Sylvanas Sylvanas přečtené 248

☰ menu

Bez lásky

Bez lásky 2022, Alice Oseman
3 z 5

Z knížky jsem byla nakonec docela zklamaná. Vcelku mě bavil začátek, ale pak se to strašně táhlo. Přišlo mi to pořád to samé dokola a už mě to nebavilo. Oceňuji jako ústřední téma knihy asexualitu, o té se moc nemluví (konečně něco jiného než homosexualita nebo transexualita), ALE! Pak toho bylo moc. Chápu, že se dneska spousta autorů snaží psát o těhle věcech, potlačovat rasismus a xenofobii a kdo ví co, jenže pak nabývám dojmu, je že vlastně špatně být bílá heteračka. Ať je kdo chce co chce, já to nikomu neberu, jen mě štvě, když mi někdo tohle cpe tak násilně pod nos. Nemám ráda škatulkování, sebe ani ostatních, a jakoukoli propagaci všelijakých genderů a sexualit.... celý text


Pravda nebyla k dostání

Pravda nebyla k dostání 2022, Lucie Hlavinková
4 z 5

Knížka mě bavila. Občas mě tedy trochu štvalo až příliš dětské a nivní Janino smýšlení, ale příběh jako takový byl poutavý. Zajímalo mě, jak všechno skončí, a to mě nutilo číst bez přestání dál.... celý text


Říkej tomu, jak chceš

Říkej tomu, jak chceš 2021, Brigid Kemmerer
4 z 5

Dobře čtivá kniha. Příběh se zajímavě vyvíjel - ze začátku jsem vlastně ani moc nevěděla, co čekat, ale pak jsem byla mile překvapená. Postava Roba i Maegan mi byly velmi sympatické už od první chvíle. Životní tragédie mě dokázaly dojmout a milostné zápletky zahřát u srdíčka, u vtipných pasáží jsem se zasmála. Celkově to na mě víceméně všechno působilo dost přirozeně, nic extra přitažené za vlasy. Takže knížku určitě ráda doporučím ostatním.... celý text


Srdcerváči. Kniha 1

Srdcerváči. Kniha 1 2019, Alice Oseman
4 z 5

První jsem viděla seriál, který jsem si už od začátku zamilovala. I komiks mě moc bavil. Líbí se mi autorky styl kresby.


Zvěsti

Zvěsti 2021, Aleš Novotný
3 z 5

Pamatuj na smrt mě vážně bavilo. Původně jsem chtěla číst první Zvěsti, ale možná dobře, že jsem to vzala obráceně. Kdybych totiž jako první četla tu horší knížku, další od samého autora bych nejspíš nedala šanci. Zvěsti bych popsala jedním slovem: PŘECPANÉ. Postavami, životními tragédiemi, citlivými tématy. Přehršel postav dokázal už ze začátku člověku dokonale zamotat hlavu a napomoct ztratit se v ději. Je fajn zapojit do příběhu nějaké drama, ale jak se říká: všeho moc škodí. Tohle mě i poměrně odrazovalo od čtení, protože to působilo jak nějaký scénář k nízkonákladovému filmu, kdy se režisér rozhodl natřískat do příběhu všechno možné, co jen šlo. Vražda, znásilnění, šikana, nevěra, rozvrácená rodina, homosexualita... Proti jednotlivým tématům nic nemám, samotnou mě velmi zajímají. Jak jsem ale už řekla, dobré by to bylo, kdyby tohle VŠECHNO nebylo sepsané v jedné knížce. Takhle vznikla jakási směsice všeho, ale trochu o ničem.... celý text


Pamatuj na smrt

Pamatuj na smrt 2019, Aleš Novotný
4 z 5

Miluju Young Adult, miluju thrillery, a tohle byla prostě pecka! Je super, že něco tak čtivého dokázal napsat český autor. Je samozřejmě pár věcí, které bych příběhu vytkla, ale začnu s tím, co se mi líbilo. Začátek mě opravdu bavil. Nevěděla jsem úplně, co se bude dít, a to mě nutilo nepřestávat číst. Vztah Adama a jeho otce a to, jak vše vyvrcholilo ve chvíli, kdy mu řekl pravdu o tom, proč s nimi celý život nebyl, byla za mě nejlepší část (hned potom odhalení vraha na konci). Ve středu knihy jsem se začínala trochu nudit. U moc postav se začínaly objevovat nejrůznější rodinné tragédie, až mi začalo připadat, že tam nebyl nikdo, komu by nikdo neumřel. Taková místní klasika... Ke konci, kdy se pomalu začínalo odkrývat, kdo je vrahem, příběh zase nabral na zajímavosti. To, že jím byl konkrétně Marek mě zpočátku nenapadlo (podezřívala jsem spíš Juditu). Bohužel mi přijde lehce neuvěřitelné, že by policie nedokázala případ vyřešit, ale Adam na to přišel (vlastně jen díky tomu zapalovači na zemi v pokoji). Soudím tak podle několika událostí v příběhu: Když se Marek doznával Adamovi, bylo řečeno, že ho Sára poškrábala, když se bránila (těsně předtím, než jí zabil). Nejde mi do hlavy, že by třeba policie nenašla nikde na ostatcích jeho DNA ( i když je mi jasné, jak asi muselo tělo po 2 letech zahrabané v hlíně vypadat...) A druhá věc byla ta, že našly na místě činu Samovi stopy, který tam pravidelně chodil. Nešlo zjistit, komu otisky bot patří? Obzvlášť, když to byl místní. Nebudu tady ale polemizovat nad všemi detaily, nejsem detektiv. Příběh jako takový hodnotím celkově velmi kladně a těším se na další knihu, kterou se chystám od Aleše číst.... celý text


World of Warcraft: Kniha první

World of Warcraft: Kniha první 2013, Walter Simonson
4 z 5

Moc hezká kresba a poutavý příběh.