elenai přečtené 654

Vánoce v knihkupectví 2023, Jenny Colgan

Můj rest, který jsem nestihla vyzvednout před Vánocemi z knihovny. Ale vánoční čas je tu pořád a já jsem stále tak hezky naladěná. Inu, přestože Pojízdný krámek snů se mi líbil, tady jsem měla celkem dost problém s chápáním jednání a kostrbatostí některých postav. A uvědomuju si, že to možná bylo překladem. Jelikož nemám srovnání s originálem, tak se to dost těžko posuzuje, ale silně pochybuju, že by Skotové například neustále při klení užívali slovní spojení Boha jeho. Jinak co bych tak napsala k příběhu. Ježíšmarjá, já od toho nic moc neočekávala, je to romanťárna s vánočními kulisami, nelze čekat nic objeveného a happy end je samozřejmostí. To, že klouže autorka jen po povrchu a postavy jsou takové plošší, k tomuto typu literatury asi taky patří. Nevím, nejsem odborník. Svou kapacitu romantických knih jsem pro letošek vyčerpala. Za mě rozhodně můžu vypíchnout téma Vánoc a knih, četlo se to fajn, a děkuju za tipy na místa, která lze v Edinburghu navštívit. Už se tam moc těším! 60%... celý text

Sněhová sestřička 2019, Maja Lunde

Vánoční příběh, který nebyl jen o Vánocích. Líbila se mi celková poetika knihy, něžnost a laskavost, kterou knize dodávaly přenádherné ilustrace. Originální mi přišla i jména sourozenců - Juni, Julián a Augusta. A všem bych přála kamarádku, jakou byla Hedvika Juliánovi. Zkrátka a dobře, bylo to pro mě velké pohlazení, ačkoliv při dočítání ve mně vytanul takový hořkosladký pocit a přiznám se, že mě konec nenechal chladnou. 95%... celý text

Křest ohněm 1999, Andrzej Sapkowski

Můj pravděpodobně nejoblíbenější díl. A kdo za to může? No jasně, hrdinná skvadra kolem velkého zachránce Geralta z Rivie, pasovaného a posteriori. Jak já miluju Milwu, Marigolda, Regise a toho dalšího (kvůli spoilerům nebudu jmenovat). Taková rodinka do nepohody. A k tomu úžasní trpaslíci! Nebudu zastírat, že všechny ty probíhající dialogy, které mohou být pro někoho velmi nudné, jsou pro mě neskutečně výživné a strašně si je pokaždé užívám. Kdo mě v tomto pokračování jako vždy štval, byl Geralt "Já si budu všechno dělat sám a pose*te se". A taky Yennefer "Jsem těžce nad věcí, byť k tomu nemám nejmenší důvod". Ciri je v tomto dílu na pár stránek, takové to o mně beze mně. Ale čtenář se dozví mnoho zajímavých informací, děj velkolepě i velkohubě plyne na pozadí, nějaké ty bitvy pro bojechtivé jsou zde také. Zkrátka a dobře za mě top. 99%... celý text

Veselé Vánoce, Terezko 2023, * antologie

Edici Česká povídka si postupně pročítám a doplňuji do domácí knihovny. Na tuto vánoční sbírku jsem se těšila, protože kdy jindy po ní sáhnout když ne v čase vánočním, že. Navíc obsahuje povídky od mých oblíbených autorek, které nezklamaly, a to ani Mornštajnová, která mě svými krátkými literárními pracemi příliš nepřesvědčila. Celkově jsem byla dost spokojená, pouze poslední povídka ve mně vzbudila trochu rozpaky. Byla hodně na sílu a matoucí, zkrátka jsme moc nevěděla, co si o ní myslet. Spíš by pasovala do nějaké fantasy sbírky, ale potřebovala by ještě hodně propracovat. 80%... celý text

Krev, monstra a cukroví 2023, * antologie

Děkuji všem autorům i editorům této mimořádné antologie. Nejenže jsem nad ní strávila příjemné chvíle v čase vánočním, ale zároveň jsem zase přišla na chuť fantasy! Objevila jsem pár dalších českých spisovatelů, jejichž knihy si chci určitě přečíst. Já povídky můžu, na nich se totiž ukazuje spisovatelský um, a čeští pisatelé opravdu tento literární útvar tvořit umí. K jednotlivým povídkám jsem se vyjadřovala individuálně. Jako celek si sbírka jednoznačně zasluhuje 100 %.... celý text

Mladík / Událost 2023, Annie Ernaux

Silné, strohé, úderné, dojemné. Mladík mi poskytnul vhled do mezigeneračního milostného vztahu, o kterém bych si nikdy netroufla říct, že by mohl nějakým způsobem fungovat byť jen pár dnů. Potom lup, malý střípek, zmínka o nemocnici, a ocitáme se v příběhu Události. Zajímavě propojené. Událost byla líčena velmi odosobněně, přesto mi při čtení přestalo chvílemi bít srdce a některé momenty mě doslova přibily k židli. "Na záchodě na kolejích jsem porodila zároveň život i smrt." Annie Ernaux je bezpochyby jedním z mých největších objevů tohoto roku. Důkaz toho, že k napsání dechberoucí knihy nemusí být popsány stovky stran. 95%... celý text

Rodinné povídky 2019, * antologie

Souhlasím s marketa7, napsat skvělou povídku umí jen málokdo. A co tak přičítám tady ty sbírky od nakladatelství Listen, už předem zhruba vím, co můžu čekat a co se mi asi bude líbit a co ne. Rodinná tajemství bylo celkem dobré dílko, hezky se četlo a odsýpalo, ale zdá byl naplněn potenciál s tajemstvím? To úplně netuším. 70%... celý text

Katova dcera a černý mnich 2011, Oliver Pötzsch

Druhý díl byl ještě o kapku lepší než ten první. Osud katovské rodiny a mladého medika se hezky rozvíjí. Kniha má zajímavou zápletku, šílené mnichy, loupežnické bandy, femme fatale... Nechyběl ani vhled do katova řemesla. A úplně miluju, jakou roli hrají v příbězích byliny. Takže kromě napínavého příběhu se čtenář dozvídá zajímavé informace. Rozhodně se časem pustím do dalšího dílu. 85%... celý text

Panda v nesnázích 2018, Markéta Lukášková

Markéta si mě získala minulý rok, kdy jsem byla na její besedě. Ne že bych žádné její knihy předtím nečetla, ale najednou pro mě dostaly ještě úplně jiný rozměr. Panda je dle mého pro ni dost osobní téma, stačí si o ní najít nějaké informace. Nejvíc povedená mi proto přišla postava Terezy, jelikož autorka asi čerpala hodně z vlastní zkušenosti. Za což si mimochodem zaslouží velký obdiv. A celkově se kniha četla fantasticky. Mám její styl psaní opravdu hodně ráda. Co mi ale moc nesedlo, byla linka z 50. let. Jako napsaná byla výborně, ovšem moc se mi do děje nehodila. A jak autorka přišla na postavu Lenky? Nuže, nikdo nemá být souzen a posuzován, takže jen napíšu, že každý jsme nějaký, ale ztotožnit se s ní nejspíš nedokážu. 88%... celý text

Katova dcera 2011, Oliver Pötzsch

Po knize jsem sáhla v knihovně, protože jsem chtěla něco středověkého a temnějšího a katovské řemeslo bylo zajímavým bonusem, byť jsem měla trochu obavu, že je autor německé národnosti. Já německé tituly moc nemusím. Jakoba Kuisla jsem si ovšem ihned oblíbila a s ním i celou jeho rodinu. Simon Fronwieser, nadaný medik, který jde proti proudu a hlavně svému otci, byl malý/velký sympaťák. První díl začal pěkně zhurta, čarodějnice, vraždy dětí... Pravda, ta detektivní zápletka tak trochu haprovala, není to úplně jako když čtete Červenáka, ale i tak jsem se moc bavila. Byl to pravý středověký hnus z Německa 17. století. 80%... celý text

Tři 2022, Valérie Perrin

Příběh hlubokého přátelství, které jsem nikdy nepoznala, a tiše jsem při čtení záviděla. Do jistého bodu. Jak málo totiž stačí k tomu, aby byla nit přátelství přetržena. Musím přiznat, že mě hodně zaujala hlavně druhá polovina knihy, kdy Nina, Etienne a Adrien překročili práh dospělosti a postupně se (ne)realizovali ve svých snech . Začalo také postupné odkrývání nejednoho tajemství a že bylo sakra co odkrývat! Velmi stísněně jsem se cítila při čtení pasáží s Emmanuelem. Pohádkový princ? Ale kdeže... Největší tajemství ale skrývá Adrien. Vnímavý čtenář na to přijde o něco dříve, než-li jej odhalí sama autorka, ale je to opravdu pecka. Trošku mě ovšem mrzí rychlý konec. Letos jsem se seznámila z francouzské literatury ještě s Delphine de Vigan a Annie Ernoux, ale Valerie Perrin pro mě byla ta, která mě alespoň trochu zahřála u srdce. 90%... celý text

Kdo roste v lese 2020, Kateryna Michalicyna

Tak tohle je velmi povedená kniha. Při čtení na mě dýchla atmosféra lesa, taky krapet nostalgie - to když jezevec vzpomínal na , nějakou pointu, poučení. Do toho se dozvíme něco o stromech, rostlinách, zvířatech a taky mechu - jak jsou pro existenci života důležité. Text podporují překrásné ilustrace, hlavně ty rostlinné se mi moc líbily. A jak už bylo zmíněno přede mnou - "Jé, tady je Ruměnice pospolná!" :-)) 90%... celý text

Děti z Bullerbynu 1997, Astrid Lindgren

Milovaná knížka z dětství. Jak strašně jsem chtěla být v Bullerbynu a být součástí dobrodružství se všemi šesti dětmi. A i teď, ve svém věku, s nimi zase a znovu prožívám ty jejich prosté, ale intenzivní radosti. Ale vždycky mi bylo trochu líto Britty, přišla mi taková trošku odstrčenější od děvčat, přitom byla rozumově úplně někde jinde. Prokazovala i jistou moudrost na rozdíl od ostatních. To kluci spolu tvoří bezva trio. 95%,... celý text

Čas opovržení 2022, Andrzej Sapkowski

Příběh plynule navazuje na první díl. Na můj vkus je zde málo Geralta, o něco více stránek je věnováno Ciri, ale nejvíc prostoru dostávají vedlejší postavy. S tímhle ale určitě problém nemám, naopak, je neuvěřitelné, jak bravurně autor mezi těmito POV přeskakuje a jak umně dokáže zpracovat jejich život (v některých případech i smrt) na pár stránkách. Mně vždy neskutečně nebavila kapitola odehrávající se na poušti. V sáhodlouhých popisech jsem objevila Sapkowského Achillovu patu. Thanned to naštěstí jistí - velkolepé finále, které přichází již ve třetí čtvrtině knihy. Děj pak plyne o poznání pomaleji, nicméně je stále velmi zajímavý. 90%... celý text

Kosprd a Telecí 2013, Eva Papoušková

Asi jsem čekala něco trochu jiného. Příběh dvou dětských kamarádů Kosprda a Telecí měl být nejspíš zábavnou záležitostí, ale já ani dcerka jsme se příliš nebavily. Cituji: dcera: "Už jsme dočetly Kosprda a Telecí?" Já: "Jo." Dcera: "Konečně." Pointu kniha obsahovala velmi slabou. Víc bych asi rozebrala následky činu obou dětí a následně poučení. 50%... celý text

Krev elfů 2003, Andrzej Sapkowski

Čtu Krev elfů už poněkolikáté, a i když mi na páně Sapkowském leccos nesedí lidsky, tohle hromsky skvěle vymyslel. Každým čtením si knihu užívám víc a víc a zjišťuju, že jsem třeba i některé pasáže pozapomněla. Na co se vždycky těším v tomto dílu, jsou trpaslíci. Brilantně přeložené trpasličí nářečí mi totiž pokaždé nadzvedne koutky úst. A čím dál víc si oblibuji Yennefer. Ale na co jsem se tentokrát zaměřila především, byly ty věčně troušené dialogy o válce, násilí, rasové nesnášenlivosti. Ona to není jen nějaká dobrodružná fantasy brakovka, jak si někteří z mého okolí myslí, nene. Je to něco víc, a proto si si ji budu číst pořád znovu a znovu. 98%... celý text

Tenký led 2014, Jan Hlávka

Ze začátku jsem byla trošku zmatená, protože jsem si dala delší pauzu. Nakonec jsem se ale dostatečně rozpomněla, abych si knihu užila. A že bylo co! Pravda, děj zpočátku plynul volněji a bylo tam dost omáčky, ovšem nevadilo mi to. Převážná část příběhu se odehrává na Algoru, kde tak pěkně bují vztah mezi Andrejem a Viktorií, další hlavní linka je věnována sestrám Vanbergovým na pro nás nové planetě Newell. Obě linky postupně naberou šílené grády. Ani jsem nedutala, když jsem je četla. Pro mě to byla velmi dobře napsaná akce. A přiznejte se, komu souboj S-19 a pana Evanse připomínal souboj terminátorů? Za mě byl tento díl rozhodně o špetku lepší než-li ten první. 90%... celý text

Mezi nimi 2023, Veronika González

Dlouho se mi nestalo, že bych knihu přečetla za 24 hodin. Autorka mě dokázala okamžitě vtáhnout do děje, dychtivě otáčet stránku za stránkou a dozvědět se, jak se může tak složitý vztahový kaleidoskop vyřešit. Po přečtení (dočetla jsem v jedenáct večer) jsem dlouho ležela v posteli a po dlouhém převalování myšlenek jsem dospěla k následujícímu: Nikdy nám neprospěje babrat se v minulosti, rozpitvávat ji v přítomnosti, protože nemá žádnou budoucnost. Je to příběh hořkosladký, melancholický, drsný, zároveň přímočarý a spletitý. Je třeba číst mezi řádky, protože smysl je v detailech. Zmínka v textu, která vám může přijít banální, je ve výsledku velmi důležitá. Bylo pro mě těžké, velmi těžké zpracovat Kristýnu a Magdu, jejich úmysly, tužby a myšlenky jsem dokázala pochopit, ale nikoliv příliš akceptovat. Na konci příběhu dochází alespoň u jedné z nich k ozdravné sebereflexi, za kterou ale zaplatí velmi vysokou cenu. Maminka Milada je příkladem toho, jak se na člověku může podepsat těžké zklamání z lásky. Nejmladší členka ženského ansámblu Iva je paradoxně nejvíc vyspělá. Zpočátku velmi cynická, posléze citově rozložená mladá dívka s obdivně silnou osobností. Moje favoritka. Z vedlejších postav mě zaujala baletka Helena a moc ráda bych se dozvěděla, jaký byl nakonec její celý životní příběh. Naopak mě mrzí, že zcela vyšuměla postava psycholožky Jany. V knize se samozřejmě vyskytují také mužské postavy, vyjma Davida a Martina hrají roli podpůrnou (Jirka, Šklíba a částečně také Franta) nebo komickou (Rob, Hubert). Obvzlášť Rob s Hubertem knihu příjemně odlehčují. V dnešní době, kdy vychází velká přehršel všemožných titulů, je složitější najít ty, které v nás zanechají nějaký pocit nebo emoci, ať už negativní či pozitivní. Já jsem v tomto případě zvolila správně. 90%... celý text

Poupátka 2021, Hana Lehečková

Obdobně jako Evaho73 jsem snad až masochisticky toužila naplnit se tématem, které nám předložila Alena Mornštajnová ve své poslední knize. V Poupátkách jsem na rozdíl od předešle jmenované necítila tak šílenou beznaděj, ale i tak jsem se přistihla při okamžicích, kdy jsem zadržovala dech a v duchu křičela na hlavní hrdinku, ať se sakra probere a zdrhne. Ta postupná smyčka, kterou kolem mladých nevinných holčiček stahoval ten úchylný psychopat, byla paralyzující. Co mi ovšem přijde nejděsivější je fakt, že se jednalo o veřejné tajemství, ale NIKDO s tím nic nedělal. Kdyby nedošlo k té nahodilé náhodě, kdoví, jestli by to nepokračovalo dodnes... A děkuji Cori za zmínku o Miroslavu Slavíkovi. To mě rovněž úplně zmrazilo, když jsem zjistila, co se s ním nakonec stalo. Zapůsobilo to jako facka do tváře všem těm dívkám, kterým bylo ublíženo. A co se týče autorky jako takové, věřím, že jako spisovatelka má obrovský potenciál. Kromě velmi čtivého textu nabídla v knize také zcela neotřelou formu, která velmi korespondovala s tématem. 90%... celý text

Pušíci 1 - Pušíci jsou tady 2013, Erhard Dietl

Takový bizárek, ale vskutku originální. S dcerkou jsme se bavily a určitě se chystáme také na další díl s touto zajímavou rodinkou plnou smradlavečků. 80%