Eliz
přečtené 10
Žár
2012,
Richelle Mead
O něco slabší než předchozí tři díly, ale pořád vynikající. Ze začátku se to četlo rychle, ale nejvíc času mi zabrala druhá polovina, přes kterou jsem se nějak nemohla dlouho dostat. Děj byl celkem průhledný, ne tolik zajímavý a na konci mě nečekal žádný ten "šok", který bývá v každé Richellině knize. To možná bude tím, že od ní mám přečteno cca dvanáct knih a vím, co od ní můžu čekat. Každopádně to skvělé čtení je (kladů bych koneckonců dokázala najít víc než záporů) a určitě stojí za to.... celý text
Padesát odstínů šedi
2012,
E. L. James (p)
odpad!
Průhledné porno pro ošklivky, které nejsou spokojené se svým sexuálním životem. Nemá to zhola nic společného s literaturou a to, co je tam prezentováno jako sado-maso, mi připadá opravdu vtipné. Každopádně si o tom udělejte obrázek samy... nebo sami? Buď to budete milovat, nebo nenávidět. Když mi kamarádka řekla, jak to celé dopadne (tj. "příběh" druhého a třetího dílu), musela jsem se začít smát na celé kolo a dlouhou dobu trvalo, než jsem se z toho zcela vzpamatovala.... celý text
Sny
2012,
Richelle Mead
Ze začátku mě to moc nebavilo, občas se mi nelíbilo, jakým způsobem byly určité věci popsány. Ale postupně se to rozjelo a druhou polovinu knihy jsem přečetla během této noci. Bohužel jsem si však pár dní předem přečetla jeden velký spoiler, takže to pomyslné vyvrcholení pro mě překvapením nebylo. Richelle mi v tomto díle na Georginu trochu změnila pohled, neustále tam byla za dokonalou divu, která všechno dovede a nikdy se nesplete... i když v jistých záležitostech se jí moc nedařilo. Naopak jsem si oblíbila Cartera a Dante je... moc zajímavý chlápek. Maddie mi vadila už od samého začátku. Nakonec to dopadlo tak, jak jsme očekávala i chtěla, akorát trochu jiným způsobem, než by bylo nejlepší. Každopádně jsem moc zvědavá na další díl a opravdu nevím, co budu číst dál, protože mi další díl přijde až v září společně s Indigovým kouzlem.... celý text
Na vrcholu
2011,
Richelle Mead
Líbilo se mi to, to fakt že jo. Na mě možná až příliš sexu, ale... s tím se mělo počítat, když je příběh o sukubě. Těším se, co se bude dít v dalším díle, který už mám rozečtený. Snad se tam objeví Bas. Dost jsem si ho oblíbila. Tím však netvrdím, že na Sethovi není nic zajímavého. Na každé postavě z této knihy je něco zajímavého. Avšak poměrně často jsem si pletla jména a musela jsem listovat a dohledávat, kdo je kdo. K naprosté dokonalosti mi tu cosi chybí, přesto ve mně Sukuba něco zanechala a baví mě o této sérii přemýšlet. A to je dobré znamení.... celý text
Eragon
2004,
Christopher Paolini
Konečně jsem to napotřetí dala, nikdy jsem se tím nemohla prokousat. Ale to bylo nejspíš tím, že mi v době prvního čtení bylo nějakých deset a bylo to pro mě celkem složité na pochopení. Skvělá knížka, opravdu. I když Eragona bych někdy nejradši praštila. Paolini píše poutavě, člověk se krásně začte a příběh mu rychle ubíhá. Něco tomu ale chybělo. Když jsem knihu dočetla, neměla jsem z "ten pocit", kdy má člověk chuť nad tím vším, co se událo, přemýšlet. Od finále jsem očekávala víc, ale to asi budu muset vydržet do posledního dílu. Vadilo mi používání "jsi se" místo "ses", ale to je chyba spíše překladatele.... celý text
Charlieho malé tajomstvá
2012,
Stephen Chbosky
Charliemu jsem moc fandila, jeho příběh mě opravdu dojal. A způsob, jakým byl podán, je dle mého názoru geniální. Poklona autorovi. Film se mi až tak nelíbil, ale... to sem nepatří.... celý text
Na vine sú hviezdy
2013,
John Green
Když jsem o této knize slyšela poprvé, ihned jsem si ji chtěla přečíst. Nakonec se mi do rukou dostala ve formě ebooku a já se do ní s nadšením pustila. Přečetla jsem ji za dva dny, začíst se do ní mi problém nedělalo. Akorát jsem nějak nepobrala konec. Otočila jsem na další stranu s tím, že v oné kapitole už konečně zjistím, jak to dopadlo, ale už na mě čekalo jenom poděkování autora. Fakt super. Další věc, která mi dost vadila ta rychlost průběhu. Ještě jsem se ani pořádně nezorientovala v charakterech postav a oni už stihli dojít k tomu, že se milují. Možná to bylo tím, že jsem knížku četla tak rychle, možná ne. Spíš ne. Jo, bylo to zklamání. Nejvíc mě naštvalo to, že jsem u toho vůbec nebrečela, i když jsem ze všech stran slyšela, jak všichni brečeli rovnou dvakrát. Mně se k tomu ani nechtělo. Smutná jsem z toho taky nebyla. A zas tak vtipný, jak tvrdí na obálce, to taky nebylo.... celý text