Amalberga Amalberga přečtené 474

☰ menu

Justina a Julietta

Justina a Julietta 2010, Donatien Alphonse François de Sade
1 z 5

Jedna hvězdička za Justinu, Julietta už na mě byla moc. Souhlasím s jiným komentářem, kniha je naprostý brak. Nevím, jestli je to překladem nebo i originál byl tak špatný. Zápletka byla vyloženě naivní, dialogy postav křečovité a neuvěřitelné. A opravdu netuším, v čem to měla Julietta lepší, sice měla peníze, ale zacházeli s ní stejně jako s Justinou. Zakončení Justinina příběhu bylo děsně kýčovité a nevěrohodné. Proč by jí měla Julietta vůbec pomáhat, když neměla vůbec žádné morální zásady a z toho činu nic neměla? Během čtení mi přišla spousta věcí nelogických, ale nechce se mi do nich zabředávat. Vůbec ale nechápu kladná hodnocení některých uživatelů. Kdyby byla kniha dobře napsaná, psychologie postav dobře vykreslená, tak by to možná nebyla jen přiblblá perverzní pohádka. P. S. Příběh Justiny mi trochu připomněl Nezvalovu Valerii a týden divů, zajímalo by mě, jestli tuto knihu Nezval náhodou nečetl.... celý text


Literáti a mandaríni: Neoficiální kronika konfuciánů

Literáti a mandaríni: Neoficiální kronika konfuciánů 1962, Wu Ťing‑c‘
4 z 5

Kniha se mi nečetla úplně lehce a způsob vyprávění mě chvílemi unavoval. Ani by neuškodilo, kdyby na konci knihy přidali seznam osob a ve kterých kapitolách se vyskytují. Literáti a mandaríni je první kniha, kterou jsem četla z klasických čínských románů. Líbil se mi v ní především popis dobových reálií a lidí. Můj smysl pro humor se s autorovým mnohdy rozcházel, takže mi spousta vtipných narážek a ironie pravděpodobně utekla. Přese všechno knihu doporučuji.... celý text


Bledý měsíc k ránu

Bledý měsíc k ránu 1994, * antologie
3 z 5

Kniha se těžko hodnotí. Básně jsou vypilované do nejmenšího detailu, motivy se neustále opakují, až jsem měla pocit, že čtu stejnou báseň kolem dokola. Ke konci mě donekonečna opakovaný motiv s rukávy neskutečně otravoval. Poprvé zněl originálně, podruhé ohraně a posté jsem měla chuť knihu odhodit.... celý text


Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování

Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování 2015, Haruki Murakami
3 z 5

Nerozumím tomu "Haló" kolem Murakamiho. Vždy když čtu jeho knihu, jsem zprvu nadšená začátkem a zklamaná na konci. Ani tady to nebylo jinak. Prvních šestnáct stran jsem nadšeně hltala, pak ale na scénu přišla Sára (četla jsem anglickou verzi, nejsem si jistá jejím jménem v české) a začala se v tom nimrat. Byla mi dost nesympatická a bezcharakterní, podobně jako Cukuru. O jeho vlastnostech se vlastně čtenář dozvídal jen skrze popisu ostatních postav. A nejnudnější byl konec. Napjatě čekáte, co Cukorovi Sára sdělí, jak se rozhodne, místo toho zdlouhavou nudnou pasáž o nádraží v Tokyu a Cukurově neschopnosti. Místo toho, aby něco dělal, radši si sedne na nádraží a pozoruje životy ostatních. Paráda. Ještě by mě zajímalo, proč poměrně velká část Murakamiho tvorby je variace na Norské dřevo. Už bych si mohla dělat Murakamiho bingo. Mladý člověk, který neví, co se životem. Check. Vyprávěno zčásti retrospektivně někým kolem třiceti. Check. Podivné historky, které nejsou pro děj vůbec důležité. Check. Násilná smrt blízké osoby hlavního hrdiny. Check. Prolínající se motiv hudby v díle. Check. Explicitní popisy sexu nebo sexuálních fantazií. Check. Vlastně by předělávání Norského dřevo pořád dokola nevadilo, kdyby výsledky byly stejně dobré jako Norské dřevo.... celý text


Modrá kniha

Modrá kniha 1992, Jiří Orten (p)
3 z 5

Ačkoliv jsem se snažila a dala jsem knize dost času, nedokázala jsem si k ní najít cestu a dočíst ji až do konce. Z básní lze ale rozhodně poznat, že Orten měl obrovský talent, který plně rozkvetl v Elegiích.... celý text


Elegie

Elegie 1989, Jiří Orten (p)
5 z 5

Geniální. Napsat něco takového v 21 letech je neuvěřitelné. Motivy v básních mi často připomínaly Skácela. Škoda, že se Ortenův talent nemohl plně rozvinout.


Hořký dým paměti

Hořký dým paměti 1968, Ivan Alexejevič Bunin
4 z 5

Bunin byl mistr slova a jeho básně jsou dokonalé. Kdyby mě víc chytily za srdce, dám pět hvězd.


Co Bůh není, mrzí mne

Co Bůh není, mrzí mne 2005, Zdeněk Hron
3 z 5

Básně se mi zdály příliš unylé, na druhé straně mi přišlo zajímavé, jak naši předkové popisovali peklo a smrt.


Tváře smrti

Tváře smrti 2017, Antonio S. Daniel
2 z 5

Nemá to hlavu ani patu. Navíc jsem po komiksu sáhla jen kvůli Jokerovi, který brzo z 'příběhu' zmizel. Dollmaker působil jako zajímavá postava, bohužel jeho otázka zůstala nevyřešena.... celý text


Nevídáno - neslýcháno

Nevídáno - neslýcháno 2005, Josef Kainar
5 z 5

Hravé básničky, které pobaví a potěší.