fifa51
přečtené 644
Ztracený svět
1997,
Michael Crichton
Příběh je trochu rozbředlejší a děj nemá tak poutavou dynamiku jako v Jurském parku, přesto je to zábavná kniha se spoustou zajímavých informací a podnětů k zamyšlení, i skoro třicet let po svém vzniku.... celý text
Krize moderního světa
2002,
René Guénon
Tahle kniha nezestárla vůbec dobře. Guénonova posedlost myšlenkami úpadku Západu pod vlajkou materialismu a ztráty duchovních tradic je sice opodstatněná (leč se nejedná o žádný významný objev), jeho fascinace (středním) Východem, který se dnes utápí v náboženském/tradicionalistickém tmářství a jím způsobeném zpátečnickém kulturním primitivismu, je ale nesmyslná a neprozřetelná. Guénon konvertoval k islámu, který sice vychází ze stejných tradic, ze kterých vycházel ve středověku, ale to je asi tak úplně všechno, co společnosti přináší. A rozhodně to není produkt duchovního ani intelektuálního elitářství, ale naopak spíš nedostatku kritického přemýšlení (mimochodem způsob, jakým Guénon vykládá individualismus, je extrémně tendenční a zavádějící). A platí to samozřejmě i o katolictví (které autor pokládá za poslední plamen západního duchovna). Dělat z masových náboženství/církví uchovatele duchovních hodnot je podle mě spíš ukázkou intelektuální neprozřetelnosti než příslušnosti k intelektuální elitě. Chod dějin navíc dospěl k přesně opačnému stavu, než který Guénon předpokládal - veškerý západní tradicionalismus a kulturní identifikace jsou dnes naopak zakazovány a označovány za xenofobii, zatímco sebe-identifikace všech ostatních kultur je povzbuzována a opěvována, a to bohužel hlavně na Západě. Inspirace myšlením Východu se tedy pro Západ ukazuje naopak jako zhoubná a sebedestruktivní idea. A myšlenka, že Východ na Západ nechce expandovat, je ve světle migrační krize a při expanzivním šíření islámu doslova heretická. Islám můžeme chápat spíš jako projekt a nástroj východního imperialismu než jako berličku ke znovuobrození západních duchovních tradic.... celý text
