Amalberga
přečtené 474
Básně a deníky 1970–1979
1996,
Patti Smith
Od Patti Smith jsem četla Sbírání vlny a ze zvědavosti si poslechla album Horses. Její básně a texty písní mě úplně minuly, ani jsem knihu nedočetla, zřejmě nejsem cílová skupina.... celý text
Linie krásy
2006,
Alan Hollinghurst
V průběho čtení knihy se mne zmocňovaly protichůdné pocity, neustále jsem byla konfrontována s Nickovým chovaním, které jsem spíše neschvalovala. Připomněl mi prototyp zbytečného člověka. Celé čtyři roky se téměř vůbec neposunul v psaní doktorské práce, bloumal se po velkolepých společenských událostech, od ničeho k ničemu, a nakonec se vztahy, pečlivě budované Nickovými submisivními úsměvy, tajnůstkářstvím a zamlčováním pravdy rozpadly, dokonce i přátelství s Tobym započaté již na Oxfordu (vůbec to působí jako kdyby život po Oxfordě pro většinu lidí znamenal konec nejlepších let života) a Nick se konečně vrátí tam, odkud přišel. Přestože si hodně prožil a jeho bohatí přátelé ho na posledních stránkách příběhu vlastně zradili, hodili přes palubu, nezdálo se mi, že by se Nick z těch čtyř let nějak poučil, opustil svou roli pozorovatele, nikoli aktéra, života poněkud zkyslé společenské smetánky. Důležitým motivem knihy je Nickovo zalíbení v krásnu. Řekla bych, že dost často byl krásou spíš oslepován, kvůli ní přehlížel nesprávné jednání a nemyslel na následky, dobře je to třeba viděl na románku s Wanim a kokainovém úletu. Nemůžu říct, že by se mi kniha nějak zvlášť líbila (nejvíc mě bavil začátek a potom až závěr knihy), bylo těžké vydržet sledovat bezpáteřního Nicka a jeho často velmi hloupá rozhodnutí, ale rozhodně se o knize nedá říct, že by byla špatná. Od Hollinghursta si zřejmě už nic dalšího nepřečtu.... celý text
Peter Pan
2008,
James Matthew Barrie
Kniha mě dost zklamala. Žádná postava mi nebyla sympatická, až na krokodýla, co spolkl hodiny a tikal. Peter Pan je takový malý spratek, který odmítl přijmout zodpovědnost, a na věky se tak stal dítětem, navíc dost namyšleným. Wendy je sice důležitá postava v knize, ale je dobrá akorát tak na to, aby chlapcům uklízela a "dělala mámu", nikdy se přímo nepodílí na žádném s dobrodružství (když pominu to, jak se topí v laguně nebo jak je svázaná na příď pirátské lodi), spíš tam jen jaksi je. Což mně jako holce vadí. Neverland má svoje kouzlo, ale na mne příliš nepůsobilo a kniha mě dost nudila, dočítala jsem ji s nechutí.... celý text
Kdo chytá v žitě
2000,
J. D. Salinger (p)
Holden je pěknej syčák, ale má v jádru dobrý srdce. Padly jsme si do noty, tak dávám ty čtyři hvězdy, snad jen bych si přála víc uzavřený konec. I mně přese všecko chybí Stradlater a Ackley.... celý text
Opuštěná společnost
2017,
Erik Tabery
Docela mě mrzelo, že autor v knize nevěnoval Číně stejný prostor jako Rusku.
Návrat slov
2016,
Goce Smilevski
Jak už psala Sisssi v komentáři, přirovnávat tohle k Umbertu Ecovi se nehodí. Příběh se rozbíhá dost pomalu a je dost předvídatelný. Doporučuji si radši přečíst Jméno Růže od Eca nebo Jmenuji se červená od Pamuka.... celý text
Poslední stupeň důvěrnosti
1996,
Ivan Klíma
První polovina knihy byla skvělá, dobře se četla. To stejné ale bohužel nemohu tvrdit o té druhé. Rozdělení knihy na deníky, vyprávění z pohledu jedné osoby, všeobecné vyprávění a dopisy mě docela otravovalo. Nejnudnější byly rozhodně dopisy, zvlášť korespondence mezi Bárou a Danielem. Vůbec tahle ústřední dvojice mi slušně lezla na nervy. Bára byla uřvaná hysterka, která neustále vyžadovala pozornost a vynucovala si lásku a sliby na Danielovi. Ten byl zase do jisté míry pokrytec, jeho neustálé ujišťování členů sboru lacinými slovy o Bohu a Ježíši mi nápadně připomněly moje nedělní návštěvy kostela a zpovědi u katolických kněží. Spousta událostí v ději šla lehce odhadnout, zvlášť dějová zápletka s Petrem a Evou, která mi přišla až směšně naivní na devatenáctiletou holku. Knihu ale musím zase pochválit za vystižení porevoluční éry, kdy lidé intenzivně vnímají ztráty morálních hodnot. Jejich téměř až apokalyptické obavy mě zaujaly. Rovněž se mi líbila postava kamaráda Martina, škoda, že se v knize neobjevil víc, jeho myšlenky byly zajímavé a pro mě nové. Myslím si, že je to jedna z mála českých zajímavých knih a stojí za to si ji přečíst (aspoň první polovinu), ale moje srdce si nezískala.... celý text
Tracyho tygr
2005,
William Saroyan
První část knihy mě poněkud nudila, zato druhá byla moc hezky a citlivě napsaná. Tracyho tygr je moc pěkná moderní pohádka, ale že by to bylo něco kdovíjak úchvatného, to zase ne.... celý text
Na Řece
2011,
Josef Hejzlar
Pokud se chcete z této knihy něco dozvědět o historii Číny, rovnou ji odložte (nebo odhoďte) a sáhněte po Divokých labutích, které skvěle ilustrují moderní dějiny Číny na rozdíl od této knížky. Sice v ní najdete pravopisné chyby, pasáže připomínající sloh dětí ze základní školy (obě skutečnosti bych pominula, kdyby spoluautorem nebyl Čech) a melancholicky laděný rozcajdaný příběh. Opravdu, dokonce i Peříčko v bouři je lepší.... celý text
