Bonnet
přečtené 187
Hanba
1990,
Salman Rushdie
Autor oplývá pisatelským umem, to jeden nemůže popřít, nicméně na můj vkus má tendence se příliš „rozkecávat“, což klidně může být jinou kulturou. A nebo mi jen nesedl. Tak. Suma sumárum knize jako takové nemohu upřít neurčitý šarm, který se bohužel projevil až k závěru, zatímco začátek byl jeden vlký o pokus se pohodlně začíst.... celý text
Listy Anielce
1983,
Karel Čapek
Ráda si vždycky prolistuji korespondenci mých oblíbených autorů, většinou se člověku naskytne jiný (lidštější) pohled na do té doby nedoknutelné pány spisovatele. S přihlédnutím k věku mistra Čapka nezbývá než žasnout.... celý text
Lehká dívka a reportér
1991,
Karel Poláček
Kniha obsahující vše, co z Poláčka činí jednoho z mých velmi oblíbených autorů tedy hravá čeština v typickém Poláčkovském duchu a vtipné momenty z prostředí pro Poláčka familiárního. Nic víc, nic míň, ideál.... celý text
Reportáž psaná na oprátce
1960,
Julius Fučík
Těžko tuto knížečku hodnotit z hlediska literárního, tam věru není co nějak komentovat či esteticky nasávat. Tak zbývá jen ta idealogická strana mince, ale já nevím, vždycky si vzpomenu na Kunderův Žert a pasáž s citací Fučíka a zamrazí mne. S odstupem času kniha krásně ilustruje nešvary idealogií a ovlivněných mas.... celý text
Stařec a kuře
2003,
Kateřina Procházková
odpad!
Zaujal mne název a vcelku hravá obálka, ale to je tak asi vše, co na mne učinilo dojem pozitivní. Poté jsem se knihou vyloženě na sílu prokousávala, po chvilkách odkládala, zase brávala do rukou... Autorka se totiž nemohla rozhodnout, zda-li napsat sebeironický a vtipný kousek, nebo zabrouzdat do sfér hlubších a filosofií přeplněných, tak to pěkně lajsla na půl a nevyšlo to. Jako vtipná novelka by to možná fungovalo, takhle ne-e.... celý text
Hausfrau
2016,
Jill Alexander Essbaum
Takový průměr, co si člověk přelouská za večer, možná dva, zachce-li se mu vytvořit napětí, které se autorce vytvořit nepodařilo, neboť dějovou linku ponechala až moc syrovou, tudíž snadno dekódovatelnou a hlavní hrdinka velkou roli neuhraje.... celý text
Listy Olze
1971,
Karel Čapek
Chtěla jsem přečíst jedním dechem, ale toliko hezkých i smutných slov a myšlenek potřebuje čas, aby se ta sdělení pěkné vsákla a nevyprchala. První Čapkovo dílo, ve kterém jsem si povšimnula různobarevných (pravda někdy temných a smutných) odlesků Čapkovy persóny a jako autor u mne stoupl o několik příček výše.... celý text
Útok na pekárnu
2016,
Haruki Murakami
Autorova prvotina v mé knižní poličce. Rozpačitá prvotina. Kdybych si jen prohlížela obrázky, tak bych mohla dát i 3 hvězdičky.
Bylo nás pět
1979,
Karel Poláček
Jak mám Poláčka ráda, tak mi tahle kniha ne a ne sednou resp. první část ano, tam je vše, jak má být - švih, jazyk a vůbec, ale ta druhá část s halucinacemi hlavního hrdiny, to bylo zlo, které mně donutilo přetáčet, což se mi u Poláčka jaktěživ nestalo.... celý text
Než jsem tě poznala
2013,
Jojo Moyes
Četla jsem v originále a nedokáži si představit překlad, neboť i ta anglická verse byla jaksi literárně chudší. Jako správná oddechovka to ale bez problémů poslouží, vtipných částí se čtenář také naděje, možná bych uvítala nějaké rozvinutější postavy, ale jak oddechové by to poté bylo, že?... celý text
Hvězdy nám nepřály
2013,
John Green
odpad!
Tři léta od nákupu uběhly a já začala se čtením. No. Možná jsem ani nemusela, protože bych si mohla nalhávat, že tvorba pana Greena není tragická. Je. A to z prostých důvodů - slabá a předvídatelná linka děje, který se vyvíjí až moc rychle, takže se čte sice pěkně, ale k čemu to je, když si člověk po odložení knihy nic neuchová a ještě slabší postavy. A hlavně ten hloupý motiv rakoviny a umírání, je toho zapotřebí? Přečteno v originále, na český překlad hozeno očkem a následně přetrpěn tik v oku. (Jo a věta my lungs suck at being lungs úspěšně konkuruje vnitřní bohyni z odstínů, tolik k mému váhání mezi žádnou a jednou hvězdičkou.)... celý text
Zlé časy
1953,
Charles Dickens
Má první kniha od Dickense, která není Vánoční koleda. Ano stydím se, protože nebýt takový ignorant, mohla jsem Hvězdy nám nepřály nechat odložené další tři léta. Ale neuhýbejme, hlavní motiv se čirou náhodou akurátně strefil do problematiky, které si občas povšimnu ve svém okolí tzv. jak moc velkou roli hrají fakta v životě lidském a hrají ji oprávněně? Jazyk úderný plně korespodující s popisovanou dobou, čtenářský zážitek maximální. V nejbližší době se chystám číst znovu, možná pečlivěji a možná v angličtině, jestli mi něco neuteklo...... celý text
