najdu a budu ho strašit ve spaní. nechcete se mnou někdo napsat nějakýmu režisérovi, aby z tohohle natočil film? protože ti, co to četli, mi určitě dají za pravdu, že by to byla fakt pecka!... celý text

Zachraň se 2021, Mona Kasten

eeh... no řeknu vám, že jak moc jsem byla překvapená z toho, jak moc se mi líbilo zachraň mě, tak stejně tak jsem byla překvapená z toho, jakej byl tenhle díl propad. vždyť se tady sakra nic nedělo! ruby hrozně přeháněla (na začátku jsem ji chápala, ale pozdějc mě začala fakt štvát s tím, jak pro jamese neměla žádné pochopení), james byl zase celkem vlezlej (jakoby jo, chtěl se omluvit a urovnat to, ale na druhou stranu za ruby občas dost dolízal a nenechal ji na pokoji), ember mi popravdě taky moc nesedla (přišla mi taková... dětinská? asi? nevím, teď mě nenapadá jiné vhodné slovo) a jak tak o tom přemýšlím, tak v tomhle díle mě srali vlastně všichni. ale třeba to nebyla chyba těch postav, třeba to bylo kvůli tomu, jak moc zlouhavý mi to přislo, a tak mě začalo otravovat všechno okolo. jelikož mám přečtenou už celou sérii, můžu říct, že tohle je rozhodně nejslabší díl. kterej mě jenom naštval a nudil. ale nechci, abyste tuhle recenzi pochopili tak negativně. protože pravdou je, že stejně se mi na tom příběhu pár věcí líbilo. nebudu je ale konkrétně vyjmenovávat, protože to bychom tady byli dlouho, takže si je nechám do recenze na závěřečný díl. protože mám náladu nechat tady napsané své naštvané myšlenky. protože prostě musely ven. čtu to po sobě znovu a znovu a pořád mi to nedává smysl. přijde mi, že jsem vám tady vlastně nic neřekla. a zní to, jako bych tu knihu chtěla spálit. ale tak to není! jen nevím, jak moc si musím vlepit, abych začala myslet racionálně a nenechala se unášet pocity. ale asi jsem holt na špatným proudu. tak snad se do další recenzenajdu změní vítr a najdu lepší kurz. takovej, kde se mi vrátí moje schopnosti psát srozumitelný recenze.... celý text

Královna stínů 2016, Sarah J. Maas

Já už ani nevím, co sem psát, abych se pořád neopakovala. Protože ty moje recenze na tuhle sérii jsou pořad samý "je to boží" a "miluju to" a už mi přijde trapný to tady psát pořád dokola. Ale jak jinak vám mám říct, že to je úžasný? A že kromě světa začínám milovat i všechny romantický linky? Že si od tý série musím dát chvíli pauzu, jinak chytím pořádnou kocovinu? Tak moc dobrý to je. ... celý text

Nové začátky 2021, Lilly Lucas

4,5 Nebudu kecat, samotnou mě překvapilo, jak moc se mi Nové začátky líbily. Prvně jsem si myslela, že to bude zase nějaká obyčejná slaďárna, ale už po pár stránkách mě příběh neskutečně chytl a okouzlil. Konecně jsem totiž našla knihu se skvělými postavami, úžasnou chemií mezi hlavními hrdiny a prostředím, které nejde nemilovat. Panečku, já měla tolik motýlků v břiše! Musím si ale postěžovat, že mi v knize chybělo víc částí o au-pairnictví a hlavní hrdina mě tak trošku (čti hodně) naštval jednou věcí, co udělal na konci. Jako pardon, ale zachoval se trochu (dost) jako hajzlík. Jasně, mám k tomu pár výtek. Namyslím si, že je to takovej top strop, jak všichni tvrdí. Ale za ty postavy, chemii, prostředí a neskutečnou čtivost jsem schopná přimhouřit oči a knihu vám opakovaně doporučovat. Z nějakýho záhadnýho důvodu na ni totiž ani po měsíci nemůžu přestat myslet. Prostě si našla cestu do mýho srdce i s pár chybkami. A přesně to mi na ní přijde kouzelný.... celý text

Skleněný trůn 2015, Sarah J. Maas

Potom, co jsem minulý rok dočetla trilogii Dvůr trnů a růží, jsem věděla, že si potřebuju přečíst i autorčinu druhou vychvalovanou sérii, Skleněný trůn. Nechala jsem si ji opět na podzim, protože tenhle typ knížek nejradši čtu při sychravých podzimních večerech, a co vám budu povídat, zase to byla pecka! Bylo splněno vše, co se prvního dílu týče (seznámení se světem, hlavními hrdiny a malinko i hlavní zápletkou), autorka opět předvedla svůj úžasný psací talent a probudila ve mně naději, že bych se po dlouhé době zase mohla zamilovat do nějakého příběhu. Zatím jsem si úplně nenašla cestu k hlavní hrdince (což neznamená, že bych ji neměla ráda, jen už jsem se potkala s trochu mně sympatičtějšími), ale myslím, že by se to po přečtení dalších dílů mohlo změnit. Na otázku: "Dorian nebo Chaol?" odpovídám Chaol, moc se těším na další díly a jsem napnutá jak kšandy, co všechno se v tom světě zakázané magie stane!... celý text

Půlnoční koruna 2016, Sarah J. Maas

4,5 Po dočtení skvělého Skleněného trůnu jsem se hned pustila do druhého dílu a byla jsem opět unešená. Absolutně miluju ten svět, postavy a vibe tajemna, krvava a magična. Líbilo se mi, že se v knize pořád něco dělo a skoro nikdy jsem se nenudila. Romantická linka mě překvapila, vůbec by mě nenapadlo, že by se mohlo stát něco, co se nakonec mezi postavami stalo. Konec byl jeden velký zvrat a nemůžu se dočkat dalších dílů, protože to zatím vypadá na pořádný drama! ... celý text

Poslední let 2021, Julie Clark

Poslední let. Knížka, která mě zaujala hned po přečtení prvních slov anotace. Námět záměny životů se mi pořád líbí, ořestože od doby, co jsem knihu četla, uběhl už nějaký ten čas. Proto mě o to víc mě mrzí, že mi kniha nesedla. Nemůžu říct, že potenciál knihy nebyl využitý, naopak, přislo mi, že témat se tam objevilo tak akorát a všechna byla dobře pobraná. Hrdinky mi taky přišly fajn. Jasně, patří k tomu typu postav, které po dočtení hned zapomenete, protože zkrátka nebyly ničím extra, ale naopak mě ani ničím nevytáčely a přišlo mi, že jedlaly i celkem logicky, takže v nich chyba taky nebyla. Nejvíc mi asi nesedl styl psaní. Možná to bylo způsobené menší čtecí krizí, která mě v té době sužovala, ale já jsem se pořád jaksi nemohla začíst. Myšlenkami jsem byla jinde, do čtení jsem se musela nutit, ale na druhou stranu jsem knihu nechtěla odložit, protože mě zajímal konec. Ten nakonec nebyl vůbec špatný a zvýšil moje hodnocení, které ale bohužel není moc vysoké, protože jsem se většinu knihy opravdu nudila. Možná jsem měla vysoká očekávání. Možná jsem čekala něco jiného. Možná se na mně podepsala čtecí krize nebo kniha opravdu potřebovala trochu osekat, aby tam nebylo tolik hluchých částí, ve kterých se nic nedělo. Opravdu nevím, ale asi jsme si s knihou nebyli souzeni. Ale to se, jak i z osobního života vím, taky stává. To ale neznamená, že vám se líbit nemůže. Pokud vás thrillery baví, musíte počítat s tím, že Poslední let patří mezi slabší kousky, ale otevírá několik zajímavých témat, které stojí za vaši pozornost.... celý text

Pýcha a předsudek 2008, Jane Austen

Dědička ohně 2016, Sarah J. Maas

Panebože. Já. To. Miluju! Tenhle díl byl zatím ze všech nejlepší, ale něco mi říká, že Maasová na mě vytáhne něco ještě lepšího a u dalších dílů nebudu už ani dýchat. Zamilovala jsem se absolutně do všeho. Do magie. Do Aelin. Do Jeřába. Do Aelin a Jeřába. Do příběhu, zápletek a zvratů. Do pocitu, kdy se mi napětím zastavoval dech. Styl psaní byl opět skvělej a ta pomalu se rýsující romatická linka... no ty bláho. Nutně potřebuju další díl. A po něm zase další a pak další.... celý text

Kytice 2009, Karel Jaromír Erben

Konečně jsem objevila povinnou četbu, která se mi opravdu líbila a dobře se četla. Mými oblíbenymi balady se staly Polednice, Vodník, Svatební košile a Štědrý den, ale někomu se můžou více líbit ty, které nejsou tak smutné a strašidelné. Každopádně sbírku rozhodně doporučuju, každý si v ní najde alespoň jednu oblíbenou báseň. ... celý text