Fosilie přehled

14.05.2024

Na základě charakteristiky knihy a několika ohlasů v tisku jsem se trochu obával, zda nebude poněkud tezovitá, ale naštěstí tomu tak není. Jde o strhující román ani ne tak idejí, jako spíš postojů. A vzdor popisu na obálce není jádrem knihy mezigenerační střet a s ním související vtipně pointovaná nedorozumění, ale mnohem spíš konfrontace postojů různou měrou zodpovědných vůči světu jako celku. Kašpárkovi se myslím úspěšně daří nastínit kořeny, genezi a motivaci každého z nich, nečernobíle vystihnout okolnosti formování a uplatňování daného postoje, ale ponechává myslím i určitý prostor pro tvárnost a kompromis, a tedy pro naději. Toto postapokalypticko-optimistické vyznění rozvíjí v závěrečné kapitole z budoucnosti, jež snad na některé čtenáře bude působit jako neorganický přílepek, aby se dovysvětlilo několik narativních linek, pro mě je však vítaným a osvěžujícím kompozičním tahem. Vlastně i tak trochu vnitřně uklidňujícím.

Pokud jde o styl knihy, na několika místech jsem měl pochybnosti, zda je určitá formulace šťastná, popř. pasáž jazykově uvěřitelná, nejde však o nic závažného (navíc je možné, že to je výsledek nějakého redakčního kompromisu), obecně vzato je román napsaný skvěle a jeho četba je strhující.

Jeden z myšlenkově nejpodnětnějších románů, které jsem v posledních letech četl.

02.05.2024

Ačkoli jsem slyšel, že jde o geniální přehled mezigeneračních nedorozumění, jde spíš o geniální přehled nedorozumění mezi různými pohledy na svět, ať už jste jakékoli generace. Je to fascinující a vlastně hrozně smutné čtení, podobné Bilerově Destrukci nebo Šestákově Kontinuitě parku a Vyhoření. Závěr z budoucnosti mě překvapil, ale nejsem si úplně jistý, že mile - po desítkách stránek tvrdé reality a úderné kritiky přišla najednou čirá fabulace, která mě stylově úplně vykolejila. Bezesporu jde ale o dílo, které stojí za přečtení - a především za reflexi.