Lucius Annaeus Seneca

italská, -4 - 65

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nová kniha

O životě v ústraní (De otio) / O duševním klidu (De tranquilitate animi)

O životě v ústraní (De otio) / O duševním klidu (De tranquilitate animi) - Lucius Annaeus Seneca

Jak žít stranou politického života a být dobrým mužem? Jak prospívat ostatním a sobě a neztratit při tom hlavu? Římský politik a stoický filosof Seneka se snaží... detail knihy

Populární knihy

/ všech 29 knih
O duševním klidu (8 úvah)
O duševním klidu (8 úvah)
Dopisy psané stoikem
Dopisy psané stoikem
Výbor z listů Luciliovi
Výbor z listů Luciliovi
O krátkosti života
O krátkosti života

Nové komentáře u autorových knih

O duševním klidu (8 úvah) O duševním klidu (8 úvah)

„Když jsem objevil myšlenky stoiků, řekl jsem si, že si je musím přečíst, protože velmi odpovídají mému způsobu uvažování. A Seneca nezklamal. Etika, rozum, ctnost... hodnoty, které ani po tisících letech mnozí lidé nebyli schopni pochytit. Místy se text trochu vlekl a zbytečně zabředával do omáčky, ale nemůžu říct, že bych si z něj neodnesl cenné poznatky. K Senecovi se časem určitě ještě vrátím.“... celý text
— ArkAngel

Faidra Faidra

„"Zmrháš čas ako zachmúrený lesný muž, čo lásku nepoznal a neráta s ňou už? Myslíš, že muž má vždy len vláčiť bremeno - len znášať nečas, koňa zvykať na sedlo, len strašné vojny viesť, len v bitkách cediť krv?" dramaticky sa pýta mama-pestúnka tridsaťročného mužského potomka súčasnej doby. Ten položí hernú konzolu na stôl, vezme obložený chlebík a mobil do ruky. "Píše mi Ďuro, či ideme cediť pivo." :D Súčasnosť je rovnako tragická ako tá minulosť, nič sa nemení okrem formy. Dnes sa ľudia úspešne vyhýbajú láske vďaka sebarozvojovým kravinkám, najmä po tridsiatke to príde, keď už zlyhávajú ideologické smery a prichádza stereotyp a nuda v kariére či vo vlastnej rodine... poskytujú cestovateľské, knižné, kurzové, kaviarenské a ďalšie, ďalšie zážitky, pretože dnes sme najmä vyhľadávačmi zážitkov, chceme zážitky, túžime len po zážitkoch, či je to príroda, kultúra, pamiatky, ľudia, napokon... práca, je to fuk, princíp zostáva nezmenený. Rodinný krb, teplo domácnosti, človek, ktorý na nás čaká a tým vlastne tvorí domov, pojem prístav, most, to sú veci, ktorým sa viac a viac ľudí vyhýba. Naopak, pojem ostrov imponuje, osamelý život v prírode, osamelosť v ponechanej "slobode", "výbere", "nekonečných možností" lahodí, dobrodruhovi dáva pocit veľkej morálky, paradoxne sociálny úpadok to neevokuje, človek, ktorý rád pobehuje lesom ako Hippolytos či Rousseau ešte zožnú potlesk, hoci Hippolytus disponuje aj hráčom najvyšších kvalít - Smrťou, lebo len vlastným uhynutím sa stáva dokonalým charakterom pre napísanie veľkolepého príbehu. Že nejaká žena či muž sa vášnivo zaľúbi, hoci má záväzky, je veľmi rýchlo odsúdeniahodným, nezaslúži si žiadnu pomoc ani pochopenie, ide tu len o šok z dôvodu, prečo človek zomrel... Lebo ktosi podobný zomrel, aby raz tento príbeh bol zvečnený. Ako sa však píše vo Faidre totéž: Povesť môže byť aj falošná, povesť lepšia v skutočnosti prislúcha horším, povesť horšia sa dotýka lepších ľudí. A kto túto povesť vlastne vytvára, kto všetko sa podieľa na tvorbe povesti človeka? V prípade Faidry to už nie sú ľudia. Sú to muži a ženy. Nie som nejaký znalec tých antických autorov, ale viem, že v tom období nemali ženy najlepšie postavenie, Aristoteles ich dával na úroveň otrokov, cnosť sa chápala a definovala inak ako dnes. Pri čítaní tohto príbehu som to brala do úvahy... taký Byron, s ním tisíce, milióny beznádejne zamilovaných mužov na svete, by smutne zvesili hlavy. Najkrajšiu báseň o neopätovanej láske som čítala práve od Byrona, kto to pozná, ten pri tej básni sa "zosype". Faidra je nadčasový príbeh o jednostrannej vášni, ktorá môže postihnúť kohokoľvek a taký človek potrebuje pomoc blízkeho okolia, správne slovo, ktoré ho oslobodí z ťažkého zhubného ochorenia duše - vášeň k človeku. Veľmi dôležitý je čas. A komunikácia, ktorej kedysi ľudia neboli takí schopní ako dnes. Preto sa dnes na lásku už tak často neumiera:) "A vtedy prichádza ten strojca najväčších katastrof - túžba. Hostiny aj domy sú odrazu primalé a čaše priskromné. Prečo sa biednym chalupám tá nákaza vyhýba? Prečo vyberá si paláce? Prečo len pod slamenou strechou láska je čistá, len úbožiak má zdravý apetít a stačí mu, čo má? A prečo mocipán a boháč túži mať viac, než mu prislúcha?" (Pestúnka)“... celý text
— zipporah

Dopisy psané stoikem Dopisy psané stoikem

„Myšlenky a úvahy pozdního stoicismu a jeho praktičnost a aplikovatelnost do běžného života, jsou v téhle konzumní době plné snadno dostupných rozkoší a pomíjivé Štěstěny, to nejpotřebnější učení a poznání, jež spoustě dnešních jedinců chybí. Ale samozřejmě nejde jen o to knihu přečíst a uznat její hodnotu, ale na základě jejich poznatků i nastolit cestu k blaženému ctnostnému životu, duševnímu klidu a žití v souladu s přirozeností a očekávání smrti a smrt samotnou nebrat jako něco nutně zlého, a na konci se stát nebo alespoň přiblížit Senecova ideálu mudrce, protože i cesta je cíl. Jedna z myšlenkové nejbohatších knih, i přes stáří textu, dobře čitelné.“... celý text
— Politre

O duševním klidu (8 úvah) O duševním klidu (8 úvah)

„Abych pravdu řekl, lépe se mi ze stoických filosofů četl Marcus Aurelius, pravděpodobně kvůli jeho vojenské úsečné mluvě a tomu, že nevěděl kolik let života mu ještě zbývá. Seneca se v některých místech trochu vlekl a upřímně bez poznámek v zadu bych si některé souvislosti i přes mou fanatickou zapálenost do antiky nepobral. Zároveň ale... mi kniha zabrala mnoho času z toho důvodu, že jsem před ní zkrátka utíkal. Stoicismus dokáže člověku pěkně nafackovat a v některých pasážích o hněvu jsem se v některých situacích restrospektivou vracel k bolestivým okamžikům svého života a skutečně... musím muži, který tu není už přes x stovek let... dát jednoduše za pravdu. Je zvláštní, jak se lidská povaha nemění, respektive neopouští zajeté koleje onoho pojetí lidství. V některých případech by bylo skvělé se dostat s tímto člověkem do konverzace. Za mne pokud by někdo chtěl začít se Stoickou filosofií, šel bych napřed do Marca Aurelia a jeho Hovorů k sobě a až poté do Senecy, který mi přišel ještě o jednu úroveň náročnější. Pro milovníky antiky a filosofie římské a řecké školy povinnost.“... celý text
— Radesan

O duševním klidu (8 úvah) O duševním klidu (8 úvah)

„Z knížky je znát, že Seneca byl víc politik než filozof. Ano, pár zásadních myšlenek stoické filozofie dokázal skvěle formulovat. Ale jeho snaha obhájit si sám před sebou své politické skutky a zalíbit se Neronovi je všude přítomná.“... celý text
— Gindolfin

Přejít na knížky autora