ZuzanaK. komentáře u knih
Budu se opakovat - je to vtipné, je to skvěle nakreslené, příběh má morální přesah, aniž by to děti odradilo a dospělým zvedalo pochybovačně koutek, skryté vtípky ... Těším se na další díly.
Nemusíte nikam jezdit, jen si sednete na zahradu, přikryjete se dekou, popíjíte černý čaj, čtete a procestujete celé království.
Příjemná, svěží oddechovka k nenáročným činnostem. Dobré to bylo.
Posloucháno na ČRo.
Skvěle shrnula @momo01
Jako spousta dalších, ani já s s knihou neumím úplně popasovat.
Nebylo to špatné, ale na zadek si z toho člověk nesedne. Rušivě mi zněly české přezdívky, ale zároveň se tím příběh stal trochu přehlednější, z čínskými jmény bych nejspíš neudržela nit už vůbec, takže bych se přikláněla k něčemu mezi.
Předsudky, touhy, bezohlenost, tíživost, malověrnost a machismus z knihy sálají tak nepříjemně, že i když zvednete oči od knihy a naproti vám v MHD bude sedět nepříjemný spolucestující, který na Vás nepokřikuje a nesahá, bude Vám vlastně fajn :)
Eseje, zajímavá zamyšlení o (vývoji) umění. Zajímavější o odstup, který nám dovoluje doba od vydání, protože jde o pohled člověka zevnitř na moderní umění té doby.
Obyčejný příběh o obyčejných ženách. Reálných, lidských, plastických. Líbilo.
Posloucháno na ČRo.
Baví. Několikrát jsem se nahlas zasmála, což se mi u knihy už dlouho nestalo (i když to je asi hlavně pro témata ostatních knih).
Že jsou v komiksu i drobná až zásadní ponaučení je bonus navíc.
Všechno už bylo napsáno, popsáno, zhodnoceno, zkrátka radost. Jen někde knihu otevřít a začíst se, zasnít se, zasmát se, překvapeně zírat, ale vždy si z toho něco odnést. Nikoli velikou ušlechtilou myšlenku, ale emočně zajímavý námět.
Líbilo. Jazykově, protože všechna ta "baže arciť" a "arciže dozajista" a "věruže ovšem" ..., a neméně pro vykreslením postav a jejich vývojem.
Lidé svérázní, obohacující, ochuzující, nápadití, aktivní, ... Jak je skvělé, že jsou takoví lidé mezi námi. A ještě lepší, že to nejsou naši sousedé :)
Skvělé. I jako kniha (kdysi dávno) i teď jako audio ve skvělém podání I. Bareše.
No, jak bych to ... aspoň to nebylo dlouhé. Každopádně to s léčením čaker má asi tolik společného jako když budete praktikovat budhismus tak, že si oholíte hlavu.
Dobrý komentář od @madonna6956
Srdcovka. Tuhle knihu si pokaždé užívám.
Z dětství mám navíc knihu naposlouchanou z kazety, skvěle namluvené J. Bohdalovou. Vždy, když knihu čtu, v hlavě slyším Abraxasovo "vyspinkala, vyspinkala?".
Za mne opět výborný JB popisující efekt motýlých křídel - ublížená ješitnost a "nevinná" zlomyslnost spustí lavinu, které změní lidské štěstí v jeho boření pro ... a to je na této knize dokonalé.
Rozhodně doporučuji k přečtení/poslechu. Vše skvěle shrnula @Chesterton.
Krátce: Začátek mne mile překvapil, ač detailně, dobře se to poslouchalo a to až do doby, než se MO stala první dámou. Už předtím občas, dle mého zbytečně, zmiňovala, kdo má jakou barvu kůže, ačkoli to nebylo pro to konkrétní sdělení relevantní. Ale od zvolení jejího muže prezidentem nebyla stránka, kde by nezmínila, jak to má, vinou barvy své pleti, těžké a jak je víc pod drobnohledem.
Výše uvedené postřehy více rozebrány následují níže:
Upřímně bych si boj proti rasové segregaci představovala na takové úrovni přeci jen jinými prostředky, než neustálé zdůrazňování barvy své kůže, nota bene, když původních obyvatelích, hispáncích a asijských ji jiných přistěhovaleckých menšinách v knize zazní zmínek méně, než máte prstů.
Stálé opakování, jak všechny ty volby byly náročné a těžké (no jistě, nepřekvapivě) by byly pochopitelné, kdyby za tím zase nestálo, že proto, že jsou černí. Nikde jsem ale nepostřehla ani náznak myšlenky, že možná i právě kvůli tomu mohl být BO zvolen.
Jak autorku noviny sepsuli, že se dotkla královny, když to bylo přeci tak lidské. Ano, je to lidské a zároveň se ví, že se královny dotýkat prostě na veřejnosti nemá. Takže by si noviny vychutnali kažkého nejen MO, protože je afroameričanka.
Podobných, z mého pohledu, poněkud jednostranných "faktů" je v knize ještě spousta. Vlastně už na začátku mi přišlo, že se vůči bílé většině vymezuje a straní se jí.
A právě takové vymezování mi na celé knize vadilo nejvíce. Oceňuji pár zajímavých postřehů z chodu bílého domu, i práci, kterou se rozhodla dělat pro společnost nejen v oblasti stravování.
Ale po pravdě, nebýt velmi dobrého výkonu Zuzany Stivínové, coby interpretky (a tím mé spolucestující v autě), knihu nejspíš odložím.
4/10
Líbilo. Nepřekombinované, svižné, lehký humor, postavy lidsky vykreslené. Za mne lepší, protože reálnější, než Nesbo.
Deníkové záznamy se spoustou přesahů, myšlenek a postřehů pod povrch věcí a situací. Podnětné. Čtivě podáno.
9/10
Skvělé.
Jen teď trochu nepříjemně zní, že ruský car sedí v Kyjevě.