ludek.n přečtené 3011

Kitaj 2022, Jim Zub

Vězeň, muž na útěku, bandita, hrdina, tím vším je Conan v kitajském císařství. V garčalském labyrintu smrti na sebe dobrovolně vzal úkol předat meč - Cíp temné hvězdy dědicům zabité bojovnice Naru-li. Ani ve snu by ho nenapadlo, do jakých problémů ho jeho slib zavede. Jim Zub přidává dalších pět kapitol v příběhu, který začal v Utara Kuru a nutno podotknout, že oproti předchozím částem se pochlapil a z nemastné neslané poziční pošťuchované vykřesal razantní a napínavé dobrodružství. Tajemný Pajkang s jeho samurajskými strážci a božským císařem je místo na hony vzdálené špinavému Garčalu, ale zrada a podlost tu bují stejnou měrou, ne-li ještě více. Příběh je strukturovanější, takže si ho člověk více užije. Po výtvarné stránce, kterou má na svědomí Cory Smith, je to také posun o nějaký ten výkonnostní stupeň vzhůru. Kniha je doplněna o dvě „bonusové“ kapitoly (rádoby pokračující ve vyprávění z Kitaje) a tři „short tracky“ od různých tvůrců, z nichž jeden je horší druhého (snad úplně nejstrašnější je Okénko Dana Slotta). Tyhle doplňky už jsou jen mlácením prázdné slámy a raději je vůbec nezahrnu do hodnocení.... celý text

Labyrint smrti 2021, Jim Zub

Conan se stal přeborníkem garčalského lidu a tím si vysloužil pochybnou čest stanout v labyrintu smrti uctívaného boha Kchali-Maje. Má se stát buď jeho obětinou, nebo požehnáním pro lid, žijící své životy ve slepé víře. Nebyl by to ale Conan, aby si nevybral třetí možnost: stát se ztělesněním pomsty a bořitelem mýtů. Scénárista Jim Zub pojal příběh jako jedno velké krvavé dobrodružství. Skoro by se chtělo říct, že na nic jiného než na sekání, bodání, utínání lidských údů, mrzačení a zabíjení tu snad ani není místo. Je dokonce úplně jedno, zda je Conan zrovna v Garčalu, podzemním labyrintu, nebo někde v džunglích Utara Kuru. Porovnám-li s Aaronovým Conanem, kde bylo za vší tou prolévanou krví vždy i něco navíc, co se dalo říct a o čem se dalo vyprávět, Jim Zub ve svém Labyrintu smrti jenom hýbe figurkami po šachovnici, přičemž o každé políčko je nutno svést brutální a nelítostnou řež. Výtvarníci Rogê Antônio, Robert Gill i Luca Pizzari odvádějí svou práci, jak mohou nejlépe. Pokud bych si měl vybrat jednoho z nich, dal bych hlas nejspíš Robertu Gillovi, jehož pojetí se mi líbilo nejvíc.... celý text

Život a smrt barbara Conana: Kniha druhá 2021, Jason Aaron

Po všech těch letech, kdy vždy nějakým zázrakem přežil veškeré nástrahy… v boji proti divokým Piktům, stygským čarodějnicím a celým hordám kozáckých nájezdníků… ho nakonec zabily dvě malé děti. Ale ani Crom nechtěl mít Conana ve svém království, a tak ho vrátil zpátky do světa lidí. Jason Aaron završuje svou dvanáctidílnou epopej o životě a smrti barbara Conana. Na začátku ještě přihodí pár Conanových dobrodružství, jako to v Chorotaských podzemních zahradách, rodné Cimerii nebo v útrobách ghulistanského leviatana, pak už ale míříme rovnýma nohama do Razazelovy věže k rozhodujícímu zápasu mezi dobrem a zlem, nadějí a zkázou, čistým srdcem a nejčernější temnotou. Výtvarník Mahmud Asrar (v jednom případě i Gerardo Zaffino a Garry Brown) mu pak opět svou parádní, čistou a přehlednou, kresbou kryje záda a dělá z této výpravy až na samé hranice bytí a nebytí dechberoucí zážitek, který se jen tak neokouká. I po dočtení knihy jsem se ještě několikrát letmo vrátil zpátky k některým povedeným scénám, což mluví samo za sebe a svědčí o nadmíru dobře odvedené práci.... celý text

Život a smrt barbara Conana: Kniha první 2020, Jason Aaron

Přišel z hlubokých lesů cimerských, aby usedl na trůn samotné Aquilonie - Conan, barbar, syn kovářův, zloděj, pirát, zabiják a král. Jason Aaron vypráví příběh o jeho životě a možná i o jeho (mnohými toužebně očekávané) smrti. Je to příběh plný barbarství, boje, krve a osamělosti. Začíná v Zamoře v proslulých maulských jamách, projde piktskou divočinou i Nemedií, přeplaví se přes jižní moře, zabývá se nájezdy Turanů na hranice Stygie a hlídá noční klid obyvatel Tarantie. Šest příběhů, šest různorodých barvitých dobrodružství z různých koutů hyborského světa, a za nimi na pozadí hrozba smrti ve jménu mocného arcidémona Razazela. Scénárista Jason Aaron vede legendárního hrdinu vstříc osudu bez zbytečného patosu a pochlebování, dokonce ani jeho chrabré skutky nevynáší do nebes, ale dává je v plen čtenářům pěkně zemitě a bezprostředně. V tom mu jdou na ruku i oba výtvarníci, jak Mahmud Asrar, tak Gerardo Zaffino, a své si k tomu přidal i kolorista Matthew Wilson. Dohromady vytvořili parádní barbarský opus, který vás donutí (v očekávání finálního rozuzlení) okamžitě sáhnout po druhé knize Života a smrti.... celý text

Válečníci bouře 2005, Stan Nicholls

Bojová jednotka orků Rosomáci se probojovala až do Ruffetovy vyhlídky, kde se ukrývá poslední dílek magického artefaktu. Společně s nimi však pod hradby města přitáhly i dvě armády, z nichž každá má s Rosomáky nevyřízené účty. Dokáže velitel Stryke sestavit artefakt a odvrátit hrozící katastrofu? Válečníci bouře jsou poslední části Nichollsovy epopeje ze světa Maras-Dantie a nedá se říct, že by nějak výrazně převyšovaly své předchůdce. Spíše naopak. S blížícím se koncem a potřebou svázat všechny indicie do smysluplného uzlu se objevuje nervozita a touha vypořádat se s problémy tím nejrychlejším a nejjednodušším způsobem, a to i za cenu poněkud kostrbaté konstrukce a nekonzistentních zvratů. Ti, kdo očekávali od sestavení artefaktu nějaké oslepující překvapení a osudové rozuzlení, budou nejspíš zklamáni. Finále Válečníků bouře je totiž taková malá domů, a to doslova i obrazně. Hrdinové sice doklopýtali k naplnění svých snů, ale přece jen jsme od nich čekali něco více. Něco, co by tohle dlouhé hledání naděje ospravedlnilo a naplnilo.... celý text

Legie hromu 2005, Stan Nicholls

Z bojové jednotky orků královny Jannesty se stali odpadlíci a dezertéři, pátrající na vlastní pěst po jednotlivých dílech tajemného magického artefaktu, jenž by měl mít moc zastavit chaos, ničící Maras-Dantii. Stan Nicholls pokračuje ve svém vyprávění přesně tam, kde skončili Strážci blesku. Velitel Stryke vede své Rosomáky napříč tímhle tím podivuhodným světem a jde z jednoho dobrodružství do druhého. Jen vyřeší jednu lapálii, už má na krku tři další a v patách hordy krvežíznivců, toužících po odplatě. Byť se toho tady děje spousta, Nichollsovo tempo je v lepším případě rozvážné a puntičkářské, v horším pak ospalé a utahané. Je neoddiskutovatelnou skutečností, že na člověka padá při čtení Legie hromu chandra a přistihnout se, že už nějakou chvíli máte zavřené oči, není vůbec nic těžkého. Na druhou stranu Nicholls má i své dobré stránky: jeho text není nezáživný a prodírá se vpřed s jasně danou vizí. Že je opentlena fáborky mu odpustíte, protože se vpravdě ani chvíli nenudíte. Legie hromu má tendenci vás uspat, ale současně vás nenechá dát knihu z ruky. Pro co z toho se rozhodnete, záleží jen na vás.... celý text

Strážci blesku 2005, Stan Nicholls

Rosomáci - válečná jednotka orků, vedená velitelem Strykem, dostala za úkol zmocnit se velmi starého artefaktu, který je opředený nejednou legendou. Nikdo z jednotky netušil, že se vydává na cestu bez návratu a že jeden zapečetěný tubus bude příčinou takových nesnází. Stan Nicholls zasadil své dobrodružství do světa starých národů, do něhož vpadli jako velká voda nenasytní lidé a svým velikášstvím a touhou dobývat narušili jeho křehkou rovnováhu. Najády, draci, orci, trpaslíci, trollové, koboldi, víly, skřítci, ti všichni tady zápasí o své místo na slunci. Maras-Dantie je svět plnohodnotný a zajímavý, byť si myslím, že autor se jeho potenciálu v této knize sotva dotkl. Sází totiž více na samotné dobrodružství pronásledované skupiny Rosomáků, než na odhalování záhad a tajemství, která se zde ukrývají. Činí to z četby poměrně přímočarou záležitost s řadou taktických a bojových situací. Trochu jako rána pod pás pak působí skutečnost, že příběh končí v polovině rozehrané partie a je tak nutné sáhnout po dalším pokračování.... celý text

Goblinova válka 2009, Jim Hines

Už celá staletí je lidé hubili jako škodnou, teď se musejí bránit jejich spojené armádě. Svět se zmítá ve válečné vřavě, a ani Jig Drakobijec jí není ušetřen. Naopak je zatažen přímo do jejího středu. Jim C. Hines tentokrát vyhnal svého gobliního hrdinu z temného podzemního labyrintu a zapletl ho do střetnutí, v němž jde o víc, než se na začátku zdálo. Podle všeho mělo jít o grandiózní vyvrcholení celé trilogie, o velkolepou přehlídku, do níž se zapojí nepřehledné masy tvorů, armády lidí a dokonce i samotní bohové. Bohužel se tak nestalo, nebo lépe řečeno - snaha byla, ale tak nějak uvízla na půl cestě. Hines měl přitom v ruce všechny trumfy, ale nedokázal je v pravou chvíli vložit do hry a když s nimi konečně vyrukoval, bylo už pozdě. Snažil se blufovat, odvádět pozornost, hrát si na chytrého, ale marná pomoc, uhodit hřebík na hlavičku se mu nepodařilo. Což o to, čte se to dobře a na pohodu, jenže je to jako úkol chytit pinzetou mouchu v letu - spousta úsilí a výsledek nic moc. Namísto ohnivé vody, jen jakýsi neškodný odvar z bylinek, a to včetně finále, kterému se o nějaké gradaci mohlo jenom zdát. Po slibné dvojce rozhodně zklamání.... celý text

Goblin hrdina 2008, Jim Hines

Goblin Jig v novém dobrodružství zachraňuje nejen své soukmenovce, ale i všechny, kdo žijí společně s gobliny v hoře, před skřítkovským nebezpečím z cizího světa. Jim C. Hines od předchozího počinu urazil pořádný kus cesty, nasál evidentně řadu zkušeností, a tak jeho Goblin hrdina dostal do vínku daleko strukturovanější příběh, který v některých pasážích dokáže opravdu strhnout. Už to není jen veselé dovádění na cestě odnikud nikam, ale napínavé dobrodružství, ubírající se v několika rovinách ke svému cíli. Byť je Jig stále ten ustrašený poseroutka, v jistých momentech se dokáže pořádně pochlapit a vzít věci pořádně z gruntu a od podlahy. Jeho boj se skřítky a jejich královnou v bezedné propasti má grády a potenciál zaujmout hned na první dobu. K dobru příběhu na rozdíl od předchozího dílu přispívají i ostatní hrdinové, kteří Jigovi v jeho eskapádách v podzemních labyrintech zdatně sekundují. Považoval-li jsem prvního Goblina za utahanou herku, nestačící do kopce s dechem, jeho druhé pokračování mu punc plnokrevníka, který dokáže plynule přecházet z klusu do cvalu a zpět. Uvidíme, jak to s Jigem bude vypadat příště…... celý text

Goblin 2007, Jim Hines

Goblin, trpaslík, elfí zlodějka, lidský princ a čaroděj se vydávají do podzemního labyrintu, aby zde našli mocný magický artefakt, bájnou Hůl stvoření. Ne všichni tu jsou ovšem dobrovolně, a tak nebojují jen proti legendárním nestvůrám, ale i sami mezi sebou. Vyhrát může jen ten nejchytřejší a nejpohotovější. Jim Hines vystavěl svůj příběh jako typického představitele „putovní“ fantasy. Nesourodá skupina dobrodruhů, ovládajících nejlépe devatero řemesel, na cestě za svatým grálem. Čím odlišnější jsou její členové, tím lépe, protože tím více to mezi nimi jiskří. Hines je ve svém konání zábavný, nevede nás temnými stezkami makabrózní a epické fantasy, ale používá humor a nadsázku, řadu veselých gagů a pokroucených anekdot. Proč tedy tak nízké hodnocení? Problémem tohoto vyprávění je, že netáhne. Jednotlivým epizodám chybí pára v trubkách, a to i přes urputnou autorovu snahu rozpálit kotel do běla. Goblin Jig je postava směšná a pitoreskní, ale není dost silná a výrazná, aby táhla káru na celé dlouhé cestě, a bohužel ani nikdo z ostatních nemá dost energie, aby mu s tím pomohl. Není to tak strašné, abyste nesáhli po druhém díle, ale ani tak dobré, abyste se ke knize chtěli ještě někdy vrátit.... celý text

Písně vítězství 2008, Loren L. Coleman

Na planinách Hoath se schyluje k rozhodující bitvě, v níž se hraje o budoucnost celé Cimmerie. Kern Vlčí oko to ví lépe, než kdokoli jiný, a proto dělá vše, co může, aby zvýšil šance na vítězství svých lidí. Loren L. Coleman završuje svou trilogii ze světa krále Conana. A dělá to tím nejlepším způsobem, jaký si je možné představit. Jeho fantasy příběh je stejnou měrou bohatýrský a přemýšlivý, jakož i dostatečně napínavý, aby si v něm každý našel to svoje. Zúročuje v něm vše, co si připravil v předchozích částech epopeje a přidává na monumentálnosti, aniž by příliš zveličoval. Chcete drsné, krvavé boje nebo si podumat nad válečnou strategií? Chcete syrové emoce, které vás hluboce zasáhnou, nebo jen sledovat západy slunce nad Piktskou divočinou? Písně vítězství vám to nabídnou. Žádné kompromisy ani váhání, žádné přešlapování na místě nebo hledání cesty vpřed, ale jasná, křišťálově čistá a přehledná zápletka s nádherným epickým závěrem. Písně vítězství si rozhodně na nic nehrají, nýbrž si stojí pevně za svým a beze zbytku naplňují kánon fantasy.... celý text

Cimmeřanův hněv 2007, Loren L. Coleman

Po vítězství nad vanirskými nájezdníky je Kern Vlčí oko jediný, komu je jasné, že tímhle slavným bojem válka ještě ani zdaleka neskončila a že jedině spojené klany mají šanci postavit se sbírající se Grimnirově armádě. Loren L. Coleman pokračuje v příběhu, započatého v předchozí Vlčí krvi. Na rozdíl od ní už nesešlapuje akcelerační pedál až k zemi a neutápí ho tolik v krvi. Dává tak vyniknout i těm rovinám, na které v prvním díle nebyl prostor, nebo které by se tam nehodily. V Cimmeřanově hněvu však mohou rozkvétat a košatět. Díky nim je vyprávění o dost jiné, má novou hloubku a nastoluje i nové otázky. Z Kerna se nestal oslavovaný hrdina, a ani ostatní ho nepřijímají o nic lépe než před tím. Zůstává nadále outsiderem a vyhnancem, byť jeho status odvážného reka, bojujícího za svůj lid a za své přátele přece jen pár ostnů rozpustil. Odvaha a statečnost si tu podávají ruce s hrdostí a obětavostí. Román přesto trochu ztratil na přitažlivosti obětováním oné jednoduché, nekomplikované údernosti, jíž se vyznačoval Vlčí věk. Kouzla a čáry prostě nikdy nenahradí pořádnou ránu mečem. Připočteme-li i nedokončené finále, které vyžaduje pokračovat v četbě dalším dílem, je to prostě o půl bodu slabší výkon oproti předchůdci.... celý text

Vlčí krev 2006, Loren L. Coleman

Kern Vlčí oko byl pro svou odlišnost vyhnán ze svého klanu, a možná proto se stal tím, kdo bojuje za svobodu všech bez rozdílu, stal se hrdinou, stal se legendou Conanova světa. Loren L. Coleman je ostřílený spisovatelský harcovník, který dokáže do již definovaných světů a prostředí přinést nový svěží vítr a stvořit v nich nová velkolepá dobrodružství. Colemanova trilogie Legendy o Kernovi patří do volného cyklu „Conan a jeho věk“, přičemž Vlčí věk je jeho prologem. Je to přímočará, nezadrhávající a napínavá fantasy klasického střihu, vzdávající poctu Robertu E. Howardovi. Kern Vlčí oko je postava, která má vysoký potenciál. Jeho problémový vzhled a původ, to, že není dokonalým bojovníkem ani mudrcem a vlastně i jeho status vyhnance a outsidera, ho předurčuje k zajímavým konfrontacím a vývoji, jenž se může ubírat jakýmkoli směrem. Přes svou drsnost a syrovost je putování Kerna a jeho družiny, jakož i krvavé boje, které musejí svést, vyprávěním, které není zlovolné ani odpudivé svou nadlidskou brutalitou. Loren Coleman jednoduše namíchal koktejl atraktivního vzhledu i vytříbené chutí. Moc dobře se to četlo a jsem opravdu zvědavý, co bude s Kernem a jeho druhy dále.... celý text

Sláine: Královna čarodějek 1998, Pat Mills

Britonie povstala proti uchvatitelům a pod praporem královny Boudicy dobývá jedno vítězství za druhým. Pak se ale z hlubin pekla vynoří démon Elfric, který ve jménu svých temných pánů bez jediného zaváhání utopí celou zemi v krvi. Královna čarodějek pokračuje přesně tam, kde Zabiják démonů skončil a je to stejně brutální a nelítostná jízda. Scénárista Pat Mills se sice pokusil propašovat do vyprávění další rovinu, která by dodala příběhu morální aspekt, ale jeho snaha pod vší to hrubozrnnou fasádou prostě neměla šanci na úspěch. Umírání je povýšeno na nový umělecký směr a je nám servírováno ve všemožných podobách a na sta způsobů. A protože jsme v komiksovém světě, dostáváme to vše živě a v barvách. Pompézních bojových scén je tu požehnaně (a ne že by se na ně špatně koukalo), ale stejně jsem měl při četbě neustále pocit, že to tady nefunguje tak, jak by mělo. Panely Dermota Powera mohou být sebevíc ohromující a uhrančivé, pokud ale za nimi není hloubka myšlenky, zůstávají jen barvou na papíru. Královna čarodějek je bohužel stejně jednostranná a povrchní jako její předchůdce Zabiják démonů.... celý text

Sláine: Zabiják démonů 1998, Pat Mills

Zem královny Boudicy byla porobena a zotročena římskými nájezdníky. Když ale jejich legie pronikly a pošpinily posvátný ostrov Monu, byla to svatokrádež, která si žádá odplatu. A kdo jiný by mohl stanout po boku královny, když ne největší z hrdinů, utínač hlav, pán sekery, drtič mozků, válečník překonávající propasti času - Sláine. Pat Mills vypustil svého slavného bojovníka na nic netušící Cezariány bez jakýchkoli skrupulí a ohledů. A Sláine se činí, seč mu síly stačí. Problém Zabijáka démonů je v tom, že pod všemi těmi krvavými šarvátkami a nikdy nekončící brutalitou se ztrácí vlastní příběh. Namísto sledování dějové linie, se opájíte monstrózními panely Dermota Powera, které jsou bez debat velkolepé a ohromující, ale nic nevyprávějí. Je to jen přehlídka polonahých těl, boje, krve a smrti. Někomu to samozřejmě stačí, ale myslím si, že Pat Mills má na víc. Historický základ je fajn, ale jeho potenciál v tomhle provedení zůstal daleko za očekáváním. Uvidíme, zda se v druhé polovině příběhu někam posuneme.... celý text

Sláine: Poklady Británie 2013, Pat Mills

Bojovník Sláine se se svou válečnou sekerou v ruce a věrným trpaslíkem Ukkem po boku vydávají napřed do roku 1140 n. l., aby zbavili svět vlády krvavého boha, a poté do Anglie, kde se po pádu krále Artuše pokusí shromáždit ztracené poklady Británie a s jejich pomocí vzkřísit upadající moc Camelotu. Scénárista Pat Mills dal svému legendárnímu hrdinovi do vínku kromě síly, neohroženosti a bezbřehé odvahy i slepou víru ve svou pohanskou bohyni, chladnokrevnost, hraničící až s lhostejností k životu, smrti a zabíjení, a konečně také berserkrovskou divokost. Příběhy v tomto albu si mezi sebe rozdělili tři kreslíři: Greg Staples a Clint Langley se postarali o Jméno meče, Dermot Power se pak zhostil výtvarné stránky titulních Pokladů Británie. Začátek je ponurý, těžkopádný a poněkud neohrabaný. Člověk má pocit, že se nikam neposunuje a extrémně temné barvy navíc úplně stírají detaily kreseb. Tuhnou svaly i úsměvy. S příchodem Clinta Langleyho příběh doslova rozkvete a získá na dynamice. Už to není jen bezduché mlácení do ranců masa a odtínání hlav, Pat Mills přidává nové dimenze a mystické úrovně. Strohou zádumčivost střídají monstrózní obludnosti a zápletka nabírá na intenzitě. Poklady Británie si pak volně pohrávají s artušovskou legendou, konfrontujíce hrdiny nejen mezi sebou, ale i s jejich vírou, posláním a v neposlední řadě i se zrádci a „božími“ posly. Lehká absurdnost a avantgardní přístup přidaly příběhu na atraktivnosti. Zařazení knihy mezi Mistrovská díla evropského komiksu je tedy oprávněné.... celý text

Výprava za ptákem času 2010, Serge Le Tendre

Dcera kouzelnice Mary Pelissa, stárnoucí hrdina Bragon a mladičký Neznámý se vydávají na dobrodružnou výpravu, aby zachránili svět Akbaru, který ohrožuje prokletý Bůh Ramor. Čtyřdílná fantasy sága z pera Serge Le Tendreho je fascinující a grandiózní epický příběh, který dokáže s každou otočenou stránkou něčím překvapit. Je až neuvěřitelné, kolik se v něm ukrývá podnětů, rad a mouder, kolik zvratů a neprošlapaných cestiček je v něm předloženo dychtivému čtenáři, kolik napínavých sekvencí a humorně zábavných scének se tady nabízí s nonšalancí a lehkostí, jakoby za jejich vymýšlením nebyly hodiny a hodiny usilovné práce. Člověk se může nechat unášet na křídlech Le Tendreho fantazie, stejně jako může donekonečna zkoumat nádherný svět Akbaru, vytvořený Régisem Loiselem. Není náhodou, že tento francouzský výtvarník je považován za jednoho z největších umělců frankofonní scény. To, co předvedl ve Výpravě za ptákem času je prostě mistrovské dílo, které tu bude na věky věků a nikdy nezestárne. Můžete ho číst a prohlížet kolikrát chcete, a pořád vás bude bavit. Pokaždé v něm totiž nejdete něco nového, čarovného a okouzlujícího.... celý text

Šninklova veliká moc 2021, Jean van Hamme

Poté, co šninkl J´on jako zázrakem přežil bitvu tří armád Nesmrtelných, zjevil se mu ve chvíli největšího zoufalství Pán a tvůrce světů, obdařil ho velikou mocí a pověřil ho poselstvím pro národy Daaru. A tím začalo největší J´onovo trápení, protože neměl ani nejmenší tušení, cože to ta veliká moc vlastně je a jak se používá. Scénárista Jean van Hamme si v tomto vyprávění přivlastnil hned několik biblických námětů ze Starého a Nového zákona, zasadil je do podivuhodného světa Daaru, opletl tolkienovskou mytologií, k ní přidal špetku citlivé komiky a nevtíravé erotiky, a na světě byl příběh příběhů o spasiteli národa Šninklů. Příběh jemný i drsný, líbezný i hrůzný, jiskřivý i temný, veselý i smutný… takový, v němž se odrážejí všechny druhy emocí, které člověka provázejí životem. Polský výtvarník Grzegorz Rosiński ho pak zhmotnil svým uměním v podobě broušeného diamantu. Každá stránka knihy, každý panel je puntičkářsky originální, grandiózní a krásný. Jsou komiksy, které se vám líbí nebo nelíbí, které vás nadchnou, zklamou nebo vás nechají lhostejnými, které po prvním čtení odložíte nebo ty, které můžete číst znovu a znovu… a pak jsou komiksy, na které nikdy nezapomenete. Šninklova veliká moc patří, alespoň podle mého, k těm posledně jmenovaným.... celý text

Moře nářků 2014, Soesbee Ree

Cobiah Marineer byl u toho, když z hlubin moře povstalo ztracené království Orr s jeho nemrtvými obyvateli. Zkáza, která se silou tsunami vylila do světa lidí, byla strašlivá a devastující. Cobiah dokázal přežít, vybudovat si postavení, najít lásku… nikdy ale nezapomněl. Po letech úsilí je připraven rozdrtit válečné loďstvo Orru. Ree Soesbee napsala další příběh ze série Guild Wars a stejně jako v případě svého předchůdce Roberta Kinga se na nic neohlíží ani se nesnaží navázat na jakoukoli z již existujících linií, nebo rozvíjet příběh některého z hrdinů. Začínáme v Lion´s Ark, odkud se společně s mladičkým Cobiahem Marineerem vydáváme na moře. To pak hraje po zbytek knihy úlohu základního elementu, z něhož pochází vše důležité od naděje po pohromu. Autorka si dává záležet, aby příliš nezabředla do zdlouhavých popisů, nebo se příliš točila na místě. Zápletka je prostá a jednoduchá, přesto dostatečně chytlavá a dimenzovaná na emoce i napětí. Dramatických momentů je povícero a jsou dobře zapracovány do struktury románu. Na rozdíl od svých předchůdců má Ree Soesbee jasno v tom, kam směřuje, proto se od ní dočkáme i plnohodnotného závěru.... celý text

Ostří osudu 2013, J. Robert King

Světy Tyrie sužují z tisíciletého spánku probuzení draci a jejich nestvůrní pomocníci. Skupina hrdinů, kteří si vybojovali ostruhy v gladiátorské aréně, se rozhodla (dobrovolně či z donucení) se s touto hrozbou jednou provždy vypořádat. Kingovo Ostří osudu je zcela samostatný příběhem v rámci Guild Wars univerza, neexistuje jakákoli návaznost na předchozí Duchy Ascalonu (dokonce chybí i jakákoli zmínka o mírovém ujednání mezi lidmi a charry, kteréžto téma tvořilo základní osu knihy). Boj mezi oběma rasami proto pokračuje s neztenčenou intenzitou, jen si ho v této knize zase až tolik nevšímáme, protože si vystačíme se souboji gladiátorů a akcemi proti dračím netvorům. Opět se jedná o jednorázové dobrodružství, které se nezabývá pozadím ani okolnostmi jednotlivých jevů a činů. S přibývajícími stránkami se navíc hodně zjednodušuje a zkracuje (nechci říct, že podvádí), jako by toho sám autor už měl dost a chtěl se věnovat jiným a zajímavějším věcem. Potvrzuje to ostatně i rozevláté finále, které (ne)udělalo za celým vyprávěním tečku.... celý text