Angie_Missfit přečtené 103

Svorní Gambusíni a jiné příběhy 1999, Jaroslav Foglar

Krásná komiksová kniha. Jako dítě mě samozřejmě bavila Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří. Zajímavé byly i další komiksy jako indiánský Pim a Red a Modrá rokle (k níž jsem si musela dorůst, abych ocenila kvalitu výtvarného ztvárnění - jako malé se mi Saudkovy ilustrace moc nelíbily) ale ze všeho nejvíc mě brala Chata v jezerní kotlině. V porovnání s komiksovou knihou čistě o Rychlých šípech dávám o jednu hvězdu méně, ale jen proto, že samostatná kniha plná ilustrací o "Rychlošípácích" je prostě top a těžko se jí konkuruje :-). Rozhodně za schraňování v knihovně stojí obě knihy a jsem moc ráda, že je mám. Hrdě obě uschovám pro budoucí generace :-).... celý text

Po stopách duchů severní Anglie 1998, Liz Linahan

Zajímavá kniha, která se zcela vážně zaobírá popisem míst v severní Anglii, kde dochází k podivným jevům a lidově řečeno tam prostě "straší". Autorka provází čtenáře pečlivě jedním místem za druhým, vyptává se místních, zkoumá, popisuje a poodhaluje čtenáři často brutální historii tajemných hradů, hotelů i hospod společně s nevysvětlitelnými jevy, k nimž zde dochází. Na konci každé kapitoly nechybí informace o otevírací době jednotlivých míst a kontakt na správce. Ta tajemná atmosféra sychravého severu na mě z téhle knížky úplně sálala a v podvečer s hrnkem dobrého čaje v ruce mě to prostě vážně bavilo. Během čtení jsem si nejednou představila, jak se do severní Anglie vydám s knihou v batůžku jakožto mým průvodcem :-). Doporučuji.... celý text

Líný učitel – Jak učit dobře a efektivně 2018, Robert Čapek

Autor Líného učitele Robert Čapek má podle mého názoru velkou výhodu v tom, že umí psát čtivě a poutavě. Nebere si servítky a jasně pojmenovává hlavní nešvary českého školství. Nechybí ani palba do vlastních řad (ale to je v pořádku - naprosto souhlasím s tím, že ve školství se bohužel pohybuje řada lidí, kteří tam nemají co dělat). A hlavně: přináší praktické postupy, ke kterým se za roky života ve školství dopracoval, a předkládá tak čtenáři svou vizi moderního (líného) učitele, který má rád svou práci a své žáky (a ti zase jeho). Kniha se dobře četla a vsadím se, že v nejednom učiteli probudila revolučního ducha. Sama jsem souhlasně kývala skoro u každé druhé věty. Bohužel při srážce se smutnou realitou českého školství uhasíná plamen pochodně leckterému pedagogickému bojovníkovi za lepší zítřky. Ostatně i Čapek uznává, že moderní učitel to nemá snadné a mnoho lidí ve školství (a nejvíc stát samotný) není na novátorský přístup připraven a lenivě si rochní ve starých pořádcích. Učitel, který chce učit moderně, je systematicky od svého cíle zrazován a jsou mu do cesty kladeny nejrůznější překážky, ale důležité je vydržet! Kniha představuje příjemnou a potřebnou vzpruhu pro všechny učitele, kteří mají pocit, že jsou ve své snaze osamoceni. Potvrzuje jejich dojem, že "tady něco nehraje" a ukazuje jim, že nejsou sami a jak je důležité nenechat se semlít nepřízní shora, ani laxností vedení či kolegů, protože čím více bude moderních "líných" učitelů, tím lépe pro všechny. Doporučuji každému, kdo se alespoň rámcově ve školství pohybuje a má oči i mysl otevřené.... celý text

Evžen Oněgin 1969, Alexandr Sergejevič Puškin

Krásný, smutný a romantický příběh o lásce, cti, nepochopení a vzájemném míjení. Verše se čtou skvěle a lze v nich najít spoustu zcela nadčasových momentů a úvah. Román ukazuje každodenní život a zejména mentalitu určitých společenských vrstev v Rusku v 19. století. I když už je to déle, co jsem knihu četla, vzpomínám si zcela živě, jak jsem silně prožívala souboj Oněgina s Lenským a stále doufala, že to nemyslí vážně. Nemohla jsem se odtrhnout a když jsem knihu v melancholickém rozpoložení dočetla, rozčilovala jsem se,že kdyby si to bývali vysvětlili, všechno mohlo být jinak. Ale tahle jistá fatálnost a tragičnost se v ruských klasických dílech objevuje docela často a zkrátka to k nim patří. Hluboce jsem litovala smrti Lenského, skutečného romantického hrdiny, který byl tak čistý a nevinný zabít Oněginem, sobeckým a znuděným povalečem, který celou situaci svou lehkomyslností způsobil a ublížil tak hned několika lidem. Závěr byl fenomenální a některé verše z překrásných dopisů si pamatuji dodnes. Puškin napsal úžasný román, který se právem řadí mezi největší díla světové literatury.... celý text

Vejce a já 2008, Betty MacDonald

Moje oblíbená kniha, kterou mě kdysi chtěla máma rozptýlit, když jsem ležela nemocná s chřipkou, a naprosto se jí to povedlo! Příběh mě vtáhl a u některých pasáži (dohadování se Sporákem, piknik s indiány a hlavně cokoli s Kettlovými!) jsem se náramně bavila :-) . Ke knize jsem se po letech vrátila a zase si ji užila jako svěží, milé čtení. Hlavní hrdinka, zvyklá na velkou rodinu a komfort, se s manželem odstěhuje na pustou farmu uprostřed lesů a pak se osobitým stylem sžívá se svým novým domovem v zapadákově, kde dávají lišky dobrou noc. Betty jsem si hned zamilovala, moc mě bavilo její sebeironické vyprávění, celkem netypické pro dobu, kdy žila, líčení trampot spojených s DIY přístupem k problémům na farmě i sarkastické poznámky na účet nadšeného manžela. Z knihy jsem si odnesla několik následujících postřehů: 1. Žena toho vydrží hrozně moc 2. Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř 3. Věci se nejlépe učí za pochodu 4. Vždycky, když se něco podělá, musí to člověk nakonec zvládnout sám 5. Murhpyho zákony jsou věčné 6. S humorem jde všechno líp. :-) Tahle kniha mě zkrátka baví a vždycky žasnu nad tím, jak to my, holky 21 .století, máme oproti našim prababičkám v domácnosti jednoduché. I další knihy od autorky se mi líbily a láskyplně je hýčkám v knihovničce. Za Vejce dávám bez váhání 5 hvězd a jen mě mrzí, že Betty MacDonald toho nestihla napsat víc.... celý text

Rychlé šípy 2007, Jaroslav Foglar

Tuhle naprosto báječnou knihu jsem jako malá holka našla pod vánočním stromečkem a od té doby už jsem ji přečetla tolikrát, až se divím, že obrázky ještě nevybledly. Střežím ji ve své knihovně jako vzácný poklad a těším se, až si ji jednou budu číst s dětmi. Úžasné dobrodružné příběhy o partě kluků, kteří jsou čest a správnost sama, mě bavily tak, že jsem jako dítě zoufale chtěla patřit do podobného klubu. Jejich dobrodružné výpravy dodnes lákají k tomu, aby si člověk v pátek večer sbalil krosnu a vyrazil na víkend do přírody. Pro děti nechybí ani poučný morální kodex (který v dospělosti někdy působí úsměvně, ale stále mile) a když k tomu ještě připočteme vtipné Bratrstvo kočičí pracky a nádech tajemna, které některé příběhy mají, získáme esenci dokonalosti. Nesmím také opomenout úžasné ilustrace (ať už od Jana Fischera nebo obou Čermáků) které příběhy posunují ještě o laťku výš. Pro mě jedna z naprostých srdcovek.... celý text

My děti ze stanice ZOO 2005, Christiane Vera Felscherinow

Velmi silná kniha, která na mě mocně zapůsobila, a nejednou se mi při jejím čtení stáhl žaludek. Příběh zrekonstruovaný z výpovědí mladé narkomanky Christiane je natolik syrový a sugestivní, že se čte jedním dechem a čtenář od první chvíle prožívá spolu s hlavní hrdinkou postupný a neodvratný pád na samé dno propasti jménem drogová závislost. Text doplňuje i několik fotografií, které dokreslují pocit děsivé reálnosti popisovaného. Christiane je ukázková antihrdinka, která se do problémů dostala sama vlastní hloupostí a postupně ničila nejen sebe, ale i druhé, a přesto jsem s ní soucítila, rozuměla řadě jejích pocitů a fandila jí, aby nad svou závislostí vyhrála. Její příběh je strašně drsný a smutný, ale myslím, že by si ho měl přečíst každý teenager, který někdy na drogy jen pomyslel. Jako názorná ukázka, kam až drogy mohou člověka dostat, funguje podle mě mnohem lépe a účinněji, než nudné televizní dokumenty o drogách, které nám pouštěli ve škole. Kniha má hrdé místo v mé knihovně. Velmi doporučuji.... celý text

Padesát odstínů šedi 2012, E. L. James (p)

Vážně nechápu, že tenhle paskvil někoho baví, nebo že to snad nedejbože někomu připadá vzrušující čtení! Víc sexy je i můj nákupní seznam. Padesát odstínů šedi je naprosto vyprázdněná a přeslazená pseudoromance zoufale tlačící na efekt bez špetky logiky a smyslu. Věřím, že může potěšit osamělé ženy, které si už ani nepamatují, kdy na ně sáhla cizí ruka. Stejně tak si umím představit, že se u ní budou stydlivě hihňat holky, pro které je slovo sex tabu. Ale pro mě to bylo utrpení takového kalibru, že dočíst knihu se jevilo jako nesplnitelný úkol. O literární úrovni snad není třeba se vůbec zmiňovat, je to ta nejpokleslejší červená knihovna, ještě o level níž než paperbackové harlekýnky ze zaprášené trafiky u nádraží. Hlavní hrdinka je blbka po lobotomii a celou dobu na mě působila jako velmi otravný faktor. Musím uznat, že kniha měla skvělé PR a pokud si ji někdo koupil kvůli tomu, že chtěl zažít pořádnou knižní dávku erotické chlípnosti, věřím, že byl zklamán. Sexuální pasáže pro mě byly dost nuda, takové nafouknuté nic v rádoby sadomaso obale, z nějž se nakonec vyklubala upocená romantika. Vata, která vyplňuje zbytek knihy, je snad ještě nudnější, zoufale tupá a přeslazená. Na tohle prostě asi vážně nejsem, ještě teď protáčím oči, jen si na to vzpomenu.... celý text

Esence života 2012, Henry David Thoreau

Něžná lyrika oslavující sílu a krásu přírody. Oceňuji bilingvní vydání a celkově doporučuji každému, kdo má rád poezii a přírodu zároveň.

Vešla do moře 2017, Mark Douglas-Home

Docela dobrá kniha o dávném tajemství, lásce a intrikách. Na detektivku je podle mého názoru příliš pomalá, spíše bych ji označila za psychologický román, ale nijak špatný. Líbilo se mi společně s hlavními postavami pomalu pronikat do spletitých mezilidských vztahů v rámci malého ospalého městečka a uvažovat, kdo je klaďas a kdo záporák. Zajímavé bylo i nahlédnutí do praxe pana oceánografa, ale upřímně řečeno se mi kniha nedokázala dostat zcela pod kůži, pohltit mě a zaujmout natolik, že bych klidně celou noc četla, jen abych se dozvěděla, jak to dopadne. Všechny postavy včetně těch hlavních mi přišly zvláštním způsobem odtažité vůči čtenáři, jako by ukazovaly jen jednu část ze sebe a tu druhou před sebou navzájem i před čtenářem tajily. Po delší době od přečtení už se mi ani ke knize nevybavují žádné emoce. Kniha není na dovolenou nebo na dlouhé zimní večery špatná, zároveň to alespoň pro mě není srdcovka, ke které bych se ráda vracela. 60%.... celý text

Půlnoc 2004, Jacqueline Wilson

Skvělá kniha o prolínání světa fantazie dospívající Violet a reality, s níž je občas těžké se vyrovnat. Řekla bych, že Půlnoc je jedna z nejtemnějších knih od Jacqueline Wilsonové, což rozhodně není vada na kráse. Naopak, celý příběh má příjemně tajemný podtón a finále knihy je dobře vykonstruované. Je velmi snadné vžít se do pocitů Violet, které oscilují mezi světem dětí a dospělých i mezi nezměrnou láskou a zároveň strachem ze staršího bratra. Doporučuji všem, kteří měli nebo ještě mají raději svůj bohatý vlastní svět fantazie, než holou a šedou realitu.... celý text

Malý princ 2005, Antoine de Saint-Exupéry

Milá a laskavá kniha, která zahřeje u srdce menší i větší čtenáře. V dětství jsem ji chápala spíš jako pohádku a moc se mi líbily princovy výlety na jiné planety. Nejvíc jsem na knize oceňovala (a oceňuji i dnes) znázornění rozdílů mezi bezelstným a hravým dětským vnímáním a světem dospělých, v jejichž duších stále někde dřímá malé dítě, ale pro všechnu práci a starosti na ně zapomněli. Tento "střet realit" je přitom čtenáři předložen nenásilně, prostřednictvím miloučkého příběhu, v němž je zpodobněno mnoho lidských vlastností i pocitů, kterými si občas procházíme bez ohledu na to, jak staří nebo mladí jsme. Musím uznat, že příběh obsahuje jisté filosofické přesahy, ale podle mého názoru nejsou zas tak hluboké a v takové míře, jak to někdy na základě nadšených komentářů a masového „vzývání“ knihy vypadá. Trochu se mi zdá, že poslední dobou došlo ke „znovuobjevení“ Malého prince a je tak nějak v módě se tvářit, že nám jeho přečtení změnilo život a jak strašně je kniha hluboká a geniální. Ano, je to krásná a moudrá kniha, v níž si najde svoje malé dítě, dospělý i stařec, a pro každého z nich bude její krása spočívat v něčem trochu jiném, ale tím to alespoň pro mě končí. V každém případě se jedná o knihu, která by neměla chybět v osobní knihovničce a minimálně za jedno přečtení rozhodně stojí.... celý text

Nesnesitelná lehkost bytí 2006, Milan Kundera

Velmi dobrá a pro mě v mnohém rozporuplná kniha. Kundera mě mnohokrát přesvědčil, že je kvalitní autor a umí psát. Líbily se mi pasáže s hlubšími, až existenciálními myšlenkami a způsob vykreslení šedého a jistým způsobem odosobněného života v minulém režimu. Na druhou stranu jsem během čtení knihy měla problém s tím, že jsem se do žádné postavy nemohla vcítit, pochopit ji, souhlasit s ní,nebo se s ní ztotožnit. Ani jedna postava mi nebyla sympatická. Zároveň mě však kniha donutila přehodnotit svůj postoj a zamyslet se nad tím, zda je vůbec posláním knihy, aby se čtenář našel v jejích postavách. S odstupem času u mě došlo k zajímavému jevu: kniha se mi rozležela v hlavě a vlastně se mi zalíbila natolik, že se k ní dodnes vracím. Kundera se nesnaží čtenáři vlichotit líbivým dějem a sympatickými postavami. Ukazuje je v jejich nepřikrášlené nahotě, slabosti i ubohosti. Příběh pak předkládá vyobrazení života postav v jakési vnější i vnitřní vyprázdněnosti a na mnoha místech vyznívá až depresivně. Zároveň je právě v tom jeho ryzost a opravdovost. Pokud ještě vezmeme v potaz literární zručnost autora, stává se z Nesnesitelné lehkosti bytí velmi zajímavý literární počin, který rozhodně stojí za přečtení.... celý text

Pan Mercedes 2014, Stephen King

Díky, to bylo dobrodrůžo! Krásné a napínavé počteníčko z pera jednoho z největších spisovatelských frajerů mého srdce, Stephena Kinga, na jehož románech a povídkách jsem vyrůstala. I když ho mám hrozně ráda, snažím se k němu nebýt nekritická - i mistr tesař se někdy utne a několik jeho knih mě zas tolik nebavilo. Naštěstí to ani zdaleka není případ této knihy! King od první strany pečlivě buduje parádní atmosféru, která čtenáře vtáhne do děje dřív, než stačí říct „Mercedes“. Mistrně si hraje s nervy a city čtenáře (alespoň s mými se mu to povedlo) a předkládá nám komplexní sondy do myšlenek stárnoucího detektiva i nebezpečného vraha, se všemi světlými i temnými momenty. Právě moje schizofrenní city vůči Bradymu mě při čtení hodně bavily. Je jasné, že je to vyšinutý a naprostý záporák, krystalické zlo v čistém bílém tričku a s úsměvem na rtech. A přesto mi ho v některých momentech bylo líto, nebo jsem ho dokonce chápala. V sympatičnosti však samozřejmě na celé čáře vítězí Bill Hodges spolu se svou nezdolnou touhou potrestat zlo a střihnout si na prahu stáří ještě svého posledního detektivního sólokrapra jako důkaz, že zatím zdaleka nepatří do starého železa. Právě dokonalé vykreslení děje zabíhající až do úplných detailů umožňuje čtenáři stát se v duchu režisérem filmu Mr. Mercedes, napjatě ho sledovat a čekat, co přijde, zatímco atmosféra pomalu houstne a srdce buší stále rychleji. Tak skvělou gradaci a bombastické finále (haha) jsem už delší dobu v knize nezažila. Je tedy nad slunce jasné, že Kingovi detektivka sedí. Na 100% doporučuji.... celý text

WWW.trápení 2004, Jacqueline Wilson

Kniha nebyla špatná, ale zároveň mě nezasáhla, jako některé jiné knihy od této autorky. Při čtení jsem si pořád říkala "jo, kéž by se problémy daly řešit takhle snadno!", ale vzhledem k tomu, že je určena spíš pro mladší čtenáře, je pochopitelné, že to chce happyend. Spíše doporučuji.... celý text

Vzdušné zámky 2010, Jacqueline Wilson

Kniha mě bavila a myslím, že kdybych ji četla v mladším věku, Hetty by se stala mou absolutní favoritkou mezi knižními hrdinkami pro svůj úžasný temperament a osobnost. Teď už jsem na příběh nahlížela trochu dospělejším pohledem a možná proto mě mrzelo, že některé věci v příběhu nebyly úplně domyšlené, nebo vyzněly do ztracena. Každopádně jsem po přečtení litovala, že J.W. nepíše knihy v podobném duchu zaměřené na starší a dospělé čtenáře (páni, jak mě by bavilo číst trilogii o milostném trojúhelníku Hetty, Jema a Bertieho! O tom, koho z nich si nakonec vybere a jak s ním bude žít :-)). Musím se smířit s tím, že J.W. je především dětská autorka a některých věcí se v jejích románech zkrátka nedočkám. Vím, že existuje moře knih pro dospělé na podobné téma, ale prostě nejsou tak krásně napsané. Ještě musím vypíchnout hezké ilustrace a grafickou úpravu knihy. Podtrženo sečteno: jedná se o skvěle napsanou a čtivou knihu, na kterou navazují další (neméně kvalitní) díly. Rozhodně doporučuji.... celý text

První láska 2002, Jacqueline Wilson

Jako dítě a náctiletá jsem knihy od Jacqueline Wilsonové zbožňovala a byla jsem schopná přečíst je za jedno odpoledne a potom znovu a znovu, dokud jsem neznala celé pasáže zpaměti. První láska je určena všem holkám, jejichž věk končí na -náct a jejichž středobodem světa se postupně stávají kamarádky a samozřejmě kluci. Přečetla jsem celou triologii a musím říct, že Sally, Naďa a Magda si získaly mé srdce (vždyť kdo z nás se v tom věku netrápil kvůli vzhledu a neměl nejlepší kamarádky, s nimiž se řešilo skoro všechno)! :-) Pohled na dospívání mi v podání Jacqueline Wilson přišel jako jeden z nejpříjemnějších a nejpřirozenějších, které jsem četla. I teď v dospělosti mi to přijde takové miloučké :-). Doporučuji.... celý text

Francouzky netloustnou - Tajemství věčné štíhlosti 2006, Mireille Guiliano

Příjemná kniha s osvěžujícími, snadnými a chutnými recepty. Nepoučující, do ničeho nenutící, pouze ukazující určitý životní postoj. Co je na knize podle mě nejlepší, je ta lehkost a zdání jisté bezstarostnosti, s níž je psaná. S některými věcmi v knize jsem naprosto souhlasila, s jinými méně, u některých jsem se zasmála. Ohledně váhy se domnívám, že to není tak jednoduché, jak to autorka staví, ale v zájmu celkového optimistického vyznění knihy jsem ochotna jí to odpustit. Podle mého názoru mají Francouzky zkrátka jiné geny než my Slovanky a z toho těží (ty jejich večeře v 10 večer, plnotučné sýry a víno plné cukru…z každého výletu do Francie jsem se vrátila o pár kilo bohatší a musela se pak otáčet, abych se dostala na původní váhu) :-). Kniha může být pro mnohé z nás inspirací ale právě v té radosti ze života a určité porci požitkářství, která se nevztahuje jen na jídlo, ale na celý život. Doporučuji na rozptýlení chmur a posílení zdravé dávky sebevědomí.... celý text

Tajný deník Adriana Molea 2008, Sue Townsend

Milá kniha o dospívání jednoho netypického britského puberťáka. Bavila mě kdysi a baví mě i teď. Je pravda, že Adrian není klasický puberťák, ale "rozumný hoch", který se snaží zachovat si dekorum, ač s ním cvičí hormony, všechno je tak nové a lidi kolem jsou tak šílení :-). Když jsem byla taky puberťačka, tenhle jeho druh pozérství mě trochu rozčiloval (a v tomhle ohledu mi byl sympatičtější jeho punk kamarád Nigel), ale přes to všechno si mě jeho líčení nástrah a utrpení dospívání získalo. Doporučuji mladším i starším čtenářům.... celý text

Můžeš vše, co chceš 2016, Katy Yaksha (p)

Na úvod musím podotknout, že jsem se ke knize dostala náhodou a nejsem zrovna typ čtenáře motivačních knih, ale i když jsem se snažila ke knize přistupovat naprosto objektivně, zklamala mě a nijak mě nemotivovala (ha - jak přiléhavé) vrhnout se hlouběji do neprobádaných končin tohoto druhu literatury. Kniha na mě působila jako snůška blábolů a bezobsažných frází. Sdělování těch nejprostších banalit, jako by se jednalo o nějaké magické tajemství. Dost mě navíc popouzí životní strategie, kterou kniha doporučuje: musíš věřit, že je všechno super a bude to super. Prostě fakt nesnáším logiku (spíš ne-logiku) ve stylu "Když se s tebou bude letadlo řítit k zemi, zatáhni si záclonky a usmívej se, jako by se nic nedělo." Text na mě působil velmi křečovitě a až otravně. Na druhou stranu uznávám, že jsem ve svém postoji dost pevná a k tomu, aby mě autorka donutila začít věřit, že člověk může cokoliv a všechno je bezva a žůžo, by zřejmě bylo potřeba mnohem většího kalibru v úrovni přesvědčování. Ponoukání čtenáře k tomu, aby se díval na svět skrz růžové brýle a věřil ve šťastné zítřky bez ohledu na realitu, přičemž všechno bude díky jeho přístupu už navždy zalité sluncem a duhou s jednorožci, k tomu prostě nestačí. Někdo má tenhle přístup rád - fajn, já mu to neberu. Takovým lidem by se kniha líbit mohla. Jen to není pro mě a tato kniha je toho jasným důkazem.... celý text