Jaroslav Durych

česká, 1886 - 1962

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 94 knih
Rekviem
Rekviem
Bloudění
Bloudění
Sedmikráska
Sedmikráska
Služebníci neužiteční
Služebníci neužiteční

Nové komentáře u autorových knih

Bloudění Bloudění

„Dlouhodobě jsem Jaroslava Durycha měla v hledáčku autorů, jejichž dílo bych měla poznat a alespoň poslech audioknihy mi usnadnil splnit si tento osobní dluh. Musím přiznat, že ačkoli jde o literaturu historickou, není to jednoduché čtení, jež je zahaleno náboženskou mystikou odrážející pobělohorskou rozervanost pulsující mezi protestantismem a katolictvím a odrážejícím celý osud hlavních postav bloudících a hledajících. Opravdu náročný autor a náročná literatura.“... celý text
— ujira

Masopust Masopust

„Pokud máte rádi křesťanskou tematiku a incest, tak vřele doporučuji!“
— RonnieSmithx

Rekviem Rekviem

„Podivuhodná rozkotlanost této trilogie na malé ploše vyvolává silné emoce. Jazyk, líčení atmosféry, zvuky a celková atmosféra prostředí (arcibiskupský palác, hořící modříny osvětlující scénu, valdický kapucínský kostel). Autor nás nešetří, nic nevysvětluje, jména a události se jen míhají, aniž čtenář většinou tuší, kdo právě mluví a o čem. Nic z toho totiž není třeba. Má na nás sáhnout cosi, co by se dalo nazvat osudem nebo dějinnou nezbytností, ale je to možná jen to, že se někdo ocitl v určité chvíli na špatném místě. Doba je vymknutá z kloubů a lidé podle toho jednají. A přeci zůstávají zbytky normálnosti (chování arcibiskupa, "Jsme přeci kavalíři", paní Banérová zvažuje, jak se ke kapucínům obléknout). Děj, jakkoli hrozný, se převalí. Valdštejnové totiž nikdy neovládnou scénu nadlouho. Jak asi Jaroslav Durych na tuto svou knihu pohlížel po roce 1948?“... celý text
— sika444

Boží duha Boží duha

„Kde novelu a beletrii čtenář hledá, nachází baladickou filozofii přetékající symbolikou sázející na čtenářův důvtip. Samotné Durychovy postavy jako by z románů psychologických, filozofických či teologických disputací vzešly. Snadné jsou paralely starý a mladý, vinen - nevinen, svědomí - bezcitnost. Ještě snadnější je skrýt je do aktů napůl vyslovených či vůbec nevyslovených. A tak já nepoučený čtenář - knihu si vybírám dle anotace - čtu však za tak dlouho, že její obsah ani náznakem už v paměti neuchovám - vstupuji do labyrintu úvah Durychových postav. Jen zlé skutky a neskrývaný strach napovídají. Nečetla jsem (zatím) jiné Durychy, a tak jsem byla bez přípravy vhozena do proudu jeho myšlenek. Dodatečně si přečtu, že novela byla napsána v letech 1945-1955. Aha! Čas i místo dostaly zřetelnější tvary, pokud by snad čtenář přece jen tápal. Pak již zůstává jen On a Ona. A smysl bytí v hrůze nebytí. Nepochybuji, že Boží duha si pro svou univerzální platnost musí svého čtenáře dnešní doby najít.“... celý text
— Rihatama

Boží duha Boží duha

„Pořád to ve mně zůstává trochu vzpříčené, připadá mi, že žena tu nevystupuje jako člověk, ale spíš jako prostředek vysněný k vypravěčovu (a autorovu?) vykoupení. Monolog převlečený za dialog. Nějak se mi to nezdá správné.“... celý text
— Hanka_Bohmova

Přejít na knížky autora