morpyth
přečtené 78
Erebos – Hra, která zabíjí!
2011,
Ursula Poznanski
Takováhle počítačová hra by u mě opravdu zabodovala, tedy pokud by zůstala v mém počítači a nemíchala by se mi do skutečného života :-) Jinak co se knihy týče, dostala se mi do ruky úplnou náhodou. Dle mého názoru toto dílo patří mezi ty méně známé, takže mé očekávání nebylo žádné a možná právě proto to bylo velice milé překvapení, že se mi příběh tak rychle dostal pod kůži. Nickovi se z mé strany dostalo pochopení a i trochu více té závisti, když hře tak rychle propadl. Být na jeho místě, nebylo by tomu jinak. Konec mě upřímně překvapil. Má pusa zůstala otevřená ještě dlouho po tom, co mé oči zhltly poslední řádky a můj mozek dlouho zpracovával, že je po všem. Ale i přestahle veškerá plus mě cosi nutí dát jenom čtyři hvězdy. Vím, že si teď budu nejspíš protiřečit, ale možná za to může právě ten konec. Verdikt: pro každýho fandu PC her je tohle sen. Jinak super napínavé sci-fi. Když nad koncem nebudu moc přemýšlet, nemám vlastně ani moc co vytknout. Můžu doporudčit.... celý text
Vypravěčka
2014,
Jodi Picoult
Tuhle knížku ve svém osobním žebříčku řadím hodně vysoko. Sice nedosáhne až na úplný vrchol, ale i tak je označení "světový bestseller" - dle mého názoru - oprávněné. To že se prolíná minulost se součastností mi nijak nevadilo. Vyprávění Minky mě dostalo, součastnost mi do toho celého příběhu tak nějak zapadla, že se celá knížka četla jedním dechem a nutné přestávky - hlad, žízeň, potřeba se vyspat a další - byly otravné. Přesto pokud úpřímně můžu říct, co mě doopravdy zaujalo a neskutečně bavilo, byl příběh Anii a Alekse. To že romantický děj byl od začátku jasný mi nevadilo. A mám takový pocit, že po vyprávění Minky, se ve mě pralo tolik emocí a informací, že tahle prkotina, jako Sage a Adam a Leo mi byla úplně... Konec mě zase tolik nepřekvapil. Už během čtení mi bylo jasné, že to nebude jen tak a každý, kdo ten příběh jenom trochu vnímal a používal u toho mozek, tak už v té nemocnici mu muselo dojít, že je něco špatně. Takže pokud chcete nějakou knížku, která vás dostane, tady jednu máte!!!... celý text
Hledání Aljašky
2013,
John Green
Ok, ok, ok.... Pokud se mě někdo zeptá, co se mi líbilo víc, jestli Hvězdy nám nepřály nebo tohle, bez rozmýšelní mu odpovím: Hvězdy. Ale na to se mě asi nikdo ptát nebude, co? Tak jen kdyby to někoho zajímalo :) Jinak kniha (jak už bylo řečeno) je rozděla do dvou částí. Předtím a potom. Předtím se celkem dalo číst - vtipné rozhovory, konání postav, docela se mi zamlouvala Aljaška a Plukovník, takže se to bylo v pohodě. Potom byla jedna velká nuda - tedy pokud nepočítám Maxxe, upozorňuji, že Maxx vystupuje pouze na dvou stránkách z celé části. Druhá část se vlekla a na konci stejně vše došlo k tomu, co už všichni víme minimálně od mateřské školy - stejně jednou všichni umřeme. Tudíž, pokud vás tato kniha zajímá a máte možnost si ji někde půjčit, není důvod přemýšlet a nepřečíst si ji. Začátek je docela slušný, dá se u něj i zasmát a Aljašku si z 80% oblíbíte. Ovšem pokud si ji chcete koupit "na zkoušku" - stejně jako já a nejste Greenovi oddaní fanoušci - rozmyslete si to. Hvězdy stojí úplně stejně a na to první seznámení s tímto autorem jsou naprosto perfektní.... celý text
Příběh draků
2013,
Rachel Hartman
Po dočtení této knihy, nevím, co říct. Možná by se hodilo něco jako: skvělý nápad, kniha byla pěkně napsaná a další a další.... Ani jedno popřít nemůžu, kniha měla poutavý příběh, jen na můj vkus tam bylo vše tak nějak na dlouho. Začátek mě upřímě moc nebavil, Serafínina zahrada mě nudila, některé postavy mi byly protivné, jediné co mě zaujalo a upřímně pobavilo bylo přirovnávání lidí ke švábům. Ovšem, ve 3/4 knihy , vše jakoby se najednou obrátilo, kniha konečně měla to, co mi tam celou dobu chybělo, nějaký spád, akci, konečně se něco dělo. Jestli mám z toho všeho vyloudit nějaký jednotný závěr, jsem na rozpacích. Pokud kniha bude mít nějaké pokračování, určitě si ho přečtu a budu doufat, že těch 200 stran vysvětlování, nudných rozhovorů a popisů tady na začátku nebylo úplně k ničemu. Pokud ovšem tohle bude jediný příběh, kterého se dočkáme, budu litovat utracené paníze.... celý text
Únos čtvrté princezny
2010,
Julia Golding
Tady je težké cokoli říct. Knížka je svěle napsaná, takže ten dokonale promyšlený svět, pocity jednotlivých postav a jejich myšlenkové pochody vám skoro ožívají před očima. Sice takové pohádkové fantasy, ale co??? Příběh nikde nedrhne, chování postav je přirozené stejně jako jejich duchovní vývoj - především samotné Tashi. Jinak pokud se mám vyjádřit ke všem postavám, jsou takové černobílé - není to myšleno zle, pouze říkám věci jak jsou. Víte, kdo je hodný a kdo zlý, už od prvního okamžiku, kdy se s ním seznámíte. Nemyslím, že to je na škodu. Ne tady. Věříte každému slovu, které autorka napsala. To, že knížka není na díly a celý příběh je v jednom vydání pro mě znamená jedině plus. Pro odpočiněk super knížka. Zaujme, překvapí a hlavně nezklame.... celý text
