Vampucha
přečtené 542
Číslo 20
2024,
Sam Holland
Minulý rok autorce vyšel Kopírák, který vyvolal u čtenářů opravdu mnoho emocí. Mně sedl do nálady a libíl se mi. A v mém případě nasadil laťku dost vysoko. Nyní autorce vyšla druhá kniha a tak jsem samozřejmě neodolala. Je tu nový vyšetřovací tým a nový sériový vrah. Rovnou říkám, že kdo za vraždami stojí jsem neuhodla. U Kopíráka jsem byla úspěšnější :D Hlavním vyšetřovatelem je zde Adam Bishop, který je povolán k mrtvole na skládce. Záhy se ukáže, že mrtvola zde není jediná a spojují je nastříkané římské číslice, které už se kdysi v jednom případu objevily. Vyšetřování se rozbíhá, mrtvol přibývá a ukazuje se, že by za vším mohl stát pachatel, který je ovšem mnoho let ve vězení. A rázem se případ posouvá také do osobní linie. Má následovníka? Obdivovatele? Nebo je to jen shoda náhod? Adam je dost zvláštní, samozřejmě má své démony, to už je taková klasika. Bylo by divné, kdyby byl normální a měl fungující vztah, ale ničím si mě bohužel nezískal. Osobně mi vyšetřování přišlo takové chaotické a občas jsem se v tom dost ztrácela. Celkově bych řekla, že to autorka zbytečně natahovala. Nicméně jako oddechovka to bylo fajn, místy trochu nechutné, což mně nevadí, naopak. Pokud nemám haldu mrtvol a potoky krve, tak to není čtení pro mně :D Uvidíme s čím dalším autorka přijde příště.... celý text
Arcižár
2024,
Eoin Colfer
Audioknihu namluvil Pavel Rímský a kdo poslouchá, tak ví jak výrazný hlas p. Rímský má. Kniha je namluvená skvěle o tom není pochyb. Byť jsem si na ten výrazný chraplák musela zvykat a k postavě draka mi moc nešel, tak prohnilého konstábla Hookea to vystihlo skvěle. Už od chvíle kdy kniha vyšla jsem o přečtení uvažovala a to z důvodů, které jsou výstižně napsány v části anotace - vtipný, velesvižný román o drakovi, který holduje vodce, zbožňuje film Flashdance a žije samotářským životem v louisianských bažinách. Nastavila jsem si očekávání, že to bude hodně o drakovi, ale přišlo mi, že drak hrál většinu knihy takové druhé nebo spíš třetí housle :/ A to byl v mém případě ten kámen úrazu, jinak je to příběh zajímavý a poslouchal se dobře. Drak, jmenuje se Vern, žije v bažině a aby si mohl užívat moderní vymoženosti a pít vodku po litrech, potřebuje důvěryhodného lidského pomocníka. Vern lidem nevěří, přeci jen to byli oni, kdo jeho druh téměř vyhubil. Ale když mu cestu zkříží Petarda, patnáctiletý kluk, který jde z průšvihu do průšvihu, uzavře s ním dohodu a kluk pro draka začne pracovat. Bohužel je mu v patách místní konstábl, který je zkorumpovaný skrz na skrz a jde si jen za svým blahobytem. Takže když zjistí, že v “jeho bažině žije opravdový drak, spustí na něj hon. Děje se toho opravdu dost, drak už v druhé části knihy vystupuje víc. Ale i když má mnoho nesporných výhod, konstábl Hooke je veskrze zlý člověk a naprostý psychopat a Vern s Petardou by ho neměli podceňovat. Pokud si přečtete anotaci, v podstatě se dozvíte víceméně celý děj knihy, což je za mě škoda, alespoň některé pasáže by měly zůstat pro čtenáře skryty, protože přijdete o moment překvapení a případný zvrat už pro vás nebude nic nového. Líbilo se mi prostředí ve kterém se příběh odehrává a svým způsobem i ta zápletka, jen jak už jsem napsala, chtěla jsem a čekala víc draka. Vtipné to je, smíchy jsem se po zemi neválela, ale několik momentů k pousmání rozhodně bylo. Vern je poslední žijící drak na zemi, co myslíte, přežije nebo bude jeho druh vyhuben?... celý text
Osud hněvu a plamene
2024,
K. A. Tucker
Hodnocení - 2,5 - ale klaním se spíše ke dvěma hvězdám než ke třem. Romerie je zlodějka z New Yorku, zapletená s místní mafií. Z ničeho nic je, ale zavázána tajemné ženě, která Romy požádá o pomoc se záchranou manžela. Romerie nemá tušení do čeho se připletla, ale najednou se ocitá v úplně jiném světě, v jiné dimenzi, v těle zlé elfí princezny. Využívá veškerého svého důvtipu a dovedností, které se jako zlodějka naučila, aby se z této prapodivné situace dostala. Ale je tu pohledný král, kterého si měla vzít a nyní ji nenávidí. Romerie si tedy musí ze všeho nejdříve získat právě jeho důvěru, a pak i dalších blízkých osob a celého dvora. Poměrně dlouho se nic moc neděje a stejně jako Romerie netuší, kam se dostala, tak ani čtenář na tom není o moc lépe. Autorka odkrývá informace zoufale pomalu, buduje sice zajímavý, ale celkem komplikovaný svět, kde funguje magie, jsou zde elfové a jiní tvorové také Osudy - bytosti něco jako bohové, a když víte jak je přivolat, splní vám přání. Děj se odehrává na Islorském královském dvoru a je to hodně o politice, intrikaření a co kdo s kým, kdy kde jak a tak podobně. Bohužel pro mě to postrádalo jakoukoliv akci, v určitou chvíli došlo k zajímavému zvratu a to jsem si řekla wau… ale to bylo tak celé. Měla jsem dojem, jakoby autorka úplně zapomněla, že tam má nějaké postavy a že tam chce mít romantickou linku. Vlastně mi k srdci nejvíce přirostla pouze drzá služebná. Bavilo mě asi tak posledních 150 stran, kdy kniha konečně dostala nějaký spád. Škoda, anotace pro mě byla zajímavá a osobně mi nápad autorky přijde fajn, ale zpracování už je slabší a pro mě bohužel velmi překombinované.... celý text
Řeka mě volá domů
2024,
Eleanor Shearer
Hodnocení 3,5 Je pravda, že běžně takové knihy či příběhy nevyhledávám. Na druhou stranu, si myslím, že každý by občas měl vystoupit ze své čtecí komfortní zóny a zkusit něco nového. Ocitáme se v roce 1834 na Barbadosu v Karibiku, na plantáži, kde majitel svým otrokům oznámí, že je konec otroctví. Ale! Ano, má to své ale. Z otroků se stávají takzvaní učňové a musí na plantáži pracovat dalších šest let. Vytoužená svoboda se tak opět nekoná. Rachel, jejíž příběh sledujeme, už to nevydrží a rozhodne se utéct a pátrat po svých dětech, ať už je prodali kamkoli. Její cesta není snadná a zavede ji na spoustu míst. Žije ze dne na den v neustálém strachu z toho, že ji chytí a odvetou zpátky na plantáž. Dobré na tom je, že i přes tu bezmoc, kterou z ní cítíte, potkává i dobré lidi, kteří jí dávají naději a to ji pohání dál. Bylo nesmírně těžké číst vyprávění o životě na plantáži a o všech dětech, o které přišla. Moc jsem Rachel přála, aby se jí povedlo svou rodinu najít. Knížka je napsaná nádherně, ale zároveň je to místy smutné, místy cítíte stejnou bezmoc, jako vypravěčka příběhu. Byly chvíle, kdy jsem měla potřebu proložit to nějakým veselejším čtením, ale nakonec jsem v těchto slabých chvílích po jiné knize nesáhla a vždy četla dál, jelikož jsem chtěla vědět jak putování Rachel dopadne. Hodně jsem vnímala i to, jak se autorka snažila vyzdvihnout kořeny a původ Rachel, že i když nikdy nebyla v Africe a neznala svou původní rodinu, někde uvnitř věděla a stačilo málo, aby se to v ní probudilo. Ačkoliv mě asi kniha nezasáhla tolik, jak jsem očekávala, jsem ráda, že zase znám kousek historie a řekněme si, že o otroctví v Karibiku nečteme každý den.... celý text
Šach a mat
2024,
Ali Hazelwood
Pokud už jste od autorky něco četli a líbilo se vám to, určitě sáhněte i po této knize, nebudete litovat. Má to spád a čte se to samo. Je to romantická komedie pro YA čtenáře, kde opravdu až na pár polibků nenajdete žádné explicitní popisy, nicméně o sexu se zde mluví velmi otevřeně. Mallory žije se svou nemocnou matkou a dvěma mladšími sestrami a místo toho, aby šla na vysokou, snaží se vydělat dost peněz, aby celou svou rodinu uživila. Už před nějakou dobou si řekla, že s šachy skončila. Proč, to se v příběhu postupně dozvíte. Nicméně jednou kývne kamarádce na to, že s ní půjde na nějaký obyčejný turnaj a pak už s šachy definitivně skončí. Jenže ona vyhraje a nejen to, porazí šachového mistra světa, který je příhodně mladý a pohledný. Když Mallory zjistí, že by si hraním šach mohla vydělat velmi slušné peníze, rozhodne se to na omezený čas zkusit. Bude to jen práce, v žádném případě šachům znovu nepropadne. Jak asi tušíte, šachy jsou pro Mallory velká vášeň, navíc je ve hře opravdu dobrá. Čím více se noří do šachového světa a poznává různé hráče, tak zjišťuje několik věcí. Tento svět je nelítostný a jako žena to má ještě těžší, konkurence je obrovská a někteří hráči jsou velmi podlí. Ať chce nebo nechce, tak se znovu potkává s Nolanem, šachovým mistrem světa. Začne mezi nimi vznikat jakési pouto, za mě byla jejich chemie skvělá. Ne všichni hráči jsou hajzlové a Mallory mezi nimi nalézá i normální lidi, ze kterých by se mohli stát její přátelé. Je to opravdu YA a Mallory se podle toho jako mladá nezkušená dívka občas i chová. Nicméně jsou tam postavy, které ji “vychovávají a pomáhají jí s životem mezi šachisty. Zároveň si musí uvědomit, že není na svou rodinu sama, jak si pořád myslí. Do toho je tu Nolan a všelijaké nástrahy života ať už osobního nebo na šachových turnajích. Já se u čtení nenudila a užila jsem si každou stránku. Nolana naprosto miluju!... celý text
Přísně tajný spolek svérázných čarodějek
2024,
Sangu Mandanna
Hledáte-li něco oddechového, milého a plného naděje, tak jste právě tu knihu našli. Mika je jedna z mnoha čarodějek v našem světě, svou pravou identitu musí před lidmi skrývat a znají ji pouze ostatní čarodějky, se kterými se stýká jen velmi omezeně. Mají totiž přísná pravidla ohledně setkávání a celkově i ohledně magie. Jednoho dne dostane Mika e-mail, zdá se že ji někdo odhalil. Ale nechce ji upálit nebo nějak zneužít, prosí ji o pomoc s výchovou tří malých čarodějek, které potřebují někoho, kdo je bude magii a používání jejich schopností učit. Mika, která má vlastní pravidla a často se stěhuje a mění práci se rozhodne dívkám pomoct. A tak se stěhuje do domu, kde žije několik zvláštních lidí a tři malé čarodějky. Nicméně nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Mika si musí získat důvěru nejen dospělých obyvatel domu, ale samotných děvčátek. Do toho se sama bojí, co by na tuto její novou práci řekla nejstarší čarodějka v Anglii, přijdou nečekané informace a pár zvratů je na světě. Mika, která je zvyklá být neustále sama a bez dlouhodobých přátel, zde nachází to co sama nikdy nepoznala - rodinu, ale taky přátele a nečekaně i lásku. Tenhle příběh se četl sám, bylo to milé pohlazení po duši. Je v tom naděje, že i když se vám zrovna nedaří, stačí málo a všechno je najednou úplně jinak. Dům v blankytně modrém moři, ke kterému je to přirovnáváno, to není. Ale určitě to má podobných nádech. Jo a finální kniha má nádhernou ořízku!... celý text
Houbařka
2018,
Viktorie Hanišová
Hodnocení 3,5 Houbařka bylo mé první setkání s Viktorií Hanišovou a jsem jaksi rozpačitá. Těsně po poslechnutí jsem byla nadšená, i přesto, jaká to je depka. Ale čím déle mi to leží v hlavě, tak to původní nadšení nakonec trošku opadlo. Sára, žije v jakési chajdě na Šumavě a živí se sbíráním a prodejem hub téměř celoročně. (Upřímně, takové znalosti hub bych chtěla mít, ale stejně bych je asi nesbírala a už vůbec nejedla :D ) Proč žije Sára tak jak žije se postupně v ději odhaluje. Vyprávění ze současnosti se prolíná s minulostí. Jak na chatu, kde teď Sára bydlí, jezdila s rodiči jako malá, jak ji otec učil sbírat houby a jak se postupně měnila rodinná idylka. Sára je mladá žena a od začátku tušíte nějaké trauma, protože kdo by se dobrovolně odřízl od světa, od lidí, od rodiny. Až smrt matky a dědické řízení její rutinu změní. Sára se snaží najít cestu ven ze svého poustevnického života, ale je poznamenaná natolik, že se jí nedaří vymanit z kolotoče událostí a myšlenek. Semínko bylo zaseto a mnoho let nekontrolovaně klíčilo a rostlo. Je to vlastně hrozně smutný příběh. O rodině, která si cení více toho, co si o nich myslí okolí, než aby měli rádi jeden druhého a pomáhali si. O přetvářce, lhaní, ale také o strachu a naprosté bezmoci. Houbařku v audioknize namluvila Tereza Marečková a přednesu nemám co vytknout, namluveno je to s citem, který si tento příběh zaslouží.... celý text
Čtvrté křídlo
2024,
Rebecca Yarros
Hodnocení 4,5 Zvědavost, tohle slovo zahrnuje všechno. Šla jsem do čtení aniž bych četla anotaci a tušila o co v knize jde. Jistě, že jsou tam draci a romantická linka mi neuteklo, ale to bylo vše a úspěšně jsem se vyhýbala všem dalším možným informacím. A nelituju, nemít téměř žádné informace bylo nejlepší rozhodnutí! Za možnost přečíst si knihu ještě před vydáním děkuji Albatrosmedia, reading copy jsem dostala v rámci spolupráce. Do čtení jsem šla s jistou obavou, takové nadšení kolem jedné knihy vyvolá samozřejmě jistá očekávání, ať se jakkoliv snažíte je nemít. Ale je to skvělé od začátku do konce. Já, známá tím, že nesnáším hlavní ženské hrdinky, Violet miluju. Je normální, na nic si nehraje a zná své meze. Od začátku je to velmi drsné a víte, že atorka svým postavám nedá nic zadarmo. Zároveň je to ale i napsané lehce a s jistou nadsázkou. Jakoby si říkala, že si všechny ostatní autory, co píšou podobné fantasy romantiky, namaže na chleba. A nutno říct, že namazala. Samozřejmě je znát, že se inspirovala u jiných příběhů a spojila je v něco svého, s tím problém nemám. Jsou tam postavy, které budete od prvních stránek nesnášet, ale jsou tam i takové, které si oblíbíte a budete se těšit na každou jejich zmínku. A nemusí to být nutně Violet a Xaden. Když už jsem tyto dva zmínila, chemie mezi nimi funguje skvěle a fakt mě jejich hatetolove linka bavila. Draci, jsou tam, jsou boží a chcete o nich vědět víc. Ale já vám nic neprozradím :D Je tam hodně zvratů, naprosto nečekané události a konec je prostě totální cliffhanger. Určitě to není kniha pro každého, ale jak jsem už zmínila - zvědavost je prostě vlastnost, kterou máme všichni a tak tuto knihou budou číst i ti, kteří by o ni za normálních okolností ani nezavadili. Takže, není to žádná Hra o trůny. Je to romantika pro holky, s drsnými hrdiny a jezdí na dracích, aby to bylo více sexy.... celý text
Láska, smrt a všechno zlý
2024,
Martin Paytok
Jedna rodina, pohřeb, rodinné sídlo a vánice, která všechny odřízne od okolního světa. Možná si říkáte, že je to předvídatelné a svým způsobem trošku je, ale na zámku Rabenštejn se toho během jedné noci stane tolik, že všechno předvídat opravdu nemůžete. Hned na začátku musím zmínit grafické zpracování, protože to je skvělé. V knize najdete rodokmen, mapu sídla a ilustrace napříč celou knihou. Rodina Havranových je poměrně rozvětvená a právě díky rodokmenu budete přesně vědět kdo je kdo. Osobně mi to dost pomohlo, ze začátku jsem se na rodokmen dívala celkem často. Rodinné vztahy zde nejsou úplně ideální, jak už to tak u velkých komplikovaných rodin bývá. A nebýt podmínky v závěti, že kdo chce získat část majetku starého pána, musí na Rabenštejně strávit noc, nikdy by se v sídle všichni nesešli. Postav je hodně a přesto je každá úplně jiná, což se Martinovi opravdu povedlo. Určitě si najdete tu svou, která vás bude bavit více než ostatní. K výměně názorů dochází sotva vstoupíte do dveří a na první mrtvolu také nemusíte dlouho čekat. A že jich ještě bude (to není spoiler, to je i v anotaci). Krve je hodně, mrtvol je hodně, skvělá tajemná atmosféra vás bude provázet po celou dobu čtení. Detektivka šmrncnutá hororem, ale bát se myslím nebudete. Počítejte s lehkým mrazením a nečekanými zvraty. Při čtení jsem měla neustále v hlavě myšlenku, že v takovém baráku bych přes noc opravdu být nechtěla. Stejně jako postavy, totiž Martin vystihl atmosféru domu a okolního prostředí perfektně. Nutno říct, že se mi líbila už první Martinova kniha a těším se i na nějakou další v budoucnu.... celý text
Za pět minut zvoní
2024,
* antologie
Ve sbírce povídek najdete tvorbu celkem od 12 autorů, tématem tohoto sborníku bylo školní prostředí a to se všem autorům velmi povedlo. Každý svou povídkou vystihl něco jiného - první lásky, problémy s učitely, šikanu od spolužáků a jiné starosti, radosti či problémy. Žádná z povídek se tématem neopakovala, každá má trošku jiné tempo a co mi nejvíce vyhovovalo byla délka jednotlivých příběhů. Povídky jsou sympaticky krátké a díky tomu mě bavilo je číst a knížka příjemně utekla. V knize jsou povídky od známých autorů, ale také povídky od vítězů literární soutěže.Vím, že někdo hodnotí každou povídku zvlášť, ale jelikož já nejsem povídkový odborník, tak toto přenechám jiným. Asi nejvíce mi hlavě utkvěly povídky od Míši Merglové, Katky Šardické a Radka Blažka. Ale tím je nechci vyzdvihávat nad ostatními, protože každá povídka je jiná a každá má něco, proč je skvělá. Knížka jako celek funguje perfektně a naprosto přesně pasuje do young adult krabičky. Takže opravdu doporučuji mladším ročníkům nebo pokud chcete zavzpomínat na školní léta a nezpůsobí vám to trauma :)... celý text
Tmavé stěny Willardu
2016,
Ellen Marie Wiseman
Příběh sledujeme ve dvou časových linkách. V přítomnosti z pohledu skoro 18 leté Izzy, která žije u pěstounů a díky práci nevlastní matky se dostává do již uzavřené psychiatrické léčebny. Probírají se společně s dalšími pomocníky starými kufry, aby připravili v místním muzeu vzpomínku na zdejší pacienty. Přitom narazí na kufr Clary a její deník. Izzy nenachází klid a snaží se o Claře zjistit víc. Druhá dějová linka je právě z pohledu Clary, odehrávající se ve třicátých letech minulého století, a to byla čirá beznaděj. Několikrát jsem knihu chtěla odložit a nedočíst, ne proto, že by byla špatná, ale z té bezmoci, smutku a zoufalství. Clara je mladá zamilovaná dívka, ale bohužel rodiče její výběr neschvalují. Aby dostala lekci, nechají ji zavřít do léčebny a tímto krokem se Clara dostává do koloběhu, ze kterého se může jen velmi těžko vymanit. Všichni víme, že léčba duševně nemocných lidí byla dlouho velmi neprobádaným uzeným, jemně řečeno. To, že se zkoušela nějaká léčba, je jedna věc. Ale to, jak s pacienty zacházeli je věc druhá. Bohužel, taková byla doba a nelidské podmínky a přístup zaměstnanců už nezměníme. Mohlo to být nevědomostí, ale určitě se v tom bezcitném zacházení někteří i vyžívali, o tom nepochybuji. Autorka právě prostředí a chování zaměstnanců i pacientů vystihla velmi dobře. Asi bych odpustila, že si půjčila léčebné metody z jiných období. Ale chybělo mi lepší vysvětlení, proč se doktor choval, tak jak se choval? Co rodiče Clary, proč v určitý moment nezasáhli nebo naopak, proč se chovali, jak se chovali? A kdo zdědil poměrně velký majetek? Možná jsou to detaily, ale mně to prostě chybělo. I přesto, že jsem měla ze začátku problém se začíst, bylo to svým způsobem velmi čtivé. Zprvu mě víc bavil příběh Izzy, její minulost a to jak se snažila pátrat po Claře, později už to byl spíš příběh Clary. Nicméně je to tedy opravdu depka.... celý text